14°C
„Bral jsem pervitin a heroin... Můj život se točil jen okolo drog. Probudíte se, je vám zle a musíte si sehnat další dávku... A takhle den co den,“ popisuje, jak nedokázal kdysi myslet na nic jiného. A aby měl peníze, začal krást a následně i prodávat drogy.
Na ulici se dostal už v šestnácti letech. Měl velmi špatné rodinné zázemí, a tak si našel náhradní rodinu – v partě přátel, kteří brali drogy. Venda se k nim přidal, aby zapadl. „Sám se podivuji, že jsem zvládl udělat maturitu,“ vypráví svůj životní příběh.
Změna pro život
Pořád měl ale vůli – a to ho nejspíš zachránilo. Sám si totiž začal uvědomovat, jak je den ode dne horší a horší, a obrátil se na lékaře s prosbou o pomoc. Ta naštěstí přišla ještě včas.
Začal se substituční léčbou – jednu dobu chodil každý den pro dávku metadonu. Jenže intervaly, kdy si tělo řeklo o další příděl, se zkracovaly a abstinenční příznaky byly čím dál nesnesitelnější. Proto se sám na vlastní popud vydal na odvykačku, kde mu postupně dávky snižovali – až jednoho dne nebyly potřeba vůbec.
Boj s chutěmi
I když je Venda už rok čistý, vyhráno ještě nemá. „To víte, že mám chuť dát si... Zvlášť když vidíte ve filmu, jak si to ty postavy užívají... A když přijdou chutě, je třeba zaměstnat hlavu,“ prozrazuje Venda.
V jednom má ale jasno – do propasti, ve které přežíval spoustu let, už spadnout nechce. „Nesmím to vzdát,“ opakuje několikrát během vyprávění trochu unaveně. Nad vodou ho totiž drží myšlenka na rodinu, kterou opustil, hlavně na jeho syny. Rád by se k nim jednoho dne vrátil. Nejdříve se ale musí postavit na vlastní nohy, což znamená pracovat, aby splatil dluhy.
„Pracuji jako skladník. Bohužel ale dělám noční, což člověka vyčerpává. V pondělí se chystám na pohovor na novou práci, kde bych mohl rozvážet pečivo,“ těší se z vyhlídek, které mu dodávají na optimismu.
Jsem sám
Co ho ale aktuálně sráží, je pocit osamělosti. Přátele z dob minulých sice má, ale všichni berou drogy. A na azylu se také necítí nejlépe. „Nechci se bavit o tom, kde koupit levné kafe a kde jsou akce na rohlíky... Kdyby tak někdo přišel a zeptal se, zda nechci do přírody, jet se projet na kole,“ povzdechl si utrápeně.
Venda věří, že se mu jeho sen splní – že bude soběstačný a jednoho dne se bude moci vrátit k rodině. Rád by svým synům všechny ty roky vynahradil.
Odvahu na to ukázat se jim teď ale nemá. Čeká na to, až bude opravdu silný a nebude se bát toho, že by reakce rodiny způsobila sražení zpět do života v kolotoči drog.
Podívejte se, jak to vypadá v Armádě spásy, kde Venda žije:
