Tři miliony Čechů zvažují změnu práce. Chtějí povýšení i vyšší výplatu

Jana (52) z Ostravy pracuje jako učitelka na základní škole a uvažuje o tom, že by změnila práci. Dokonce už byla na výběrovém řízení na práci ve školní inspekci, ale skončila v něm až druhá, takže místo nezískala. S hledáním nové práce ale nekončí, ráda by totiž třídu vyměnila za klidnější kancelář.

„O změně práce uvažuji už více než dva roky. Není to kvůli penězům, protože platy nám poslední dobou rostou. Jde o to, že učím téměř 30 let a chtěla bych něco klidnějšího,“ řekla Jana pro Blesk.cz s tím, že učí žáky prvního stupně a to je velmi náročné na soustředění. „Oni vás nenechají ani na minutu v klidu. Po šesti hodinách odcházím s hlavou jak pátrací balón,“ říká napůl vážně a pobaveně.

Chuť na změnu je největší za pět let

Jana přitom v Česku není zdaleka jediná, kdo o takovém kroku vážně přemýšlí. Podle nového průzkumu personální agentury Grafton Recruitment je momentálně chuť zaměstnanců změnit práci nejvyšší za posledních pět let. Až 45 procent lidí zvažuje změnu v horizontu půl roku, bezmála čtvrtina pak dokonce během jednoho měsíce. O změně tedy uvažuje odhadem 3,3 milionu lidí.

Česko má nejnižší nezaměstnanost za 19 let. Je na tom nejlépe z celé EU

„I když se zaměstnavatelé snaží své lidi udržet a zajistit si jejich loajalitu růstem mezd či navyšováním nefinančních benefitů, velká konkurence firem v oblasti lidí nahrává tomu, že se zaměstnanci více než dřív poohlíží po novém místě,“ je přesvědčená Jitka Součková z Graftonu. Podle ní nejčastěji lidé jako důvod v průzkumu uváděli motivaci získat vyšší plat, následovala pak touha po kariérním posunu nebo jen prosté změně. Řadu lidí totiž jejich současná práce nenaplňuje.

Chybí 200 tisíc zaměstnanců

Ekonomická situace v Česku váhajícím a nespokojeným zaměstnancům nahrává. Nezaměstnanost práce klesla na 3,8 procent a bez práce je tak 284 tisíc lidí, což je nejméně od roku 1998. Jen úřad práce nabízí přes 200 tisíc volných pracovních míst, což je o třetinu více než před rokem. Zároveň roste obecný tlak na růst mezd, mimo jiné i tím, že vláda od ledna 2018 zvýšila minimální mzdu na 12 200 korun.

Lidé se nemusí obávat, že by při výpovědi měli výrazné problémy při hledání práce. Nejsnazší je to především ve větších městech, kde je poptávka po nových zaměstnancích největší. „Současná situace na trhu práce je velmi napjatá ve všech oborech, neboť zdroje domácích pracovníků jsou vyčerpány,“ uvedla Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že rostoucí ekonomika neustále počet volných míst zvyšuje. „Zaměstnanci jsou zapotřebí nejenom ve výrobě, ale i ve službách,“ dodává.

Kovář Zdeněk má svou práci rád a měnit ji nechce:

Dobrou výchozí situaci pro změnu práce potvrzují také představitelé menších firem. „Lidé se nemusí bát o práci. Kdybychom byli na úrovni Španělska, tak bychom měli při přepočtu 1,6 až 1,7 milionu nezaměstnaných, při srovnání s Francií 1,1 milionu,“ zmínil Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků s tím, že v těchto zemích je nejen výrazně vyšší nezaměstnanost, ale také nižší růst mezd. Lidé tak při úvahách o změně nebo požadavku na vyšší mzdu více riskují.

Podle Havlíčka v tomto ohledu roste sebevědomí českých zaměstnanců, kteří jsou ochotni v případě nespokojenosti jednat. „Dneska už to běžně funguje. Existuje poptávka podniků a firem po zaměstnancích. Navíc mladá generace je velmi sebevědomá a dokáže si říct o vyšší mzdu nebo změnit práci,“ uvedl Havlíček.

Bitva o platy: Češi mají brát o 20 procent víc, razí odbory. Co na to firmy?

Podniky chtějí Ukrajince a Mongolce

Udržet si kvalitního zaměstnance začíná být pro řadu podniků těžký oříšek, shodují se experti. „Nespokojenost a motivace zaměstnanců k hledání jiného zaměstnání může být u některých nedostatkových profesí vyvolána i pocitem enormního pracovního vytížení v důsledku přesčasové práce. Typickým příkladem takové nedostatkové profese jsou řidiči,“ říká k tomu Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Která povolání Čechům nevoní? (Zdroj: úřad práce) | Archiv CNC

Podniky se proto stále intenzivněji zaměřují na získávání pracovníků ze zahraničí, zejména pak z Ukrajiny, Běloruska, Mongolska a dalších zemí s nižší platovou úrovní.

„Zaměstnávání cizinců je jednou z možností, jak volné pozice nedostatkových profesí obsadit,“ zmínila Jitka Hejduková. Jenže proces získávání takových pracovníků není úplně snadné a výjimečná nejsou ani několikaměsíční čekání, hlavně kvůli dlouhému vyřizování pracovního povolení. Podle svazu je proto potřeba počet těchto lidí výrazně zvýšit.

Ve Španělsku je situace výrazně horší, lidé tam nemají jistotu práce: