Zdeněk Jemelík: Aktivismus ČT a právní šaráda v kauze Čapí hnízdo

17.08.2017 13:08

Ačkoli jsem nezměnil dříve deklarovaný indiferentní postoj k Hnutí Ano a jeho čelným představitelům, vracím se k námětu kriminalizace Babišova projektu Čapí hnízdo.

Zdeněk Jemelík: Aktivismus ČT a právní šaráda v kauze Čapí hnízdo
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

Nutí mě k tomu veřejnoprávní televize, která se zapojila do předvolební agitace každodenním rozmazáváním informace o žádosti Policie České republiky o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli získání evropské dotace firmou Farma Čapí hnízdo.

Její počínání má účinky předvolební agitace, jen není jisté, zda Andreji Babišovi a jeho hnutí více škodí než pomáhá. Proto se nabízí otázka, zda veřejnoprávní televize tímto způsobem nezneužívá peníze koncesionářů. Jednostranné ovlivňování voličů, byť pod záštitou informování o zmíněné policejní akci, zřejmě nemá v „popisu práce“.

Ke kauze se v televizních pořadech postupně vyjadřují stále další a další veřejní činitelé a novináři, kteří houfně rozmělňují prostou informaci o podané žádosti o vydání, byť nic nového nemohou přinést. V době, kdy zasedá parlamentní vyšetřovací komise, která se zabývá úniky z trestních spisů, prostřednictvím televizních obrazovek a některých novin denně po trochách unikají informace z výše zmíněné žádosti. Působí to dojmem, že skutečně žijeme ve Švejkolandu.

Policejní žádost jsem neviděl a nezbývá mi než věřit mediím, že se v ní skutečně pojednává o podezření na spáchání trestných činů dotačního podvodu a poškozování ekonomických zájmů Evropské unie. Je-li tomu tak, pak připouštím, že laikovi se může jevit odůvodnění žádosti jako matoucí.

Občan smí být trestně stíhán pouze za jednání, které platný trestní zákon uznává za trestný čin. Trestní zákoník, účinný od 1. ledna 2010 skutečně uvedené trestné činy zná, takže policie zdánlivě nepotřebuje nic více, než dokázat, že jednání obou vyžádaných lze „narazit na kopyto“ jejich vymezení. Je ovšem obecně známo, že zákony nemají zpětnou účinnost. A zde je čertovo kopýtko: k manipulací s předmětnou společností a k získání dotace došlo v r.2008, kdy ještě stále platil trestní zákon z r. 1961 v aktualizované podobě. Nekalosti, přičítané vyžádaným poslancům a jejich blízkým, by tedy měly být stíhány podle něj. Starý zákon má ale malou vadu: neobsahuje ustanovení s označením „dotační podvod“. Opticky tak vzniká dojem, že policie žádá o vydání pánů poslanců kvůli jednání, které by v r.2008 nebylo trestným činem.

Ve skutečnosti i tehdy by ale stíhání bylo možné, a to podle §250b tr.z. o úvěrovém podvodu, jehož znění je téměř shodné se současným ustanovením o dotačním podvodu. Ovšem použití §250b tr.z. by bylo pro obviněné nepříznivé, protože horní hranice trestní sazby je zde 12 let odnětí svobody. A v trestním právu platí zásada, že se vždy používá právní předpis, který je pro obviněného příznivější.

reklama

autor: PV

PhDr. Jiří Horák, Ph.D. byl položen dotaz

Hrozby

Obracím se na vás jako na zástupce této koalice. Odhlasovali jste, že je pro nás největším bezpečnostním rizikem ruský režim. Opravdu to tak je? Ruska se rozhodně nezastávám ani si nedělám iluze o tom, že nemá imperialistické ambice, ale v čem nás konkrétně ohrožuje? Myslíte, že by na nás zaútočilo,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

10:35 „Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

Už pátý díl cyklu o lecčems a mnohém, který měl premiéru na YouTube kanálu Vladimíra Franty a obsaho…