Na jedno euro výdajů tak získá slovenský úřad 52 eur daňových příjmů. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad na základě výsledků paralelních kontrol se slovenským NKÚ.
„V České republice je tak správa těchto daní čtyřikrát efektivnější, než na Slovensku,“ uvádí český NKÚ. Loni se podle státního závěrečného účtu vybralo na spotřebních daních celkem 158 miliard korun. Tvořily téměř čtvrtinu příjmů státního rozpočtu.
V Česku přispívá k lepšímu výběru spotřebních daní například povinné značení a barvení vybraných paliv, na Slovensku je naproti tomu jednodušší distribuce kontrolních pásek pro líh a tabák, uvedl NKÚ. V obou zemích se v boji s úniky osvědčil dohled nad pohybem surového tabáku, zavedení institutu distributora pohonných hmot a evidence prodejců spotřebitelského balení lihu.
Elektronizace daňových přiznání je na Slovensku dál
Správa spotřebních daní na Slovensku vyžaduje mimo jiné vyšší náklady na platy. „Zavedení a provoz elektronického systému pro sledování dopravy výrobků podléhajících spotřební dani si na Slovensku v letech 2012 - 2015 vyžádalo zhruba 2,3krát vyšší výdaje než v ČR,“ uvedl NKÚ.
Na Slovensku také funguje plně elektronizované zpracování daňového přiznání ke spotřebním daním, zatímco v ČR zavedla celní správa interaktivní formuláře, které však není možné dále automatizovaně zpracovávat, uvedl NKÚ.
Úřad dodal, že příjmy ze spotřebních daní rostou v obou zemích pomaleji než příjmy z jiných daní. V obou zemích rostou i administrativní výdaje na výběr daní, a to hlavně kvůli výdajům na mzdy. Efektivnost těchto výdajů tak klesá.
České spotřební daně zahrnují daň z tabákových výrobků i surového tabáku, pohonných hmot, lihu, piva, vína a vinných meziproduktů. Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů z roku 2007 se mezi ně dostaly energetické daně a od roku 2011 odvod z elektřiny z fotovoltaických elektráren.
