Je málo mléčného tuku, vysvětluje svaz mlékáren extrémní růst cen másla
Cena másla dál roste. Máme se smířit s tím, že za čtvrt kila zaplatíme víc než padesát korun, protože po živočišných tucích je ve světě velký hlad a obchodníci i proto nasazují astronomické marže? Nebo je máslo drahé proto, že jsme ochotni vydávat za něj stále víc?
„Za vysoké ceny másla nemohou obchodníci. Tvoří ji především výrobci,“ upozornil v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu Plus viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR pro obchod Pavel Mikoška.
Marže jsou prý dnes přiměřené tomu, co trh dovolí. „Na úrovni obchodníků o žádné kartelové dohodě nemůže být řeč. Pokud si nějaký obchodník chce snížit profit na másle, tak to udělat může s tím, že počítá, že na něčem jiném vydělá víc," říká Mikoška.
„Cena je pro nás obchodníky spíše nižší, než by se dalo předpokládat podle toho, za jakou cenu máslo nakupujeme,“ tvrdí zástupce obchodníků.
Když podle něj obchodník od výrobce nakupuje kostku másla za 36 korun a prodává za 48 korun je to naprosto legitimní, protože z rozdílu hradí náklady, které s prodejem má.
„Cena másla 33 korun před dvěma lety byla nelegitimně nízká, nebyla to reálná cena, která by odpovídala nákladům výrobců, zpracovatelů a obchodníků. Tehdy se uvolnily mléčné kvóty, vznikl přebytek mléka, k tomu ruské embargo, takže se mléko muselo zpracovat“
Pavel Mikoška
„Celá ta diskuze je trochu mnoho povyku pro nic. V roce 1989 si za tehdy průměrný příjem tři tisíce korun koupil člověk tři sta kostek másla. Dnešní průměrný příjem je sedmadvacet tisíc korun, takže při padesáti korunách za kostku je to přes pět set kostek másla,“ soudí Mikoška.
Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček je přesvědčen, že máslo dnes stojí tolik, protože si to žádá trh. „Cena másla vyrostla díky vysoké poptávce po mléčném tuku, kterého je v současné době daleko méně, a to z mnoha důvodů,“ řekl Kropáček.
„Cenu másla bude řídit trh. Zemědělci velmi dlouho vyráběli mléko pod svými výrobními náklady. Ta současná skutečně odpovídá realitě, za kterou se dá máslo vyrobit. “
Jiří Kropáček
Po nedávné mléčné krizi došlo ke snížení stavu dojnic a tak snížení výroby mléka v celé Evropské unii. „Navíc mléko nemá jen tukovou složku, ale i bílkovinnou. Dnes je obrovská poptávka po tukové složce, tedy po másle, ale bílkovinné složky, sušeného odstředěného mléka leží na skladech statisíce tun.“
„Vyrábí se také daleko více výrobků, které na sebe váží mléčný tuk jako jsou sýry a další mléčné výrobky. Ty odčerpávají mléčný tuk, a pak se nedostává na máslo,“ konstatoval Jiří Kopáček.
