Prezident Miloš Zeman se vypravil do Spojených států. Ačkoliv jeho úřad i on už delší dobu usilují, aby mohl jet na návštěvu Bílého domu, ani tentokrát do USA nejel na pozvání amerického prezidenta. Hlavním důvodem cesty byla účast na Valném shromáždění Organizace spojených národů a převzetí ceny od jedné z amerických židovských organizací.

Abychom nebyli k Zemanovi nespravedliví, hodí se předeslat, že účast na Valném shromáždění OSN je jakousi protokolární povinností pro hlavy států. Když ale existují důvody, aby ta která hlava státu do New Yorku nejela, nevyvolá to žádnou velkou pozornost, pokud zrovna nejde o jednu ze světových mocností, zejména prezidenta USA.

Český prezident, který má zdravotní problémy a občas se takříkajíc sotva drží na nohou, by měl docela dobrý důvod na Valné shromáždění nejet a nechat se zastoupit někým jiným. Zvlášť když vezmeme v úvahu, že v podstatě nemá nic nového a zásadního, co by chtěl světu sdělit.

I tentokrát tak jen zopakoval svoje teze o vzájemné propojenosti současné migrační vlny a terorismu, souvislosti terorismu s islámem, a o tom, že mezinárodní společenství, které prý nedokázalo terorismus ani řádně definovat, nedělá proti terorismu dost. Ve světových médiích prošel tento myšlenkový výboj po zásluze bez povšimnutí, doma se k němu ovšem museli povinně vyjádřit různí politici, kteří většinou konstatovali zhruba to, že pan prezident nic nepokazil, když zopakoval svoje známé teze.

Nemá asi smysl se zabývat rozborem těchto myšlenek. Jde koneckonců jen o prezidentovy názory. A Miloš Zeman, jak víme, má silné názory, které obvykle nezatěžuje nějakými nuancemi. V tomto případě kupříkladu úvahou nad tím, kolik pachatelů teroristických útoků z poslední doby byli lidé pózující jako uprchlíci, popřípadě uprchlíci, kteří se po příjezdu do Evropy zradikalizovali.

Podobně silné a nuancemi nezatížené názory předvedl Zeman při přebírání ceny nazvané Bojovník za pravdu, kterou mu udělila americká židovská organizace Gershon Jacobson Jewish Continuity Fund za jeho obhajobu zájmů Izraele. Zeman vyzval k bezpodmínečné solidaritě s Izraelem a prohlásil, že ambasády demokratických států by měly být přemístěny z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Shromáždění konzervativní židovské lobby taková slova samozřejmě ocenilo, což Zeman jistě předpokládal. Až na to, že existuje řada politických i mezinárodně právních důvodů, proč se k tomu demokratické země zatím neodhodlaly. Svoje sliby v tomto směru si po nástupu do funkce rozmyslel i Donald Trump, který si jinak s diplomatickými ohledy dělá možná ještě menší starosti než Zeman.

Pokud jde o domácí kontext této události, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek byl ze Zemanova prohlášení v mírných rozpacích. A nejeden pozorovatel českého politického dění jistě ocení pikantnost události, během níž je udělována cena nazvaná Bojovník za pravdu politikovi, který si na v domácí politice s pravdou rozhodně velké starosti nedělá.

Třetím výraznějším bodem Zemanovy návštěvy byl oběd s první manželkou Donalda Trumpa Ivanou. Což o to, proč by se prezident neměl setkat s významnou krajankou, jakkoliv není známo, že by v USA udělala pro dobré jméno České republiky víc než celá řada dalších osobností? Bohužel její „zásluhy“ se omezují na to, že byla v jisté fázi svého života manželkou dnešního prezidenta USA. Její možný přínos pro česko-americké vztahy zase na to, že je matkou Trumpových dětí, z nichž přinejmenším dcera Ivanka má na prezidenta jakýsi vliv.

ČRo Plus, 21.9.2017