Blíží se čas Thiema? Na krále Nadala zaútočí v jeho paláci

„Bavili jsme se, kdo jednou přebere antuku po Rafovi. Dani říkal: Thiem v roce 2018. A já přidal: Nedivil bych se, kdyby to bylo už v roce 2017,“ líčí Štěpánek. „Jsem zvědavý, jak budu daleko od pravdy.“

Kdo je „Rafa“, jistě není třeba před startem Roland Garros rozklíčovávat. Rafael Nadal, na oranžové drti naprosto ikonická postava tenisových dějin, si u Bouloňského lesíku zkusí dojít pro desátou trofej kariéry; i dosavadních devět je samozřejmě pařížský rekord.

Na antuce letos Nadal už bral tři tituly a vyhrál 17 zápasů za sebou, než jej na jeho milovaném povrchu v Římě zdolal...Thiem. Dominic Thiem.

Dominic Thiem

Třiadvacetiletý Rakušan a jeden ze symbolů nastupující tenisové generace. „Hroznej sympaťák, hodnej, skromnej kluk. I to mu bude pomáhat v honu na nejlepší,“ říká Štěpánek, ale Thiema krom přátelské povahy šlechtí především jeho schopnosti s raketou.

A také – a zase jsme zpět u Nadala – vzácný talent pro antuku.

„Dominic vystrkuje růžky“

Jsou si letos souzeni, panovník a uchazeč o jeho trůn. Z šesti vzájemných střetů proběhly již tři v roce 2017. Finále v Barceloně a v Madridu ještě ukazovala, že oranžový status quo je pevný.

„Moc si toho vážím. Tohle je soupeř, který bude v příštích letech sbírat spousty titulů,“ pochválil Nadal po Barceloně mladšího soka.

A ten, jako by mu to dodalo kuráže, do třetice všeho antukového idol pokořil. Ve čtvrtfinále v Římě vyhrál 6:4, 6:3.

„Byl to jeden z těch dnů, kdy cítíte, jak vám to jde. Spousta úderů se těsně vešla do kurtu, hrál jsem hodně agresivně. Rozhodně jeden z nejlepších zápasů mé kariéry,“ zářil Thiem, zatímco poražený mu znovu složil hold: „Dobrá práce! A to po všech směrech. Já tedy svůj nejlepší tenis nepředvedl.“

V Paříži Nadal nehodlá dopustit, aby si něco podobného musel vyčítat znovu. Tenhle areál miluje, a až jednou skončí, dost možná už tu podobnou (takřka) každoroční krasojízdu nikdo nepředvede. Ale hledáte-li možné adepty, Thiem vyčnívá.

„Můj černý kůň,“ říká veterán Štěpánek. „Nejvíc se mi na něm líbí, že se snaží zlepšovat věci, které jeho hře zatím chybějí. Nebojí se chodit dopředu na síť, i když normálně hraje daleko za čárou. Snaží se hrát agresivně. Začal hrát čtyřhry, aby se naučil returnovat. Obětuje pár proher, protože chce být lepší – v každém malém aspektu hry. Proto začíná vystrkovat růžky.“

Velká francouzská revoluce?

Chlapík narozený ve Vídeňském Novém Městě těmito vlastnostmi ztělesňuje mladíky, kteří se pozvolna derou k moci. „Kluci dospívají,“ souhlasí Štěpánek a míní tím Alexandera Zvereva (20 let), Davida Goffina (26), Grigora Dimitrova (26) či lepšícího se rebela Nicka Kyrgiose (22). „Já už na okruhu zažil výměnu dvou generací a myslím si, že zažiju i třetí. Pomalu nastává.“

I český pamětník přiznává, že je to po éře „Velké čtyřky“ příjemné osvěžení. Jak se její zástupci, do jednoho hrající legendy, mohou předvést v Paříži?

Roger Federer si dává přestávku, cílí až na Wimbledon. Andy Murray nemá formu odpovídající roli světové jedničky, Novak Djokovič se hodlá z podobného rozpoložení nastartovat angažováním superkouče Andreho Agassiho.

„Ale že tihle nemají na to, aby vyhráli grandslamy, to může říct jen někdo, kdo tenis nesleduje. Vždycky budou mezi největšími favority,“ říká Štěpánek a čtvrtého nezmíněného velebí tím spíš: „Rafa má našlápnuto nejlíp ze všech. Na antuce je to s ním ďábelsky těžký. Jakmile vidí červeno pod nohama, jdou jeho výkony automaticky nahoru. A hlavně – znovu hraje delší dobu nepřetržitě bez zranění.“

Zrovna u Djokoviče se po letech, kdy proti němu často propadali zoufalství i ti nejlepší z nejlepších, najednou projevuje psychologická změna u soupeřů. Cítí, že to jde. Vážně! Srba dál podcení jen bláhoví, ale strach už zůstává v šatně.

Že by něco podobného mohlo nastat také na úkor Nadala?

Adepti tu jsou, hlavně ten s iniciálami DT. Pokud by uspěl, byla by to v Paříži další Velká francouzská revoluce. Tentokrát tenisová, ale znovu by vedla ke konci majestátu.