Exekuční řízení je v podnikatelské sféře jedním z nejčastěji využívaných prostředků vymožení pohledávky věřiteli.
Byť se to nestává příliš často, i exekuční řízení může být zahájeno neoprávněně či je v průběhu exekučního řízení postižen majetek třetí osoby, jež není dlužníkem. Nečekaně vzniklá situace pak může podnikateli přinést mnohá úskalí, zvláště pokud své podnikání provozuje jakožto osoba samostatně výdělečně činná, kdy ručí v rámci podnikání celým svým osobním majetkem.
Exekuční řízení standardně začíná podáním návrhu na zahájení exekučního řízení ze strany věřitele k exekutorovi. Věřitel tak může učinit, pokud ve věci disponuje vykonatelným exekučním titulem. Tím může například být vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek; vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek; vykonatelný rozhodčí nález; notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti nebo vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci.
Exekutor, kterému byl doručen exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce. Jestliže jsou splněny všechny zákonem dané předpoklady, vydá následně soud požadované pověření. Toto pověření není rozhodnutím soudu a nedoručuje se účastníkům řízení.
Povinný se o zahájení exekuce dozví až na základě vyrozumění o zahájení exekuce, jež mu musí exekutor zaslat nejpozději spolu s prvním exekučním příkazem, který mu v daném exekučním řízení doručuje. Byť se vyrozumění o zahájení exekuce účastníkům doručuje, též není rozhodnutím a nelze se proti němu odvolat.
Co se týče exekučního příkazu, ten sice rozhodnutím je, ale není proti němu dle exekučního řádu podání odvolání přípustné. Přesto pokud se podnikatel domnívá, že exekuční řízení bylo proti němu zahájeno neprávem, je nezbytné, aby vzniklou situaci začal obratem řešit. Může se tak stát například z důvodu, že předmětná finanční pohledávka již byla uhrazena, povinnost uložená soudem z nějakého důvodu zanikla, závazek je již promlčený. Ve věci je nutné podat návrh na zastavení exekuce, a to do 15 dnů ode dne, kdy se povinný dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh mimo jiné musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, že uvedená lhůta byla povinným dodržena.
Jestliže návrh neobsahuje všechny požadované náležitosti nebo je nesrozumitelný, neurčitý, popřípadě k němu nejsou přiloženy listiny k prokázání obsažených tvrzení či byl podán opožděně, exekutor jej bez dalšího odmítne. Nicméně zde, je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, exekutor své rozhodnutí o odmítnutí návrhu na zastavení exekuce zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.
Vyloučit také nelze, že exekutor zabaví majetek, který patří jiné osobě než povinnému. To především v situaci, kdy povinný sídlí v budově, kde se nachází více právnických osob a není zcela zřejmé, kterou část budovy kdo užívá. Pokud se stane, že exekutor z důvodu například nepřesně popsaných pronajatých místností povinného v budově začne zabavovat také majetek jiných osob, vyplatí se opět neotálet.
Podnikatel jakožto ten, jemuž svědčí právo k věci, může nejpozději do 30 dnů od chvíle, kdy se o tomto dozvěděl, podat u exekutora návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. O vyškrtnutí věci ze soupisu rozhoduje exekutor v zákonné lhůtě 15 dnů od doručení daného návrhu, a to na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských či exekutorských zápisů a jiných listin předložených navrhovatelem spolu s daným návrhem.
Jestliže včas podanému návrhu exekutor nevyhoví, byť jen zčásti, může poškozený podnikatel do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora podat žalobu na vyloučení věci ze soupisu u exekučního soudu. Jedná se o takzvanou excindační žalobu, přičemž důkazní břemeno zde leží na žalobci.
V kontextu uvedeného nelze též vyloučit situace, kdy z důvodu neoprávněně postiženého majetku exekucí či neoprávněně vedené exekuce podnikatel nemůže například vykonávat svou podnikatelskou činnost a do hry se tak dostává i otázka náhrady vzniklé újmy.
Autorka je ředitelkou úseku likvidace škod společnosti D.A.S. právní ochrana
