Odbory budou pro příští rok prosazovat zvýšení mezd ve firmách o 8 až 10 procent

„Jsme si vědomi, v jaké situaci se nacházíme. Jsme hrdí zaměstnanci. Není naším cílem firmy likvidovat. Zjistíme si, jak se firmě daří, kolik odvádí na budoucnost, kolik dává matce,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dodal, že ekonomika roste a nezaměstnanost je nízká.

Pro letošní rok prosazovaly odbory růst o 5 až 5,5 procenta. Tenkrát jim prý kritici říkali, že jsou to likvidační požadavky, ale podle Josefa Středuly to naopak českému hospodářství pomáhá, protože růst českého HDP je závislý na růstu spotřeby domácností.

Za minimální mzdu pracuje zhruba 132 tisíc lidí, především v ubytování, pohostinství a stravování. Průměrná mzda činila ve druhém čtvrtletí 29 346 korun, v meziročním srovnání to byl růst o 7,6 procenta.

Průměrná mzda v soukromém sektoru v posledních letech rostla méně než průměrný plat. Stát tak svým zaměstnancům přidával v průměru víc než firmy svým lidem.

Od roku 2011 do konce loňska si podle údajů informačního systému o průměrném výdělku pracovník v privátním sektoru polepšil průměrně o 3200 korun hrubého, ve veřejné sféře o 5800 korun. Průměrný plat loni činil 29 501 korun, průměrná mzda 28 969 korun.

Zástupci zaměstnavatelů jsou proti skokovému zvyšování. „Volání odborových předáků po skokovém navyšování mezd zásadně odmítáme. Zvlášť v době, kdy u nás mzdy rostou a situace na trhu práce i ekonomický růst jejich navyšování podporují, toto jednání vnímám jako předvolební nátlak,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Dodal, že zaměstnavatelé odpovídají za konkurenceschopnost firmy, podle ní rozhodují o investicích, modernizaci, školení. Při kolektivním vyjednávání se řeší také benefity a firemní investice.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý k požadavkům odborů uvedl, že tři čtvrtiny firem zvyšovaly mzdy a více než 40 procent jich přidalo o více než pět procent. Stejné procento podle něho zamýšlí zvyšovat mzdy možná ještě více v příštím roce. „Proč tedy ten humbuk,“ dodal Dlouhý. 

Odbory uvádějí, že bez jejich tlaku by zaměstnavatelé dobrovolně pracovníkům nepřidávali. Středula řekl, že pokud si zaměstnanci budou chtít vymoci zvýšení výdělků stávkovou pohotovostí či stávkou, odborová centrála je podpoří.

Dlouhý označil jednání odborů za velmi agresivní, obvinil je z agresivního vyhrocení situace.

Dlouhý odmítl tvrzení odborářů o žebrácké mzdě, zaměstnavatelé si podle něho také přejí zvyšování mezd, ale musí to být založeno na základních ekonomických ukazatelích. „Aby to souviselo s produktivitou práce, aby to nebylo administrativně tlačené, aby to vycházelo z toho, co si firmy mohou dovolit,“ dodal prezident Hospodářské komory.

„Jestli chceme mzdy jako na Západě, musíme pro to něco udělat, ne jenom hulákat. Hulákat na ulicích, hulákat v televizi, hulákat na tripartitě … Začněme se bavit o tom, co udělat, aby mzdy mohly dlouhodobě růst a přestaňme sklouzávat k populismu,“ řekl Dlouhý.

Podle Středuly vzkaz Dlouhého nedává smysl. Podle něho totiž právě Dlouhý, když byl ve vládě, byl jedním z těch, kdo přispěl ke „mzdové mizérii, kterou tady máme, a k té mzdové Železné oponě, kterou máme mezi Západem a Východem.“

Dlouhý byl ministrem průmyslu a obchodu v letech 1992 až 1997, v letech 1989 až 1992 ministrem hospodářství ČSFR.

ČR se mohla vyvíjet úplně jinak, kdyby právě lidé jeho typu nerozhodovali o mzdové regulaci, která tady byla, řekl odborář. Zdůraznil také, že „my nikoho nevydíráme, my vyjednáváme. Pokud má (Dlouhý) nějaké zkušenosti s vydíráním, ať si to vyřeší s těmi, co vydírají“. 

 Senátor za ANO Jiří Hlavatý je k požadavku odborů skeptický. „Vše jde na úkor investic. Nárůst platů je příliš prudký a právě z tohoto důvodu dochází k omezení investic a zdrojů do budoucna. Pro produktivitu zdroje potřebujete a peníze se utratí na mzdy. Některá odvětví úplně zmizí, protože nebude šance, aby nárůst platů ustály,“ prohlásil.

„Problém je v tom, že je u nás poptávka po levné pracovní síle,“ dodal senátor Tomáš Czernin (TOP 09 a STAN). „Jsme montovna a tuna blatníků se zkrátka prodává levněji než tuna hodinek. Měli bychom směřovat k tomu, aby od nás neodcházeli polotovary, ale abychom získávali přidanou hodnotu. Je důležité investovat do vývoje a výzkumu.“