ParlamentníListy.cz nedávno přinesly rozhovor s Věrou J., ženou z Prostějova, kterou pro údajnou práci načerno úřad práce vyškrtl z evidence nezaměstnaných. Žena tak ztratila podporu v nezaměstnanosti a rovněž si musela sama platit zdravotní pojištění. Po dvou letech přetahování s úřady dala nakonec ženě za pravdu ombudsmanka Anna Šabatová a úřady musely svůj postoj přehodnotit. Šabatová přitom poukázala na skutečnost, že firma, která ženu bez uzavřené platné pracovní smlouvy zaměstnala, nakonec vůbec potrestána nebyla.
Podle ženy bylo vše koncipováno jako jakási pracovní zkouška. Firma, ve které měla pracovat, čistírny a prádelny Vít Spáčil s.r.o., si ji měla otestovat přímo v práci, což mělo představovat jednu z částí výběrového řízení. Pracovní místo ve firmě přitom Věře J. našel místní úřad práce. Jak ParlamentnímListům.cz sdělila, ona sama tam nastoupit vůbec nechtěla, jelikož vhodné pracovní místo v té době již měla. Poté, co tam však brzy ráno nastoupila podle svého tvrzení „na zkoušku“, do firmy vtrhla pracovní kontrola a bylo vymalováno.
Jenže případ Věry J. nebyl prvním, kvůli kterému inspektorát práce zmíněnou firmu šetřil. „V období let 2014 a 2017 byly u jmenované společnosti provedeny čtyři inspekce. Z toho dvě byly zaměřeny na oblast nelegálního zaměstnávání a dvě na oblast pracovněprávní,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce v Opavě. Paní Věra J. rovněž nebyla jedinou osobou, která byla v dané firmě zjištěna a u níž existovalo z pohledu úřadu podezření na možnou práci načerno. Ačkoliv u paní Věry inspektorát práce podezření z nelegálního zaměstnávání zastavil, u té druhé dotáhl vyšetřování do konce. „Řízení bylo ukončeno a zaměstnavateli byla uložena sankce ve výši 52 tisíc korun, která nabyla právní moci,“ upřesnil pro ParlamentníListy.cz Macíček.
Informaci ParlamentnímListům.cz posléze potvrdil i jednatel firmy Vít Spáčil s.r.o. Petr Sedláček. „Pokuta byla vystavena za práci dvou uklízeček, které v rámci výběrového řízení pracovaly zkušebně jeden den ve firmě. Firma teda neměla v úmyslu zaměstnávat nikoho na černo. Toto potvrdily i samotné pracovnice na inspektorátu práce,“ obhajuje Sedláček jednání firmy. „Firma teda neměla v úmyslu zaměstnávat nikoho na černo. Toto potvrdily i samotné pracovnice na inspektorátu práce,“ dodává.
Pochybení ze strany firmy nicméně připouští. „Našim pochybením bylo, že s pracovnicemi nebyly uzavřeny pracovní smlouvy před nástupem do práce. Jednalo se o personální pochybení, ze kterého byly vyvozeny personální důsledky a provedeny organizační změny, aby k podobné situaci již nemohlo do budoucna dojít. Veškeré postupy byly navíc prověřeny právní kanceláří, zda je vše v souladu s platnou legislativou,“ vysvětlil Sedláček pro ParlamentníListy.cz.
Pikantností přitom je, že firmě Vít Spáčil s.r.o. byla přiznána téměř dvoumilionová dotace (1,7 milionu korun), a to v červnu 2015, tedy zhruba v době, kdy ji navštěvovali pracovní inspektoři. Peníze z Evropské unie společnost čerpala v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, čímž se společnost hrdě chlubí na svých webových stránkách.
Ministerstvo: Udělení dotace s prací načerno nesouvisí
„Projekt byl zaměřen na snižování energetické náročnosti a zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů,“ uvedl na dotaz ParlamentníchListů.cz František Kotrba, tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), pod nějž daný dotační program spadá. Podle ministerstva byla letos koncem září dotace proplacena.
V tom, že dotovanou firmu z Prostějova šetřil inspektorát práce kvůli umožnění nelegální práce, ve vztahu k udělení dotace ministerstvo problém nevidí. „Projekt byl zaměřen na úspory energie, kde je závazný ukazatel úspor a konečné spotřeby energie. Nedomníváme se, že dotace na úspory energie byla nějak spjata se zaměstnáváním pracovníků načerno,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Kotrba. „Pokud by bylo podezření, že došlo k porušení podmínek poskytnutí dotace ve vztahu k podpořenému projektu, tak bychom podali podnět na místně příslušný finanční úřad k prošetření,“ vysvětlil.
MPO podle Kotrby „kontroluje aspekty udělení dotace a nepřísluší mu kontrolovat jiné aspekty činnosti firmy“ a „nemá oprávnění kontrolovat, zda někoho zaměstnává načerno, či nikoliv“. „Kdyby k takovému přečinu došlo, tak stále nesouvisí s podpořeným projektem,“ vysvětlil mluvčí ministerstva.
Prádelnu vlastní pán ze zbrojovky…
Zajímavostí je, že prádelny Vít Spáčil s.r.o. podle obchodního rejstříku souvisejí se společností Pramacom Prague s.r.o. Zmiňovaná firma je v prádelnách společníkem s dvousettisícovým vkladem, částkou, která se shoduje se základním kapitálem prádelny. Pramacom Prague je obchodní korporací Augustina Sobola, muže, jehož jméno v roli společníka figuruje rovněž v seznamu společníků přerovské společnosti Meopta Optika. Meopta je firmou zabývající se výrobou dalekohledů a optických produktů. V posledních letech je v médiích jméno této firmy skloňováno zejména v souvislosti se zakázkami pro Armádu České republiky.
Pod Sobolovu Pramacom Group patří rovněž společnost Pramacom HT, již v loňském roce zmínil server Aktuálně.cz v souvislosti s dodávkami přístrojů nočního vidění pro české vojáky za přibližně 200 milionů korun. Ministr obrany Martin Stropnický prý při ohlášení výsledků vyzdvihl, že v mezinárodním tendru zvítězil český obranný průmysl. Nicméně podle zjištění týdeníku Euro měla společnost českým vojákům dodat americké výrobky. Samotná firma Pramacom HT se hájila tím, že není pouze dealerem, ale i výrobcem přístroje. Takový přístroj podle tvrzení Eura je ale v Česku prý schopna vyrábět pouze jedna firma, a to právě přerovská Meopta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
