Uprchlická krize v EU: Poslanci apelují, aby státy plnily své závazky v relokaci.

Migrační krize Evropou otřásla od základů. Ačkoliv dnes už nevidíme denně v médiích dramatické záběry lidí riskujících své životy ve snaze nalézt útočiště, uprchlíci nezmizeli.

Zveřejněno: 16-05-2017 Poslední aktualizace: 18-05-2017 - 09:51

Hlavní nápor uprchlické vlny nese Řecko a Itálie a jedním ze způsobů, jak jim odpomoci, je relokace žadatelů o azyl. Do září by se mělo z obou zemí přerozdělit 160 000 žadatelů do jiných států EU. Termín závazku se blíží a poslanci ostře kritizovali neochotu členských států jej splnit.

Plénum hlasovalo o zprávě k relokacím ve čtvrtek 18. května 2017.

Debata pléna

Ke čtvrtku 11. května bylo ze zmíněných 160 000 osob relokováno z Řecka a Itálie jinam do EU jenom 18 418 žadatelů o azyl. Členské státy přitom dvě schémata relokací jako součást řešení uprchlické krize domluvily již v září 2015 v reakci na ohromnou uprchlickou vlnu v létě toho roku. Poslanci dnes na plénu kritizovali evropské země za nedodržování svých závazků. Zároveň zdůraznili, že samotné relokace problém nevyřeší.

Debaty pléna se nezúčastnil zástupce Rady - členských států. Kritizoval to jako ostudu mimo jiné Jeroen Lenaers, nizozemský lidovec, a dodal: „ Nikdy jsem nebyl příznivcem povinných kvót, ale v průběhu uplynulého roku a půl jsme si ověřili, že dobrovolný systém nefunguje.“

Svalovat vinu jenom na státy na severu Evropy ovšem není spravedlivé, poznamenala Helga Stevens, belgická poslankyně za konzervativce. „Řecko a Itálie nezvládají organizovat příchod uprchlíků,“ prohlásila. Je podle ní také problém v tom, že dublinská pravidla určující, která země je odpovědná za vyřizování žádosti o azyl, nejsou dodržována.

„Skandální nedostatek politické vůle“

„Není to otázka našich schopností, ale vůle. Je nejvyšší čas, aby členské státy plnily sliby, ke kterým se zavázaly," prohlásila rakouská členka liberální skupiny Angelika Mlinar. Pro srovnání připomněla státy jako Jordánsko, Libanon a Turecko, které přijaly miliony uprchlíků.

Italská sociální demokratka Cécile Kyenge poznamenala, že z celé EU jsou jen dva členské státy na cestě ke splnění svých závazků - konkrétně Malta a Finsko. Přítomného komisaře pro migraci Dimitrise Avramopoulose se zeptala, co se bude dít po zářijovém termínu. Ten odpověděl, že pokud členské státy nezačnou přijímat uprchlíky z Itálie a Řecka, Komise nebude váhat zahájit proti nim řízení u Evropského soudního dvora.

Toto velmi přivítala německá členka skupiny Zelených Ska Keller. „Problém není v tom, že nemáme kapacity, je to čistě jen pobuřující nedostatek politické vůle,“ řekla. „Jde o lidi, kteří prchají před válkou a pronásledováním, o děti bez doprovodu, které jsou vydány napospas osudu v přeplněných táborech.“ Loni požádalo o mezinárodní ochranu až 63 300 nezletilých bez doprovodu, přičemž 57% jejich žádostí bylo registrováno v Německu.

„Relokace samy o sobě nestačí“

Někteří poslanci však zastávají názor, že samotným přemístěním uprchlíků se problém ještě nevyřeší. Podle Ska Keller potřebujeme „dobrý dublinský systém, společná pravidla a právní cesty.“ Cécile Kyenge rovněž podpořila vytvoření „bezpečné a legální migrační cesty a integrační politiky v hostitelských zemích.“ „Pořádný azylový systém“ v EU postrádá dle svého vyjádření v debatě pléna také Angelika Mlinar.

S tím, že přemisťování nestačí, souhlasila i Italka Barbara Spinelli z klubu levice: „Co se týče Itálie, v letech 2015 a 2016 zde bylo 5049 transferů v rámci dublinského systému a 3936 relokací. Jinými slovy, do Itálie bylo vráceno více lidí, než z ní bylo přemístěno jinam,“ řekla.

„Odměňování kriminálních praktik“

Během debaty se mluvilo také o problému pašeráků. „Každého žadatele o azyl, který přijde ilegálně s pomocí pašeráků, bychom měli poslat zpět, na bezpečné místo v regionu jeho původu,“ řekla Helga Stevens. Holanďanka Auke Zijlstra (skupina ENF) obvinila nevládní organizace, které „spolupracují s pašeráky“. Tyto migranty bychom podle ní neměli relokovat, neboť tak „jen odměňujeme trestné chování.“

Někteří poslanci byli kritičtí vůči samotné migraci. Nezařazený maďarský poslanec Zoltán Balczó považuje migraci do EU za „nebezpečí pro kulturu a identitu Evropy“. Podle Brita Raymonda Finche (skupina EFDD) bude na tom, jak zareagujeme na migrační krizi, záležet naše budoucnost. „Vyzývám vás k tomu, abyste hleděli na zájmy vašich lidí a národů,“ prohlásil.

„Společná morální a politická povinnost“

Komisař Avramopoulos se na závěr debaty připojil k apelům poslanců na solidaritu: „Když mluvíme o přemisťování uprchlíků, často se zmiňují jen jejich počty, ale nesmíme přitom zapomínat, že jde o lidi, kteří potřebují ochranu. Je naší společnou morální a politickou povinností postarat se o to, aby se jim této ochrany dostalo co nejrychleji a takovým způsobem, abychom to byli schopni ustát,“ prohlásil.

Relokace uprchlíků do Česka

V debatě vystoupili dva čeští europoslanci: Tomáš Zdechovský varoval, že solidarita vynucená pod pohrůžkou nebude fungovat. Michaela Šojdrová upozornila, že důvody nenaplněných závazků ze strany Česka souvisejí s nepřipraveností uprchlíků k relokaci. Evropská komise ve svém hodnocení vydaném 16.5. poukazuje na to, že Česká republika byla v mechanismu téměř rok nečinná a apeluje, aby relokaci bez prodlení obnovila.

Debata o relokacích proběhla na plénu Parlamentu v úterý, 16. května. Poslanci přijali usnesení ve čtvrtek 18. května. Tisková zpráva zde.