Vztahy EU s Tureckem: Efektivní spolupráce nebo napjaté vazby?

Otázka demokracie, migrace a nelegálních praktik v energetice a těžbě: napětí mezi EU a Tureckem stoupá a vede k přehodnocování vzájemných vztahů. Jak se daří spolupráci?

Budoucnost vztahů mezi EU a Tureckem, poslanci chtějí zmírnit napětí.

Vztahy mezi EU a Tureckem se natolik zhoršily, že je EU musí důrazně přehodnotit, uvedl Parlament ve zprávě přijaté 19. května 2021. Poslanci, kteří jsou znepokojeni na stavem lidských práv a právního státu v zemi, varovali, že vztahy se dostaly do historického minima.

Přestože to není ani zdaleka jediný případ, kdy Parlament v otázce vztahů s Turky vyjadřuje obavy, EU má s Tureckem v mnoha oblastech úzké vazby - obchodními styky počínaje, spoluprací v rámci NATO konče.

V posledních několika letech však vzájemný vztah poněkud ochladl - především v souvislosti s vojenskou intervencí Turecka v Sýrii, ale i co se jeho přístupu k migraci, právnímu státu a stavu demokracie, hlavně z hlediska svobody médií, týče. Znepokojující jsou i nelegální aktivity Turecka na Kypru a jeho vpády na řecké území. Turecko také pohrozilo, že bude vetovat žádost Švédska a Finska o vstup do NATO.

Tento vývoj je o to více důvodem, aby poslanci znovu přehodnotili, jak EU a Turecko spolupracují. Čtěte dále a získejte přehled o současné podobě a různých apektech vztahu mezi EU a Tureckem.

 

Dohoda o migraci mezi EU a Tureckem


Od vypuknutí občanské války v Sýrii v roce 2011 přišlo do Turecka 3,6 milionů migrantů. V zemi dodnes žije největší skupina uprchlíků na světě.

V březnu 2016 uzavřela Evropská unie s Tureckem dohodu, díky které proud nelegálních migrantů do Evropy výrazně zeslábl. Více k řešení uprchlické krize čtěte zde.

Podle této dohody měli být všichni nelegální migranti, kteří se snažili dostat na řecké ostrovy, vráceni zpět do Turecka. Aby Turecko situaci zvládlo, dostalo od EU 6 miliard eur.

V projevu z 28. února 2020 ale turecký prezident Recep Erdoğan pohrozil, že hranice s Řeckem otevře, protože podle něj Evropská unie nedodržuje svoje závazky. Řecko následně vyhlásilo nouzový stav. Evropští lídři se rozhodli Atény podpořit sedmi sty miliony eur. Další peníze na opatření pro ochranu hranic a zvládání migrace by měli vyčlenit z nadcházejícího dlouhodobého rozpočtu, který bude EU mít na roky 2021 - 2027.

Napětí mezi EU a Tureckem ohledně Řecka a Kypru


Obavy vzbuzuje i nelegální vrtný průzkum Turecka ve východním Středomoří a znapokojení panuje nad jeho narušením řeckého vzdušného prostoru a řeckých a kyperských teritoriálních vod. Poslanci odsoudili kroky ze strany Turků ve výlučné ekonomické zóně Řecka a Kypru a vyjádřili plnou solidaritu s oběma zeměmi v usnesení přijatém dne 17. září 2020.

Turecká armáda napadla Kypr v roce 1974, což vedlo k rozdělení ostrova. Okupovaný Severní Kypr uznává jako autonomní území pouze Turecko samotné.

Po dalím objevení zásob zemního plynu na moři ve východním Středomoří Turecko využilo armádní síly a k provádění vrtných operací v teritoriálních vodách a vzdušném prostoru sousedních zemí.

Poslanci požadují tvrdé sankce vůči Turecku v reakci na jeho nezákonné chování na Severním Kypru. Kriticky se vyjádřili v usnesení přijatém 26. listopadu 2020.

Členství Turecka v EU: pozastavit přístupová jednání?


Turecko je přidruženým členem Evropského hospodářského společenství od roku 1963 a svou přihlášku o členství podalo v roce 1987. Od roku 1993 má status kandidátské země EU, ale jednání o jeho přistoupení začala až v roce 2005. Z celkových 35 kapitol pro dosažení členství bylo zatím otevřeno pouze 16 a jenom jedna z nich byla zdárně uzavřena. V usnesení z listopadu 2016 Evropský parlament nicméně vyzval země EU a Evropskou komisi, aby jednání o členství dočasně pozastavily kvůli nepřiměřeným represivním opatřením, která se v Turecku začala uplatňovat od neúspěšného pokusu o vojenský převrat v červenci 2016.

Výzvu k zastavení jednání o členství s Tureckem poslanci zopakovali v usnesení z července 2017 kvůli přetrvávajícím obavám o stav lidských práv v zemi. Usnesení Parlamentu v tomto případě nejsou závazná, ale jsou významným politickým signálem.

Poslanci situaci v Turecku průběžně monitorují. V únoru 2018 přijali usnesení vyzývající, aby Turecko zrušilo mimořádný stav.

Turkey's President Recep Tayyip Erdogan addresses cheering supporters after unofficial referendum results were announced, in Istanbul, late Sunday, April 16, 2017. ©Yasin Bulbul/AP Photos/European Union-EP
Turecký prezident Erdogan před jásajícím davem po vyhlášení výsledku referenda, 16. 4. 2017. ©Yasin Bulbul/AP Photos/European Union-EP

Odsouzení vojenské intervence v Sýrii


V říjnu 2019 Turecko zahájilo vojenskou operaci v severní Sýrii, aby vytvořilo ochrannou zónu mezi oběma zeměmi, do které by se z Turecka mohli přestěhovat syrští uprchlíci. To poslanci kritizovali a vyzvali Ankaru ke stažení veškerých vojenských sil ze syrského území.

Celní unie


Evropská komise na konci roku 2016 navrhla modernizovat pravidla celní unie, která v současnosti upravují obchod EU - Turecko, a prohloubit bilaterální vztahy. Členské státy (Rada) ovšem nenašly zatím shodu ve svém stanovisku. Parlament každopádně k rozšíření celní unie bude muset dát svůj souhlas, až bude nová dohoda vyjednána.

Evropská unie je největším obchodním partnerem Turecka; 42,4 % (2019) z tureckého vývozu je určeno pro evropský trh. Turecko je pro EU pátým největším partnerem pro vývoz a dovoz zboží dohromady.


Tento článek byl poprvé publikován 27. dubna 2017, aktualizován 8. prosince 2019, 13. března, 30. listopadu 2020 a 25. května 2021.

Je členství Turecka v EU stále cílem, o který obě strany usilují?