K teroristickým útokům dojde brzy i u nás. Kriminální činnost parazitujících neziskovek. Situace s imigrací je mnohem horší, než je známo. A problémy budou narůstat. Poslanec KSČM varuje

Co říkáte teroristickému útoku v Barceloně, který pravděpodobně spáchali islámští teroristé?

Takových útoků bude neustále přibývat kvůli imigrační politice Evropské unie, která je dnes pod vlivem lidí jako jsou Merkelová či Macron. Dokud si národní státy nebudou řešit tento problém samy podle svých potřeb a možností a dle svého vlastního uvážení, tak takovýchto útoků bude přibývat. Dávám to i do kontextu s agresivní politikou paktu NATO.

V jakém směru?

NATO vytváří umělé nepřátele a bylo by třeba nově rekodifikovat celý ten pakt. Zavdává příčiny k takovýmto útokům. Na Blízkém východě byly rozvráceny státy a vznikl tam pak Islámský stát. A oni se mstí i za invaze NATO do islámských zemí. Je jen otázkou času, kdy se útoky teroristů přesunou do České republiky. Obávám se, že to bude v nejbližší době. My jsme aktivním účastníkem paktu NATO. To bude jeden z faktorů, který k nám může ty útoky směrovat.

ČTK informovala, že podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho by státy Evropské unie měly příští rok přijmout 40 tisíc uprchlíků přímo ze zemí původu nebo z tranzitních států. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že číslo 40 tisíc je číslo, které EU může dobře zvládnout. SRN je podle ní připravena nést příslušný díl zátěže, na spravedlivém rozdělení běženců v rámci EU se podle ní však ještě musí pracovat. Co si o tom myslíte?

Na mém názoru přijímat migranty pouze podle vlastního uvážení jednotlivých zemí EU se ani po prohlášení paní Merkelové prakticky nic nemění.

Migrační krize pokračuje. Neziskové organizace „vartují“ u břehů Libye a buď loví migranty z vody, nebo si je rovnou přebírají od pašeráků. Italská policie s nimi chtěla uzavřít po dobrém dohodu, že bude vstupovat na jejich lodě. Neziskovky, častokrát mezinárodně financované, to odmítly podepsat, protože by potom imigrantů přeplavily méně. Někdejší náčelník GŠ české armády Jiří Šedivý jejich činnost označuje za kriminální a vyzývá k zásahu proti nim, ostatně i italská armáda už říká, že jejich lodě prostě vyžene. Zastánci migrace zase tvrdí, že lidé utíkající před válkou, hladem a jinými nepříznivými podmínkami mají právo přijít do Evropy. V Africe čekají miliony. EU nám hrozí soudním řízením, ale imigranti se hrnou do Evropy přes Itálii. Téměř každý den přicházejí zprávy o kriminalitě imigrantů v evropských městech. Co dělat?

Ano, činnost některých neziskových organizací, ať již našich či zahraničních, považuji minimálně za amorální. Co se ale týče těch zmíněných italských či snad dokonce nadnárodních neziskovek, tak v jejich promigrantské činnosti spatřuji již výrazný kriminální rozměr a zasáhnout proti nim by se nepochybně mělo.

Osobně se domnívám, že v Itálii je situace ještě mnohem horší, než je obecně známo. Pod povrchem „vítacích neziskovek“ se velice umně skrývají a kloubí aktivity a zájmy italské mafie. Role jejích struktur je v italské „demokracii“ stále velice výrazná a často prorůstá až do vrcholných státních struktur a ovlivňuje je. Nemohu v tomto ohledu nevzpomenout například roli mafie v období druhé světové války, kdy její sicilská odnož poskytla spojencům při vylodění množství map, informací o stavu vozovek a mostů či zásobovacích trasách, nebo i šířila letáky o cílech spojenců, a ve kterých slibovala mír, slušné zacházení a lepší život po svržení fašismu v zemi. A to jen proto, že Mussolini sdělil, že v zemi nemohou vedle sebe existovat mafie a fašismus.

Podle mého názoru jsou dnešní neziskovky parazitující v Itálii na migraci tedy mafií minimálně infiltrované, ne-li přímo řízené, proti čemuž by měla EU razantně zakročit. Ovšem, jestli je skutečně tak spravedlivá a demokratická jak deklaruje prakticky v každém svém prohlášení. Problémy s migranty budou přirozeně s jejich počtem ještě narůstat – a primárním postupem národních států musí zůstat lpění na striktním dodržování vlastních zákonů, a to za každou cenu. V opačném případě dojde totiž i k rychlému rozkladu samotné přijímající společnosti.

Velkou debatu vzbudila otázka, zda se na koupaliště smí, nebo nesmí nosit muslimské plavky, takzvané burkiny. Zastánci tvrdí, že je trapné někomu nařizovat podobu plavek a že ještě před 100 lety jsme se koupali také zahalení. Odpůrci argumentují hygienou, ale zejména tvrzením, že jde o další krůček invaze islámu do našich životů, o zavádění jejich představ o normách…

V případě, že by se jednalo pouze o nošení burkin do bazénu, nechávala by mne jejich tolerance zcela klidným. Bohužel, nejen já, ale i mnoho jiných lidí, spatřujeme v těchto projevech ale také násilné ideologické vlamování se do kulturních vzorců jiné, a zcela jinak koncipované, nekompatibilní kultury. Zkusme my jít se vykoupat do bazénu v mateřských zemích těchto „nezbytně“ zahalených, a to přesně podle naší módy, nebo že se tam bude chtít evropská žena dokonce vykoupat bez horního dílu plavek, a velice tvrdě narazíme. Prostě a jednoduše máme zde své zákony, svá pravidla rekrutující se z autentického, mnohasetletého vývoje indoevropské civilizace, a tak osobně nemohu dodat nic jiného než – kdo naše právo a zvyky nehodlá respektovat, ať zůstane raději doma. Tomu musí každý slušný cizinec přece dobře rozumět, a o ty neslušné tady nestojíme!

Prezident Miloš Zeman dle tvrzení mluvčího Ovčáčka vyzval ministra financí Ivana Pilného k tomu, aby se zamyslel nad přerozdělením 11 miliard korun, které dle jeho tvrzení jdou neziskovým organizacím. Co o tom soudíte? Pomáhají neziskovky naší společnosti?

Domnívám se, že tato výzva je správná. Velká část neziskových organizací skutečně společnosti svými aktivitami pomáhá, ale zcela prokazatelně existují i neziskovky, které společnost brzdí, politicky ji rozdělují, nebo na ní jen parazitují. Je tak třeba skutečně „oddělit zrno od plev“, a takto osobně pojímám výzvu prezidenta Zemana ministru financí Pilnému.

K tomu bych ještě dodal, že si dokáži velice dobře představit, že mnohé aktivity, které neziskovky dnes vyvíjejí, by měl v normálně fungující a sociálně vyvážené společnosti vykonávat stát. A velká část finančních prostředků by potom mohla skutečně dorazit na místo svého určení, a nikoliv jako nyní, „rozplynout se jako pára nad hrncem“.

Polsko je popotahováno ze strany EU kvůli reformě justice, kterou provádí Právo a spravedlnost. Prý je ohrožena demokracie. Je to pravda?

Abych řekl pravdu, trochu v tomto případě váhám. Na jedné straně vidím autonomii národního státu EU, na kterou má Polsko zcela jistě právo, na straně druhé může jít o záměrné posílení síly exekutivity na úkor moci soudní. Do jaké míry je takovéto posilování vlády ještě v pořádku, a odkud již ne, nedokáži relevantně posoudit.

Musím však ale dodat, že v posledních letech spatřuji v některých zemích, a to i u nás, proces spíše opačný, a to pozvolné posilování moci soudní, na úkor obou mocí zbývajících, tedy té exekutivní a zákonodárné. A jestli tedy nyní kritizujeme Polsko za pokus o dysbalanci směrem k exekutivě, stejně tak si dávejme pozor, abychom tím současně nepodporovali tendence k soudcokracii.

Jak hodnotíte po několika měsících Donalda Trumpa?

Osobně nejsem z úvodu Trumpova prezidentování nikterak překvapen. Kdo alespoň trochu dlouhodoběji sleduje americký politický systém, a jeho protagonisty zakomponované v něm, dobře ví, že sliby v prezidentské kampani nejsou prakticky nikdy zrealizovány.

Levicový potenciál každé společnosti se pohybuje kolem 60 procent a toho jsou si i tvůrci americké prezidentské volební kampaně dobře vědomi, a tak se masám voličů také tímto způsobem šikovně podbízejí. Po volbách se ale „šrouby utahují“, ovšem tentokráte již silně doprava.

A je tomu tak u každého amerického prezidenta, neboť velkokapitál, který zemi reálně řídí, má vše, tedy i svého prezidenta, plně pod kontrolou. Nemůžeme se tedy divit, že se Trump dnes chová odlišně od toho, co tvrdil. Místo lepších vztahů s Ruskem a Čínou vidíme spíše jejich napínání, namísto slibované změny orientace na problémy uvnitř země registrujeme další ideologickou expanzi, válečnickou rétoriku, podporu zbrojení a podobně. Zastaven byl i progres ve vztazích s Kubou. A takto by šlo pokračovat i dále. Prostě „America First“, a to za každou cenu!