ČEZ obdržel nabídky na svá bulharská aktiva, v září rozhodne

Společnost ČEZ obdržela od několika zájemců závazné nabídky na svá bulharská aktiva. V současné době je český energetický podnik vyhodnocuje, jasno o budoucnosti bulharských aktiv by chtěl mít v září.

„Platí to, že testujeme, za jakých podmínek bychom našli protistranu, která by si od nás tato bulharská aktiva koupila,“ uvedl už před časem generální ředitel Daniel Beneš. Dodal, že se uvidí, zda některá z nabídek bude pro ČEZ dostatečně zajímavá.

obrázek
Zdroj: ČT24

Některá bulharská média v dubnu uvedla, že nabídky do tendru na prodej aktiv podala zhruba desítka uchazečů. Beneš potvrdil, že původní počet zájemců byl zúžen, jejich konkrétní počet ani jména ale sdělit nechtěl. Již dříve potvrdila zájem o bulharská aktiva ČEZ energetická skupina Energo-Pro se sídlem v Praze, která v Bulharsku také působí.

V Bulharsku je ČEZ už roky, potýká se tam s problémy

ČEZ vstoupil na bulharský trh koncem roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost zde obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Firma zde vlastní i další aktiva, mimo jiné černouhelnou elektrárnu ve Varně, jejíž provoz byl v lednu 2015 pozastaven.

K zahájení arbitráže s Bulharskem se firma podle loňského vyjádření rozhodla po řadě zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání ČEZ v zemi a kvůli dlouhodobě se nezlepšující kritické situaci na tamním energetickém trhu. Výše nároku se pohybuje v řádu stovek milionů eur.

  • V roce 2005 vstoupil na bulharský trh. Provozuje tam uhelnou elektrárnu ve Varně a fotovoltaickou elektrárnu v Orešci. Investice v této zemi však není bez problémů. Bulharský antimonopolní úřad firmu viní ze zneužití dominantního postavení na trhu. ČEZ už ukončil provoz elektrárny ve Varně a v roce 2016 zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharskému státu.
  • V sousedním Rumunsku postavil nedaleko pobřeží Černého moře elektrárnu s 240 větrnými turbínami. S výkonem 600 megawattů jde o největší podobný projekt v Evropě. V Rumunsku provozuje také čtyři menší vodní elektrárny nedaleko srbských hranic.
  • Velký potenciál vidí ČEZ v Polsku. Zatím v této zemi provozuje dvě elektrárny na černé uhlí a biomasu a jednu vodní. Připravuje ale výstavbu nových větrných parků, které mají dosáhnout celkového výkonu přes 700 megawattů, pro srovnání jde o třetinu výkonu obou bloků jaderné elektrárny Temelín.
  • Na Slovensku se ČEZ zaměřil hlavně na výrobu tepla horkou párou. Ale v menší míře se soustředí rovněž na elektřinu, kterou dodává jeho dceřiná společnost v Bratislavě rafinerii Slovnaft.
  • Jedny z největších projektů zahájil ČEZ v Turecku. Dominuje mezi nimi paroplynová elektrárna Egemer o výkonu přes 900 megawattů. Stojí na pobřeží Středozemního moře. Společně s tureckým partnerem společností Akkök Group provozuje v Turecku celkem dvě paroplynové, jednu větrnou a osm vodních elektráren. Elektřinu dodává půl druhému milionu zákazníků.
  • K nepovedeným patří investice ČEZu v Albánii. V roce 2009 koupil za 100 milionů eur dvoutřetinový podíl v místní energetické společnosti. O čtyři roky později mu ale albánské úřady odebraly licenci. ČEZ se proti verdiktu odvolal a uspěl. Do roku 2018 by mu albánský stát měl počáteční investici vrátit.
  • V Maďarsku měl ČEZ v úmyslu vybudovat paroplynovou elektrárnu. Před čtyřmi lety ale přípravné práce pozastavil. Nyní se tam zabývá obchodováním s elektrickou energií.
  • Zastoupení má ČEZ taky v Nizozemsku, kde sídlí některé jeho dceřiné společnosti, ale přímo tady nevykonává obchodní činnost. Například CEZ Bulgarian Investments se věnuje rozvoji obnovitelných zdrojů v Bulharsku.
  • K zemím, které jsou dlouhodobě v investičním hledáčku ČEZu, patří Německo. Od roku 2001 tam obchoduje s elektřinou. Určitou dobu měl ČEZ prostřednictvím Severočeských dolů taky poloviční podíl v německé těžařské firmě. Před pěti lety ho ale prodal.

ČEZ v prvním pololetí zvýšil čistý zisk o 21 procent na 16,7 miliardy korun. K růstu pomohly mimořádné příjmy z prodejů akcií firmy MOL a bytů v Písnici. Beneš upozornil, že výsledky pozitivně ovlivnil i efekt mimosoudní dohody o narovnání se státní energetickou společností NEK právě v Bulharsku.