Češi jsou za zdraví ochotní platit stále víc, zejména v lékárnách

Z více než tří tisíc, který jeden Čech loni v průměru utratil za své zdraví, tvoří výdaje v lékárnách dvoutřetinový podíl. Za léky a zdravotnické prostředky, jako mohou být teď v létě třeba krémy na spálenou kůži od slunce, uhradili Češi v průměru 2324 korun.

U volně prodejných léků je důvodem vyšších výdajů mírné zdražování výrobců, medikamenty podražily ve srovnání s rokem 2015 o čtyři procenta. U prášků nebo kapek na předpis stojí za častěji otvíranou peněženkou především snižování úhrad od pojišťoven. Loni tak pacienti za tuto sortu léků zaplatili o tři a půl procenta víc. „Může se to týkat například diabetiků, léků na krevní tlak nebo léků na alergii,“ doplňuje lékárnice Hana Chudobová.

Druhou nejvyšší částku loni Češi nechávali u zubařů, v průměru 506 korun, následovala ambulance (279 korun) a nemocnice (152 korun). Právě soukromé platby v nemocnicích loni vzrostly nejvíc, bezmála o čtyřicet procent. 

Češi si připlatí za nadstandard – výkonů i služeb

„Naše čísla potvrzují, že stoupá ochota pacientů připlácet si za služby a výkony, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění,“ potvrzuje mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Filip Brož. Mezi takovou lékařskou práci patří například kosmetické zákroky nebo operace, při kterých lidé žádají lepší oční čočku, než jim hradí pojišťovna. A kromě nehrazených výkonů mají čeští pacienti stále větší zájem i o nadstandardní pokoje.

„Je to obraz a zrcadlo ekonomiky. Ekonomice se daří, vzrostla kupní síla a nezaměstnanost je velmi nízká,“ vysvětluje ochotu pacientů dobrovolně připlácet na své zdraví náměstkyně ministerstva zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD). A současně s tím se objevují i úvahy o tom, zda spoluúčast nevrátit do hry celorepublikově.

Hnutí ANO, lidovci i pravicová opozice by znovu rádi zavedli poplatek za den v nemocnici. Pravice pak počítá i s dalšími poplatky. „Není důvod, abychom nezavedli spoluúčast u banálních věcí, jako když jdete jednou za čas na vyšetření kvůli takové banální chorobě, jako je chřipka,“ říká místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Návrat větší spoluúčasti?

Naopak levice vyšší spoluúčast pacientů odmítá a chce, aby víc peněz platil do zdravotnictví stát - a rozpory se pak vedou i kolem možné obnovy nadstandardů, které krátce platily během Nečasovy vlády a Ústavní soud je zrušil v červenci 2013.

„Nemůžeme se dostat do situace, že kdo bude mít peníze, může si zaplatit lepší péči, a kdo peníze mít nebude, dostane horší,“ prohlásila poslankyně KSČM Soňa Marková. „Je zde prostor k diskusi a musíme se jasně bavit, co bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a co se může dostat do nadstandardu. Naším cílem je, aby z pojištění bylo hrazeno co nejvíc péče. Nemoc si nevybírá podle toho, kolik máte v peněžence.“

„Doba na fungování nadstandardů byla zralá, už když je zavedla naše vláda,“ tvrdí někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger. „Máme běžné připlácení v sociální sféře, které je v domovech důchodců. To je věc, která tady existuje léta a náš sociální systém nezahubila.“