Průzkum těžby lithia není krádeží za bílého dne

Krádež za bílého dne trvající zhruba sedm let. Přitom ani po tak dlouhé době není jasné, kolik toho mělo být ukradeno a kdo je zloděj. Řeč je o průzkumu lithia v Krušných horách.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna se sešla 16. října v Praze na schůzi kvůli memorandu o těžbě lithia.

Poslanecká sněmovna se sešla 16. října v Praze na schůzi kvůli memorandu o těžbě lithia. | Foto: Kateřina Šulová | Zdroj: ČTK

Soukromou firmou byly do něj investovány desítky milionů korun. V době, kdy průzkum začínal, neslibovala těžba lithia tučné zisky. Ani v tuto chvíli není jisté, zda se skutečně vyplatí. Přesto někteří politici mají už nyní jasno o tom, že stát může přijít o tisíce miliard korun.  

Při využití nejmodernějších technologií a za současných cen by odhadované množství lithia teoreticky mohlo vynést biliony za stovky let. Není divu, že se do riskantního a těžko předvídatelného podniku nehrnul stát.  

Rovněž není překvapením, že skupina českých geodetů se do průzkumu sice před sedmi lety pustila, ale relativně rychle zjistila, že na to nebude mít dostatek peněz. Ani v této chvíli neprojevil stát zájem o vstup do firmy či o její případný odkup.  

K tomu se odvážil nepříliš čitelný australský investor. Státu to nevadilo, nereagoval na to a i nadále setrval v roli, kterou mu předepisují zákony. Podle nich před sedmi lety vyhověl žadateli a udělil mu povolení k zahájení průzkumných prací. 

Sporné memorandum 

Dojde-li ke splnění všech podmínek, měla by na to navázat, opět podle platných předpisů, licence k těžbě. Pochopitelně za předpokladu, že ten, kdo průzkum provádí a financuje, o ni projeví zájem. 

Pokud by se těžba skutečně zahájila, inkasoval by státní rozpočet peníze za vytěžený nerost. Nejde o sumu závratnou. Stanovila ji však v tabulkách vláda v době, kdy lithium nezaručovalo tučné zisky. 

Z lithia může stát získat až 33 miliard. Musely by se u nás ale vyrábět i baterie

Číst článek

Z toho všeho je zřejmé, že se krádež za bílého dne nekonala a ani konat nemohla. Blížící se volby a možnost rozpoutat vášně o výprodeji národního bohatství učinily z lithia kauzu, kterou se mimořádně zabývala vláda i obě parlamentní komory.

Škoda že podobnou pozornost politici nevěnují dlouhodobě a systematicky surovinové koncepci této země. Zda a jakým způsobem by se měl stát angažovat v průzkumech a v případné těžbě. Kolik je ochoten do toho investovat. Jaké podmínky nastavit, včetně poplatků státu za těžbu. 

O tom se téměř nediskutovalo. Pro širší veřejnost je to málo atraktivní a méně srozumitelné než tvrzení o tom, jak cizáci s pomocí několika proradných politiků zkoušejí vydrancovat naši krásnou zem. Nebýt sporného memoranda, jehož smysl nedokázal ministr průmyslu úplně hodnověrně vysvětlit, nehrálo by lithium v předvolební kampani žádnou roli. 

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme