Medu je méně, podraží? Včelaři dostali dotaci 67 milionů, chtějí ale víc

„Byla menší snůška jarního medu. Hodně květů pomrzlo a přes jaro byla dlouho zima. Mnoho květů nevykvetlo, a když vykvetly, tak včeličky ještě nebyly v silném rozvoji. Takže toho jarního květového medu bylo méně než v jiných letech,“ uvedl pro Blesk.cz Jiří Cafourek, předseda včelařských organizací jako RAKOvčelaříci, Včelí stráž nebo Klub střešních včelařů.

Potvrzuje to i dlouholetý včelař Alois K. (85). Také jeho včely měly letos podstatně méně medu než loni. „Včelařím jen tak pro sebe a pro rodinu, ale i tak je to ztráta. Z loňska nám nic nezbylo a nevím, jestli s tím, co jsme letos stočili, vyjdeme,“ uvedl.

Jeden úl za 11 tisíc

Špatná situace by mohla vést ke zdražování. Podle Cafourka se ale zase tolik bát nemusíme, včelaři se prý budou snažit ceny udržet. „Někdo zdražuje, někdo ne. Malovčelaři, kteří mají medu tak akorát pro příbuzné nebo na drobný prodej, ti většinou nezdražují, aby si udrželi klientelu, ti větší možná o něco zdraží, ale nebude to nijak dramatické. Spíš si myslím, že si to včelaři zkusí udržet,“ popsal Cafourek.

Zvláštní koníček indického mladíka: Obličej mu zdobí 60 tisíc včel!

Podle odborníka je ale letos i důvod k optimismu. Na včelařských kroužcích, které vede, prý roste zájem o toto umění. Pořídit si včely ovšem není nic levného. Podle včelaře není možné začít pouze s jedním včelstvem, ideální je mít úly tři, kdyby některé nevydrželo zimu, chovatel si je ze zbývajících namnoží. A kolik že to všechno stojí? 

„Jeden úl, samotná bednička, vyjde s výbavou tak na tři a půl tisíce. Včelstvo potom záleží na tom, jestli seženeme mladé, takzvaný oddělek (můžeme ho také dostat od známého zdarma, pozn. red.). Jinak se prodává tak kolem 1500, dospělé včelstvo pak 2500 až 3500 korun. Dále potřebujeme různé drobné pomůcky a ochranné oděvy, to vyjde ještě tak na pět tisíc,“ dodal Cafourek s tím, že někteří včelaři si pořizují také medomet. Ruční vyjde na 10 až 15 tisíc, elektrický pak i na 20. Podle Cafourka je výhodnější si ho pro tři včelstva vypůjčit. Někteří chovatelé si med dokonce vytlačují ručně. 

Včelaři dostali 67 milionů, nestačí jim to

Pořídit si včely není levná záležitost. V případě, že přijde varroáza nebo úl nešťastnou náhodou chytne, přijde investice i práce vniveč. „Jednou mi včely vzala varroáza. Předloni mi zase někdo zapálil úly. Ale to je jako se vším, pokud budu mít na zahradě pěkná rajčata, může mi je někdo ukrást. Včely jsou ale podstatně dražší,“ uzavřel včelař Alois.

Hrál v Ordinaci i divadle, teď je z něj včelař. „Bylo to jako osvícení,“ říká Milan (61)

Včelaři potom na provoz dostávají dotace. Ročně to znamená 150 až 160 korun na jedno včelstvo. Další dotace se rozdávají právě v těchto dnech. Chovatelé sice dostanou 67 milionů například na boj proti varroáze, ovšem potřeba by bylo více než dvakrát tolik prostředků. 

„Částka přidělená na včelařské dotace je předem dána (pro rok 2017 téměř 67,6 milionu Kč, pozn. red.). Kdyby byly alokované prostředky neomezené, včelaři by v roce 2017 vyčerpali částku téměř 114,2 milionu korun,“ uvedla Vladimíra Nováková ze Státního zemědělského intervenčního fondu. A proto se musely vybrané druhy dotací krátit koeficientem 0,4359. Podle Cafourka bývá největší finanční podpora na technickou pomoc a boj proti varroáze.

Podle Novákové dotace využívají všichni. „Včelaři na území ČR (cca 57 tisíc) dotace využívají: někteří přes individuální dotace, jiní přes školení, prostřednictvím léčiv pro včely, rozbory medu a podobně. Chovatel včel má k dispozici i ušlechtilé včelí matky na sníženou cenu, neboť dotace poskytuje Fond přímo šlechtitelským chovům,“ dodala pro Blesk Nováková.