'Šermování s čísly, předvolební PR.' Údaje ministerstva o EET a DPH jsou nadnesené, tvrdí analytici
Výsledky výběru DPH a zvýšení příjmů daní kvůli elektronické evidenci tržeb tak, jak je prezentoval ministr financí Ivan Pilný (ANO) a šéf hnutí ANO a exministr Andrej Babiš, jsou podle finančních analytiků, které oslovil server iROZHLAS.cz, velmi optimistické a nadnesené. Ministerstvo se podle nich snažilo o dobrou sebeprezentaci před volbami.
„Výběr DPH vzrostl do konce září meziročně o deset procent, a to je víc, než kolik přináší automaticky samotný růst ekonomiky,“ prezentoval ministr financí Ivan Pilný (ANO) na úterní tiskové konferenci.
Místo 60 miliard 20. Schodek státního rozpočtu by mohl být nižší, EET do konce října přineslo 3,2 miliardy
Číst článek
Ekonomové s ním souhlasí. „Je tam jiný faktor než ekonomická prosperita. Lze usuzovat, že jistý efekt opatření, která vláda realizovala, to znamená kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb, se dostavuje,“ řekl serveru iROZHLAS.cz hlavní ekonomický analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář si ale všímá, že výběr DPH nerostl kontinuálně. „Je zajímavé, že vývoj není plynulý. Velká část nárůstu leží ve druhém čtvrtletí, třetí a první bylo slabší.“
Podle něj ale není úplně jasné, co nárůst přesně způsobuje. „I bez zavedení EET je velmi pravděpodobné, že by výběr daní byl výrazně větší,“ myslí si Sklenář.
'Velmi odvážný odhad'
Analytici ovšem nesouhlasí s výrokem mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce, který dříve serveru iROZHLAS.cz řekl, že za vyšší příjmy DPH podle resortu mohou „ze dvou třetin EET a kontrolní hlášení a z jedné třetiny dobrá hospodářská situace“.
Lukáš Kovanda je hlavním ekonomem společnosti CYRRUS. Dříve pracoval ve společnostech Roklen nebo Agrofert a pracoval také v časopisu Týden. Zde udělal řadu rozhovorů například s laureáty Nobelovy ceny za ekonomii. Přednáší také na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické.
„Přijde mi, že je to velmi odvážný odhad. Když se na to podíváme za poslední tři roky, tak výběr DPH nešel s ekonomickým vývojem. Je tam zpoždění. V roce 2015 byl růst relativně vysoký kvůli jednorázovým faktorům, ale nebylo to vidět na výběru DPH. Pak paradoxně ekonomika zpomalila, ale výběr DPH v roce 2016 zrychlil. Na začátku letošního roku byl rozjezd pozvolnější, nebyl tak velký, pak byl ve druhém kvartále rychlejší. Vzhledem k měnícímu se toku říkat, že dvě třetiny jsou způsobeny EET a kontrolním hlášením a jedna třetina růstem, je odvážné. Přijde mi, že to neodpovídá tomu, že čekají nárůst výběru o tři miliardy,“ popsal Sklenář.
Pilný Babiš v akci aneb hledej rozdíly mezi tiskovkou a kampaní
Číst článek
Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala je to dokonce přesně naopak. „Dvoutřetinový vliv má růst ekonomiky a spotřeby a tu zbývající třetinu ovlivňují nová opatření pro boj s daňovými úniky. To je vidět na tom, že výběr DPH roste o 10 procent meziročně. Zároveň spotřeba v ekonomice roste o nějakých 6,5 procenta, sedm procent, což odpovídá dvou třetinám. A zbývající třetina podle mě může odpovídat tomu, jaká nová opatření zavedl stát pro boj s daňovými úniky,“ popsal Dřímal.
Na podobná hodnocení je ještě brzo. „Ministerstvo financí si pochopitelně na těch datech dělá v předvolební době určité PR. S hodnocením efektu EET a kontrolního hlášení je třeba počkat několik let,“ míní Kovanda.
„Co se děje nyní, může být přechodná záležitost. Určitě se dostavily pozitivní výsledky, je vysoká pravděpodobnost, že pozitivní efekt existuje. Nicméně budeme to vědět s jistotou, až budeme mít delší statistickou časovou řadu, za dva až tři roky, a budeme moci zcela jasně a zcela spolehlivě srovnat období před a po zavedení opatření. Jedna vlaštovka jaro nedělá, jeden dobrý rok ještě nemusí znamenat, že opatření jsou efektivní.“
Elektronická evidence tržeb
Pilný podle ČTK uvedl, že od ledna do srpna přinesla elektronická evidence tržeb do rozpočtu 2,7 miliardy korun, do konce září 3,2 miliardy korun. Podle Kovandy jde o nízké číslo. „Osobně bych čekal vyšší hodnotu, alespoň na základě toho, co proklamovalo ministerstvo financí předtím, než elektronickou evidenci tržeb spouštělo.“
Petr Sklenář je hlavním ekonomem J&T BANKY. Zabývá se analýzou makroekonomických dat, hodnocením vývoje a prognózy na finančních a komoditních trzích.
I Dřímal se domnívá, že jde o nízkou částku. „Je to nějakých 12 procent z nárůstu výběru DPH, který byl 26 miliard. Z těch nových opatření pro boj s daňovými úniky i podle toho, co říká pan ministr Pilný, má větší vliv kontrolní hlášení. Důvodem může být i to, že EET nefunguje tak dlouho, zatímco kontrolní hlášení funguje už přes rok.“
Podle Kovandy je ale ještě brzo na nějaké větší závěry. „EET ještě nejede úplně naplno, a tedy kompletní příznivý výsledek se nemusel dostavit a pravděpodobně ani nedostavil. Byl bych opatrný a počkal bych, až bude spuštěn celý systém, což je otázka, jestli se stane, protože povolební uspořádání může být takové, že budou dominovat strany, které chtějí EET zrušit, což se spíše nestane. Nelze tedy dělat dalekosáhlé závěry.“
Do konce roku pět, v roce 2018 18 miliard
Pilný na tiskové konferenci řekl, že do konce roku očekává díky EET přírůstek pět miliard do státního rozpočtu. Bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO), který se tiskové konference také účastnil, je přesvědčen, že do konce roku 2018 přibude celkem 18 miliard. Pilný už ale tak přesvědčený nebyl.
Marek Dřímal vystudoval obor Ekonomická analýza na Vysoké škole ekonomické v Praze. Věnuje se obecně makroekonomické situaci v České republice. Specializuje se na analýzu fiskální politiky, bilanci státního rozpočtu a zadlužení veřejných financí. Věnuje se i trhu českých vládních dluhopisů, úrokovým sazbám v české ekonomice a přípravě strategických doporučení.
Na tom, že odhady jsou přehnané, se shodují i analytici. „Pokud budeme věřit panu ministru Pilnému, že zatím přineslo EET tři miliardy korun, tak odhady pro rok 2018 se zdají spíše příliš optimistické. Myslím si, že i v dalších letech bude hlavní roli hrát kontrolní hlášení spíše než EET. Ale musíme si nejdříve počkat, jak budou vypadat výsledky výběru DPH za letošní rok. Protože jakmile nemáme data pro celý letošní rok, tak těžko odhadovat ten aspoň prvotní dopad EET na výběry DPH do budoucna,“ řekl Dřímal.
Podle Kovandy jsou odhady nadnesené, protože se jedná spíš o PR ministerstva financí. „Je velice obtížné, ne-li nemožné statisticky odlišit, jaká část navýšeného daňového inkasa je výsledkem růstu ekonomické prosperity a růstu hrubého domácího produktu a výdajů na konečnou spotřebu jak domácností, tak vlády, a jaká část je naopak efektem jak kontrolního hlášení, tak evidence tržeb. A odlišit efekt kontrolního hlášení a EET je další oříšek. Proto si myslím, že nelze takto přesně říci, že to bude 18 miliard. To, co realisticky umí ekonom, je nějaké pásmo, o kolik se to může zvýšit. Takže obdivuji sebevědomí ministerstva financí, že to dokáže přesně predikovat. Byl bych z podobnými odhady velice opatrný, nepřeceňoval bych je.“
Státní dluh klesl na 1,6 bilionu korun, přebytek rozpočtu přesáhl 17 miliard
Číst článek
Problém podle Kovandy je i to, že ministerstvo neukázalo „nějaký detailnější rozbor, kde by ukázali, jak k tomu číslu přišli“. „Zatím jim jen musíme věřit, že je to pravda. Je to dost nešťastné v tom, jak probíhala tiskovka, kdo tam byl, jak probíhala, jak k tomu celé ministerstvo přistupuje, je to součást nějakého předvolebního marketingu, předvolebního boje. I to šermování s čísly a odhadování, co se stane do konce tohoto roku. To ministerstvo nikdy v minulosti moc nedělalo a bylo k tomu vždy konzervativnější. Ani to nekomentovalo.“
Nižší schodek kvůli malým investicím
Ministerstvo také oznámilo, že odhadovaný schodek státního rozpočtu nakonec nebude 60 miliard, ale jenom asi 20 miliard korun. Opozice ale vládě vyčítá, že schodek je nižší, protože málo investuje.
Sklenář dává opozici za pravdu. „Zatím se nedaří provádět naplánované investice a výdaje, se kterými vláda počítala. To je jeden z faktorů, který zvyšuje výsledek státního rozpočtu. Na jedné straně jsou to vyšší příjmy a na druhé straně je to nenaplnění výdajových plánů.“
To, že je kritika opozice oprávněná, se dá dokázat na údajích v rozpočtu. „Když se podíváte na výdaje vlády, tak skutečně kapitálové výdaje neboli investice výrazně zaostávají za tím, co bylo v rozpočtu naplánováno. Oproti tomu, co bylo v rozpočtu pro letošní rok rozpočtováno, což je přes 100 miliard kapitálových výdajů, tak zatím vláda vyčerpala jenom nějakých 40 miliard. Naopak běžné výdaje rostou docela slušně a ty zřejmě budou tahounem celkových výdajů rozpočtu. Je tedy pravdou, že investice nejsou tak vysoko, jak byly plánovány, a tím pádem snižují schodek rozpočtu,“ říká Dřímal.
Za tři čtvrtě roku EET rozdala finanční a celní správa pokuty za téměř 19 milionů korun
Číst článek
Kovanda se ale domnívá, že investiční činnost vlády se zlepšuje. „Investovalo se málo v loňském roce, investovalo se málo v prvních měsících roku letošního, nicméně v současné době investiční činnost jak vlády, tak soukromého sektoru se přece jenom trochu zvyšuje, což se promítlo i v tom, že aktuální růst hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než s čím se počítalo. Do značné míry je to i kvůli zvýšené investiční činnosti. Zatím ale nelze hodnotit, jaká byla skutečná investiční činnost. Je to politický výrok opozice, která se snaží politicky pošpinit činnost současné vlády a získat politické body před volbami. Investiční činnost zrychlila, ale zůstává za tím, co by bylo optimální, ale to může být jen otázkou času, než se zrychlí čerpání evropských peněz,“ dodal s tím, že by do budoucna mohl být problém s tím, že v poslední době každý rok je schodek nižší, než vláda naplánovala.
