Paní Magda žije na vesnici na Moravě. Do práce, do obchodu i na návštěvu ke známým se nejčastěji dopravuje na kole. Dnes už na elektrokole, které dostala jako dárek. Po pěti letech provozu už ovšem nešla nabít baterie, a tak hledala řešení.
Nejprve si chtěla koupit baterii novou, ale pak na internetu našla nabídku firmy Repase-aku na repase baterií. Stránky vypadaly důvěryhodně, jedním z odkazů bylo dokonce video uveřejněné v televizi. „Firma mě přesvědčila hlavně tím, že slibovala repase baterie do deseti dnů, a protože bylo léto a před cyklistickou sezonou, bylo rozhodnuto,“ popisuje paní Magda.
Do firmy telefonovala a přesně podle pokynů baterii s klíčkem a s nabíječkou odeslala. Když se do deseti dnů nikdo neozval, zakázku urgovala. Následovala nabídka na repase v několika cenových variantách. Zvolila tu nejdražší, za 11 tisíc korun, slibovala totiž větší kapacitu, tedy že dojezd kola po nabití baterie bude sto i více kilometrů. „Byla jsem nadšená, sto kilometrů, to už je hodně slušné, to bych dojela do Opavy a zpátky a ještě měla rezervu,“ radovala se zákaznice. Když ovšem repasovaná baterie dorazila a ona zásilku vyzvedla a zaplatila, bylo po radosti.
„V balíku nebyla ani moje baterie, ani moje nabíječka, byly to takové značně opotřebované kousky,“ popisuje. Byla přesvědčená, že došlo k omylu, že jí firma poslala baterii a nabíječku jiného zákazníka, tento omyl se jistě brzy vyřeší a společnost konečně zašle její opravenou baterii. Spletla se. Firma trvá na svém, baterie i nabíječka jsou její.
Servis jakékoli pochybení odmítá
Ve stejném duchu byla i odpověď majitele servisu, kterého naše redakce požádala o vyjádření. Podle jeho vysvětlení každá baterie dostává okamžitě po přijetí do opravy evidenční číslo, to provází baterii po celou dobu pobytu ve společnosti a je evidováno i v knize zakázek. Zákazník tak vždy dostává zpět obal baterie, který je jeho, vnitřek baterie je vyrobený a nový. „Zákaznici vyhovět nelze, zkrátka protože jinou baterii nezaslala. Zpět dostala její obal baterie. Nedošlo k žádné záměně baterie, ani nabíječky. Pokud tvrdí, že je baterie i nabíječka jiná, potřebuji fotografie, nebo jiný důkaz. Požadoval jsem po ní toto, ale bez úspěchu,“ vysvětluje Rudolf Šindelář a dodává: „Spokojenost zákazníka je mou prioritou a doposud nemám negativní reakci.“
Namítali jsme, že podle záručního listu elektrokola nesouhlasí výrobní číslo baterie a navíc na vrácené baterii záhadně přibyla nálepka Made in China. Zaslali jsme i foto původní nabíječky a nabíječky vrácené, které nám naše čtenářka poskytla. I na to má pan Šindelář vysvětlení: „Fotografie její údajné nabíječky je zcela zřejmě stažena z internetu, baterie i nabíječka je paní Magdy. Rád bych ale měl celou věc za sebou - nabízím zákaznici nový obal baterie, novou nabíječku kupovat odmítám.“
Fotografie původní nabíječky není stažena z internetu, vyfotila si ji paní Magda mobilním telefonem. A co se týče nabíječky, pan Šindelář zřejmě zapomněl, že 17. 7. poslal zákaznici e-mail, ve kterém mimo jiné píše: „Proč došlo k výměně nabíjecího konektoru? Protože byl špatný. Váš subjektivní názor o funkčnosti nelze brát vážně. Nabíjení vám zničilo baterii, protože konektor nabíjel nepravidelně. Proto jsme přistoupili k výměně a neúčtovali jsme vám ji.“
Co je to repase a dá se reklamovat?
Často se lze setkat se situacemi, kdy spotřebitel výměnou za staré zboží obdrží plně funkční repasovaný kus, za nějž zaplatí určitou kupní cenu. V takovém případě je uzavřena kupní smlouva a zakoupené zboží lze klasickým způsobem reklamovat.
Pokud je ovšem s obchodníkem uzavřena smlouva, podle které má být zboží znovu uvedeno do provozu (tedy opraveno), jde o smlouvu o dílo. „Repase správně spočívá ve vyjmutí vnitřku baterií a nahrazení novými komponenty, k čemuž došlo,“ píše pan Šindelář v jednom z e-mailů zákaznici. Takže je to jasné, v tomto konkrétním případě se jedná o smlouvu o dílo.
A jak má teď postupovat naše čtenářka? „Je třeba obrátit se na obchodníka a namítat, že podle znění objednávky byla uzavřena smlouva o dílo a žádat buď provedení opravy původní baterie v souladu se smlouvou, nebo odstoupit od smlouvy pro její podstatné porušení (dle § 2002 občanského zákoníku) a žádat vrácení baterie v původním stavu,“ doporučuje vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.
Obchodník totiž není oprávněn si věc, která je předmětem opravy, ponechat ani ji zaměnit či jinak s ní nakládat. Samozřejmě pokud věc prochází opravou, mohou být některé její součásti vyměněny za nové. A tady by mělo být předem jasně ujednáno, v čem bude oprava spočívat.
Vzhledem k tomu, že zhotovitel díla není vlastníkem věci, na níž provádí opravu, je povinen věc vlastníkovi (tedy objednateli) po skončení prací opět vydat. „Paní Magda tak může žádat vydání své původní baterie v provozuschopném stavu, jiné plnění, které neodpovídá znění uzavřené smlouvy, není povinna přijmout,“ shrnuje Zelený. Není-li prodávající schopen věc vrátit ani v opraveném, ani v původním stavu, pak musí její hodnotu spotřebitelce nahradit. Zároveň musí spotřebitelce vrátit uhrazenou cenu opravy z důvodu podstatného porušení smlouvy.
