Češi v tom rozhodně nejsou sami. Na celém světě končí každý rok v popelnicích asi 1,6 miliardy tun jídla za 750 miliard dolarů. V Evropě to pak je 89 milionů tun.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění tvoří potraviny zhruba třetinu veškerého odpadu českých domácností. Pro 59 procent Čechů je nejčastějším důvodem k vyhození jídla to, že se zkazí. V koši také často končí nespotřebované zbytky nebo odkrojky, které aspoň občas vyhodí polovina domácností.
„Na první místo nejčastěji vyhazovaných potravin patří dlouhodobě pečivo,“ konstatoval Martin Prokop, autor projektu zfarmydomu.cz, jehož cílem je zamezit plýtvání potravinami a přimět rodiny k zodpovědnějšímu přístupu. Prokop připomněl, pečivo je v současnosti produkováno masově s cílem co nejnižší ceny. Výsledkem pak je, že klasický chléb mnohdy už za dva dny začne plesnivět a putuje do koše.
„Další skupinou potravin, se kterou se nejvíce plýtvá, je ovoce a zelenina, následována mléčnými výrobky,“ upozornil Prokop. Nejvíce s jídlem plýtvají mladí Češi. Žádné potraviny nevyhodí pouze 11 procent lidí ve věku 34 let, u lidí nad 55 let je to 38 procent.
„Horší přístup k jídlu u mladé generace je způsoben tím, že nezažila doby, kdy se potravinami muselo šetřit a některé byly doslova vzácným zbožím. Proto mladí neumějí s jídlem hospodařit. Zpravidla nakoupí víc potravin, než jsou schopni spotřebovat, a zkažené jídlo potom vyhodí,“ řekl Prokop.
MĚSÍČNĚ VYHODÍME 1700 KORUN
Z průzkumu společnosti KPMG zase vyplývá, že za posledních pět let se zdvojnásobil počet Čechů, kteří za potraviny měsíčně utratí víc než tři tisíce korun. Jídlem se přitom stále víc plýtvá, ročně česká domácnost vyhodí jídlo za 20 tisíc korun. Měsíčně tak v popelnicích skončí kolem 1700 korun.
„Češi obecně nemají příliš dobré ekonomické myšlení a jejich neschopnost efektivně hospodařit se projevuje i v nakládání s potravinami. Problémem jsou zejména akční nabídky supermarketů. Když například jogurt, jehož běžná cena je 15 korun, v akci stojí šest, většina lidí neodolá a nakoupí si do zásoby, takové množství ale nestačí zkonzumovat, jogurt se zkazí a skončí v odpadcích,“ sdělil Martin Prokop z iniciativy zfarmydomu.cz.
Studie ukazují, že 40 procent akčního zboží lidé nakonec vyhodí. V takovém případě se ovšem reálná cena za nakoupení potraviny vyšplhá k nezlevněným produktům. „Člověk takovým nákupem spíš prodělá,“ upozornil Prokop.
NESCHOPNOST PLÁNOVAT
Spolek Zachraň jídlo potvrdil, že hlavní příčinou plýtvání v domácnostech je nedostatek plánování při nakupování potravin a nesprávné skladování. Nejde jen o nakupování výhodného zboží v akci na mnoho dní dopředu. Mnohé domácnosti navaří více porcí, než rodina dokáže sníst, a část jídla skončí v koši.
„Lidé mnohdy zaměňují označení ´spotřebujte do´ a ´minimální trvanlivost´. Datum spotřeby je doba, do které je potravina zaručeně zdravotně nezávadná, a po jejím uplynutí je neprodejná. Po vypršení lhůty minimální trvanlivosti je potravina pořád zdravotně nezávadná a poživatelná, ale její jakost se může změnit – u některých potravin dokonce i k lepšímu,“ sdělil spolek.
Česká obchodní inspekce pravidelně pokutuje obchodníky nabízející zboží v akcích, které ve skutečnosti slevu nepřináší. „Problémem je ale to, že Češi slevám bezmezně věří a výhodnost nákupu si zpravidla neověřují. Pokud zjistí, že nákup výhodný nebyl, nebo si koupili prošlé zboží, neumějí se ozvat a potraviny raději vyhodí. Podle průzkumů si zkažené nebo prošlé jídlo někdy koupilo 60 procent lidí. Ale jen polovina z nich ho šla reklamovat,“ upozornil Martin Prokop.
NAKUPUJEME I TO, CO NECHCEME
Problémem jsou i takzvané impulzivní nákupy. Češi mají ve zvyku nakupovat velké množství jídla do zásoby a mnohdy nakoupí i to, co původně ani nechtěli.
„Supermarkety sice navštěvuje většina lidí s nákupním seznamem, nakonec ale koupí i potraviny, které na seznamu nejsou. Více jak polovina žen a třetina mužů nakonec nakoupí víc zboží, než plánovala. Lidé potom s množstvím přebytečných potravin neumějí naložit a kvůli špatnému skladování se jim rychleji zkazí,“ řekl Prokop.
Například pečivo vydrží déle uskladněné v papírovém sáčku než v igelitovém. Trvanlivost brambor prodlouží jejich uskladnění spolu s jablky, ale u jiných druhů zeleniny naopak jablka urychlují zrání. Zeleninu a ovoce by lidé měli umýt až před samotnou konzumací.
JAK SE V ČESKU PLÝTVÁ – Z 829 851 TUN POTRAVIN ROČNĚ VYHODÍ:
- 53 procent domácnosti
- 19 procent zpracovatelský průmysl
- 12 procent stravování
- 11 procent samotná produkce
- 5 procent velkoobchod a maloobchod
