„Kyrgyzská strana nepostupuje dle uzavřené smlouvy, když nevynaložila žádné úsilí k zamezení škod v případě vnějšího zásahu tzv. vyšší moci ani nezabránila úniku důvěrných informací. Představitelé kyrgyzské strany se ani nezúčastnili plánovaného jednání za účelem nalezení rozumného řešení situace,“ uvedl v prohlášení generální ředitel české společnosti Michael Smelík. Proto podle něj musela firma pozastavit úhradu dohodnuté splátky, aby neriskovala zadržení dalších svých investic či investic partnerů do projektu ohroženého mezinárodní arbitráží s původním investorem RusGidro.
Firma LTD CZ sídlící u Železného Brodu převzala letos v červenci projekt budování dvou velkých a deseti menších elektráren narynské kaskády po ruské firmě RusGidro. Kyrgyzstán ruské firmě loni vypověděl smlouvu, údajně pro její platební neschopnost. V kontraktu s kyrgyzskou vládou se česká společnost zavázala, že jako nový účastník smlouvy zaplatí 37 milionů dolarů, což je hodnota dosavadních prací na narynské kaskádě, které ruská firma provedla. Od začátku se přitom objevovaly pochybnosti, zda bude česká firma schopna tak náročnou zakázku financovat.
Na jednání jsou 3 měsíce, říká Liglass
V pondělí kyrgyzský premiér Sapar Isakov podle tamních médií ohlásil, že vláda smlouvu s českou firmou vypoví, protože Liglass nedodržel podmínky a dohodnutou sumu nepřevedl. Podle Smelíka ale dává smlouva firmě v případě sporů tři měsíce na jednání. Pokud by dohoda nenastala, měly by spor řešit kyrgyzské soudy. Liglass má ale zájem na smírném řešení a znovu ve středu podle Smelíka vyzval vládu Kyrgyzské republiky k jednání. Pokud ale kyrgyzská vláda od dohody odstoupí, Liglass se obrátí na mezinárodní arbitráž.
„Vláda a další úřady opakovaně zdůrazňovaly, že všechny spory s investorem budou rozhodovat výlučně soudy v Kyrgyzstánu a o mezinárodní arbitráži nemůže být řeči,“ poznamenal ve středu hrozbám české firmy server 24.kz. Dodal, že oficiální oznámení o vypovězení dohody má být firmě odesláno až 20. září, protože termín pro převod 37 milionů dolarů uplynul o den dříve. Podotkl, že podle dohody mají strany v případě sporu vyhrazeny tři měsíce na jednání. Pokud to nepovede k výsledku, následuje vznesení výhrad a reakce na ně, což zase může zabrat tři měsíce. A v poslední instanci se počítá „s vyřešením sporu podle zákonů Kyrgyzstánu“.
Agentura Kyrtag zase citovala vyjádření vicepremiéra Dujšenbeka Zilalijeva, podle nějž neexistuje právní možnost prodloužit dohodu s českou firmou, zájmy země nebyly poškozeny a finanční záruka české společnosti zůstává Kyrgyzstánu.
