Stát to s lithiem prošvihl, nesmí to dopadnout jako s uhlím, míní odborník

Richter přednáší na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem, právě v tomto krajském městě se počátkem října podepsalo zmíněné memorandum. Dohoda počítá s tím, že Geomet od roku 2022 v následujících 21 letech z ložiska Cínovec dobyde 37 milionů tun rudy. Firma plánuje z vytěženého materiálu získat 21 tisíc tun karbonátu lithia, s nímž se pak obchoduje na světových trzích a používá se v navazujícím průmyslu.

Memorandum o těžbě lithia se rušit nebude. Stát se bude podílet na ziscích, tvrdí ČSSD

„Nesmí to dopadnout jako s uhlím, aby peníze tekly do daňových rájů, a my se tu fackovali o pár korun pro školství, zdravotnictví nebo sociální péči,“ upozorňuje v rozhovoru pro Lidovky.cz na nutnost zpracování lithia v České republice Richter, který se s tímto kovem ve své praxi poprvé odborně setkal už před 30 lety.

Lidovky.cz: Na úvod bych se zeptal, jaký máte vztah k lithiu?
Já osobně jsem se kolem lithia motal už někdy na přelomu 70. a 80. let. Tehdy jsem dělal v Severočeských chemických závodech v Lovosicích, ve druhé půli 80. let jsem tam byl vedoucím odboru výzkumu. V tu dobu já, technický náměstek, ředitel VÚAnCH (bývalý Výzkumných ústav anorganické chemie, pozn. aut.) a náměstek pro výzkum ve VÚAnCH jsme se bavili o tom, že by se s lithiem mělo něco udělat, protože ho tehdy potřebovali výrobci hliníku do slitin a také skláři. Takže z Lovosic se zadala do VÚAnCH technická studie na výrobu 500 tun ročně uhličitanu lithného. VÚAnCH to zpracoval a tu zprávu mám dodnes k dispozici.

Lidovky.cz: Vy jste kritikem toho, že právo na průzkum ložisek lithia získala před sedmi lety firma Geomet. Co se vám na to nelíbí?
Jestliže máte dělat průzkum ložiska, tak vám na to nestačí 200 tisíc (tehdy to byl základní kapitál firmy Geomet, pozn. aut.), co ta firma měla k dispozici. Tutově museli hledat někoho, kdo jim do toho dá peníze. Samozřejmě v České republice ho nenašli, a tak šli na European Metal Holdings (EMH) z Austrálie. Ti se toho samosebou chytli, protože Australané patří k jedněm z největších těžařů lithia, a mají také jedny z největších zásob na světě. Ale oni to dělají ze solných jezer, nemají horninu jako my u nás. 

Bývalý děkan Fakulty životního prostředí UJEP a nynější odborný asistent tamtéž Miroslav Richter.

Lidovky.cz: V čem tedy byla největší chyba ministerstva životního prostředí, které právo na průzkum udělilo?
Že to dali Geometu, protože o tom museli vědět, že to přeprodají. Bylo jasné, že když v tuzemsku investující firmu nenajdou, prodají to zahraniční firmě a republika bude mít problém, protože s tím, co se vytěží, bude nakládat ten, kdo je těžař. A ne republika. Zkrátka a dobře, Australané do toho vstoupili, koupili Geomet, jsou jeho stoprocentními vlastníky, takže všechna práva, co dostal Geomet, přešla na European Metal Holdings. A podle horního zákona ten, kdo vloží nejvíce peněz do průzkumu ložiska, má největší šanci dělat těžbu.

Lidovky.cz: Jak tedy podle vás mělo tehdy ministerstvo postupovat?
Neměli jim to dát. A jestliže je lithium strategická surovina, tak přímo pod ministerstvem průmyslu a obchodu je firma Diamo, která se těžbou zabývá. Klidně to mohlo dělat Diamo. Říkám na rovinu, že už tenkrát to prošvihli. Havlíček (ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, pozn. aut.) to nyní zachraňuje memorandem, aby se republika dostala do jednání s těmi Australany. 

Memorandum je záchranný krok, míní Richter

Lidovky.cz: Jak si vysvětlujete, že stát při udělení povolení k průzkumu tehdy nepoznal strategický význam lithia?
Na ministerstvu průmyslu a obchodu (tento resort je odpovědný za surovinovou politiku, pozn. aut.) jsou v první řadě ekonomové a právníci, ale nejsou tam lidi, kteří rozumí průmyslu a měli by v něm praxi. Jejich rozhodování je prostě jen smetení problému ze stolu, takhle to vidím.

Lidovky.cz: Už jste zmínil memorandum, které podepsalo ministerstvo průmyslu a obchodu právě s EMH o společném postupu ve věci průzkumu a těžby lithia. Co o něm soudíte?
Memorandum nezavazuje k ničemu, tam nemáte ani termín, ani náplň. Tam není nic konkrétního. Četl jste ho (memorandum zde)?

Lidovky.cz: Četl. Obě strany jasně deklarují, že mají zájem na tom, aby se vytěžené lithium zpracovávalo tady. To je pozitivní krok, ne?
To byl záchranný krok, aby vůbec stát začal s tou firmou jednat, protože předtím s nimi nejednal vůbec. Memorandum je jen první krůček k tomu, aby do toho mohl stát vstoupit a měl tam nějaký vliv. Babiš a komunisti nemají informace, co by potřebovali k tomu, aby ten krok pochopili tak, jak by se měl pochopit (ANO a KSČM svorně tvrdí, že naopak memorandum vede k tomu, že zisk z lithia půjde do zahraničí, pozn. aut.).

Lidovky.cz: Jaké další kroky po podpisu memoranda byste od státu ve věci lithia očekával?
EMH mají akcie, které jsou obchodovatelné, takže stát by mohl část akcií této firmy koupit a pak by do toho mohl jako akcionář mluvit. Státu bych to doporučoval. Měl by buď koupit akcie nebo zapojit do jednání s holdingem právě to Diamo.

Lidovky.cz: Co v aktuálním lithiovém příběhu vidíte jako vůbec to nejdůležitější?
Ministerstvo průmyslu a obchodu by si to mělo pohlídat a jít po tom, aby se materiál zpracoval až do finální podoby tady. Protože nejdražší je konečný výrobek, a to je baterie. V prvním kroku potřebujete získat uhličitan lithný, což je surovina pro výrobu kovového lithia, které je v bateriích. A pak z toho dělat baterie, na čemž se vydělá nejvíc. Ale když prodáte poloprodukt nebo surovinu, tak by to byla katastrofa. Nesmí to dopadnout jako s uhlím, aby peníze tekly do daňových rájů, a my se tu fackovali o pár korun pro školství, zdravotnictví nebo sociální péči.

‚Lithium v Krušných horách? Za bilion korun‘

 Lidovky.cz: Vy jste jako představitel Fakulty životního prostředí UJEP s několika dalšími kolegy jednal na australské ambasádě přímo se zástupci EMH o tom, zda by se fakulta mohla podílet na výzkumu získaného lithia. Jednání zatím nebyla úspěšná. Ale chci se zeptat na něco jiného, jak na vás firma EMH působí?
Abych pravdu řekl, oni působí po celém světě. Je to nadnárodní firma, která jde po ložiscích, která jsou pro ně ekonomicky zajímavá. Řekl bych, že mezi odborníky mají dobrý zvuk. Pokud jsem se díval, tak se pohybovali jak doma v Austrálii, tak v Evropě po jiných ložiscích, která jsou zajímavá. Proto založili evropskou pobočku. Zajímají je i jiné nerosty. Oni jsou v první řadě těžaři, takže si udělají průzkum a těží. To je jejich hlavní náplň.

Lidovky.cz: Pokud to dopadne, EMH bude v České republice těžit prostřednictvím Geometu. Je to jejich obvyklý postup i v jiných zemích, že EMH poskytne kapitál a samotnou těžbu realizuje jiný subjekt?
Nevím, jaké mají další kapitálové propojení, ale nepochybně spolupracují s dalšími institucemi. Sami by všechno zvládat nemohli. Potřebují oporu v zemi, kde působí.

Lidovky.cz: Když se podíváte na spojení EMH a Geomet, dává vám to smysl? 
Oni je koupili k tomu, aby se dostali k právům na průzkum, to byl hlavní důvod. A tohle je v těžařském oboru jedna z cest. Není to nic neobvyklého.

Lidovky.cz: V dění kolem lithia mě zaujala ještě jedna věc. V diskusi se operuje s různými čísly, kolik že dobývání lithia může vynést. Odhady se pohybují od půl bilionu až ke dvěma bilionům. Jak se v těch číslech orientujete vy?
Průzkum není ještě dokončený, takže to jsou odhady na základě toho, co se zjistilo v prvních letech, co se tam ty vzorky získávají. Je to dané koncentrací lithia v cinvalditu, což je lithná slída, v které se lithium vyskytuje. Co jsem viděl, seděl by bilion korun.

Lidovky.cz: A tato částka vychází z čeho?
Ten bilion korun je za lithium, které by už bylo zpracované a připravené k prodeji. Jakmile lithium po vytěžení zpracujete, tak jeho cena o několik řádů stoupne.