Neproplacené faktury - riziko, které ztěžuje podnikání

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Michael Tomeš

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Každé podnikání s sebou přináší riziko, že odběratel za poskytnuté zboží či službu nezaplatí a nezáleží na tom, zda jde o vztah mezi podnikateli či mezi podnikatelem a klientem.

Před zahájením spolupráce s novým obchodním partnerem je ideální si jej prověřit a zjistit si o něm co nejvíce informací, například přes obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík či centrální evidenci exekucí. Od věci také není čas od času si zjištěné informace zaktualizovat, neboť situace obchodního partnera se může v čase měnit.

Není přitom výjimkou, že neuhrazené faktury na menší částky pak podnikatelé ani řešit nechtějí, protože bez uzavřeného pojištění právní ochrany je pro ně vymáhání dlužných částek jakýmkoliv způsobem příliš časově a finančně náročné.

Pokud dojde k neuhrazení existujícího závazku druhou stranou, kdy nejčastěji se v podnikatelské sféře jedná o neuhrazení vystavené faktury za zboží či poskytnuté služby, je standardně tato situace řešena soudní cestou. Zde je nutné nejprve dlužníka kontaktovat výzvou na plnění k tomu, aby svůj dluh splnil, a výzvu mu zaslat nejlépe doporučenou poštou na dodejku na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu alespoň sedm dní před podáním samotné žaloby k soudu.

V opačném případě žalobci-věřiteli hrozí, že mu i přes úspěšné soudní řízení nebude soudem přiznána náhrada za náklady řízení. Pokud dlužník na výzvu kladně nezareaguje nebo například uplyne lhůta, kterou bude mít dlužník ve výzvě dodatečně stanovenu, je dalším krokem ze strany věřitele právě podání žaloby a následně podání návrhu na zahájení exekučního řízení, jestliže dlužník ani na základě pravomocného soudního rozhodnutí svůj dluh nezaplatí a rozhodnutí soudu se tak stane i vykonatelným.

Právě v podnikatelské sféře se však často stává, že podnikatel s obchodními partnery nemá zájem jít rovnou do soudního sporu kvůli jedné či pár neuhrazeným fakturám, když nastavená spolupráce jinak funguje. Zde je pak variantou využití sepsání notářského zápisu s přímou vykonatelností.

Na jednu stranu tento notářský zápis dává dlužníkovi další lhůtu pro to, aby za stanovených podmínek dluh uhradil, na druhou stranu pokud tak neučiní, má věřitel v ruce listinu, na základě které je možné zahájit rovnou exekuční řízení, poněvadž v notářském zápisu dává dlužník věřiteli svolení k přímé vykonatelnosti notářského zápisu neboli k exekuci.

Daný notářský zápis je možné sepsat jako dohodu, kdy je sepsání přítomen jak dlužník, tak i věřitel; nebo formou jednostranného právního jednání, u kterého je přítomen pouze dlužník.

Jinou variantou pak například může být využití institutu mediace. Jedná se o dobrovolné mimosoudní řešení sporu, kdy třetí nezávislá osoba (mediátor) pomáhá stranám nalézt východisko přijatelné pro obě strany. Tuto variantu lze doporučit především ve chvíli, kdy strany vedou mezi sebou i rozepře o tom, jaký byl obsah závazku, nesouhlasí s výší ceny a podobně.

Výhodou je, že písemnou smlouvu o provedení mediace je možné považovat za dohodu o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, kdy promlčecí lhůta závazku začne běžet až poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v jednání na základě uzavřené dohody pokračovat, nebo pokud promlčecí lhůta již u závazku začala běžet dříve, po dobu jednání běžet nebude.

Přitom jestliže zákon nestanoví jinak či si strany v souladu se zákonem jinou promlčecí dobu samy neujednají, je obecná promlčecí lhůta u majetkových práv tříletá. Nejpozději k zániku daného práva pak standardně dojde uplynutím deseti let ode dne, kdy právo dospělo, tedy mohlo být uplatněno poprvé.

Autorka je ředitelkou úseku likvidace škod společnosti D.A.S. právní ochrana

Důležité doklady:
Ke každému obchodu, ať již s dlouholetým či novým obchodním partnerem, je vhodné mít písemně uzavřenou smlouvu či alespoň disponovat potvrzenou objednávkou, dodacím listem, druhou stranou podepsanou fakturou apod. Absence písemných podkladů prokazujících existenci závazku je častým důvodem toho, proč následně neuhrazený závazek není možné úspěšně po dlužníkovi vymáhat soudní cestou.