Přes 300 tisíc Pražanů bydlí v panelácích. Ačkoliv se to může zdát jako závratné číslo, za posledních 16 let jejich počet mírně klesl. V roce 2011 se jednalo o 317 883 obyvatel, vloni už šlo o 310 tisíc lidí. Pokles je navíc patrný, když vezmeme v úvahu, že celkový počet Pražanů od roku 2001 neustále roste. „Velká pražská sídliště mají dlouhodobě více vystěhovalých než přistěhovalých,“ popsal mluvčí Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha.

Modré zóny. Ilustrační foto.
Zóny placeného stání by se mohly objevit i na Praze 9

Důvodů je podle něj několik. Jednak se v těchto oblastech méně staví nové projekty, které by přitahovaly nové obyvatele. Dále dochází ke snižování obsazenosti bytů. Například tím, že se děti odstěhují od rodičů. A pak je tu ještě jeden důvod. „Růst počtu Pražanů je způsoben hlavně migrací cizinců. A těch je na sídlištích méně,“ řekl Vácha.

Každá čtvrť je jiná

Mezi jednotlivými lokalitami jsou patrné rozdíly. Počet obyvatel roste třeba na Jihozápadním Městě, Černém Mostě či v Letňanech. „Naopak množství klesá především na Jižním Městě či v Ďáblicích,“ uvedl Vácha. Každé sídliště totiž nabízí jiný komfort. Mezi Pražany stále jako jedno z nejméně oblíbených míst přetrvává právě Jižní Město. „Architektonická kvalita se projevuje na spokojenosti obyvatel, což si uvědomovali tehdejší architekti, ale ne stavaři a dodavatelé. Ti se snažili stavět jednoduše a šetřit,“ uvedla Michaela Janečková, architektka, teoretička architektury a jedna z autorek výstavy Příběh paneláku v Praze.

Rozhledna v pražské zoologické zahradě.
V pražské zoo spadla z rozhledny žena, poranila si hrudník, pánev a záda

V posledních letech také populace žijící v panelácích stárne. Zatímco momentálně je v celé metropoli průměrný věk přibližně 42 let, na velkých sídlištích je to téměř 43 let. „To je způsobeno relativně malým počtem přistěhovalých osob,“ zopakoval Vácha.

I v tomto parametru se ale jednotlivá místa liší. Platí tak pravidlo, že ve starší zástavbě žijí starší lidé a mladí zase v novější. „Zatímco v nejstarších sídlištích, která byla stavěna v šedesátých letech, najdeme průměrný věk mezi 44 a 48 lety, v novějších sídlištích je o několik let nižší,“ dodal mluvčí IPR.

Miloš Zeman při volbách v roce 2014.
Zeman a Drahoš odvolí v Praze, Horáček v Roudnici

Lidé se postupně do paneláků vracejí

Realitní makléři hlásí, že se zájem o bydlení v paneláku zvedá. Podle společnosti Fincentrum Reality činí meziroční nárůst poptávajících 23 procent. Jako důvod se nabízí nedostatek novostaveb na realitním trhu a potřeba stěhovat se do větších bytů zejména u mladých rodin. Novostavby jsou navíc v metropoli drahá záležitost. „Cena za metr čtvereční začíná na 55 tisících korunách, v centru je to až na 70 tisíc korun,“ přiblížil situaci Martin Fojtík z Fincentrum Reality s tím, že ceny za nemovitosti dál porostou, v příštím roce o 7,5 procenta.

Ruleta. Ilustrační foto.
Radnice tří městských částí požadují úpravu vyhlášky o hazardu v Praze

Zlepšování situace na sídlištích také napomáhají projekty věnované jejich opravám a zejména stále více se rozvíjející komunitní život. „Jsou lokality, kde se obyvatelé propojují, často na základě projektů, proti kterým chtějí protestovat, a pak nadále drží pospolu jako na sídlišti Solidarita,“ dodala Janečková.

Výstava Příběh paneláku v Praze
- volně přístupná expozice před Fakultou stavební ČVUT (Thákurova 7)
- k vidění do 1. ledna 2018
- 14. výstava z putovního cyklu věnovaného vybraným (nejen) panelovým sídlištím v krajích ČR
- vznikla v rámci projektu Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí
- projekt vede Uměleckoprůmyslové museum v Praze, podílí se na něm řada dalších výzkumných pracovišť