Infografika: Jak předejít militarizaci Arktidy

Globální oteplování způsobuje tání ledu, z Arktidy ho každoročně ubude až 280 miliard tun. Vedle ohrožení životního prostředí je ale třeba řešit ještě řadu dalších otázek. Táním ledu se otevírají nové námořní cesty důležité pro mezinárodní obchod, což umožňuje těžbu přírodních zdrojů a turistiku. Na arktickém kontinentu se navíc střetávají vojenské zájmy více zemí. Parlamentní plénum formulovalo ve čtvrtek 16.3. podněty pro integrovanou politiku pro Arktidu.

Infografika ilustrující, co všechno se může změnit, když v Arktidě roztaje led
Co všechno se může změnit, když v Arktidě roztaje led

Arktida se za poslední roky ohřívala dvakrát rychleji než zbytek zeměkoule. Oceánské ledovce se od roku 1981 zmenšily asi o 40%. Některé odhady dokonce tvrdí, že tání Arktidy může během 21. století zvednout hladinu světových oceánů o 50 centimetrů. Poslanci proto požadují ochranu tamního křehkého ekosystému a zákaz těžby zemního plynu a ropy.

Tající ledová pokrývka zpřístupňuje ložiska ropy a zemního plynu. Otevírají se nové a výrazně kratší námořní trasy mezi Evropou a Asií a také cesty pro turisty. Tyto změny pro Evropany znamenají i nové geopolitické výzvy jako je přítomnost ruských ozbrojených sil nebo zájem Číny o nové obchodní cesty a přírodní zdroje.

„Arktida je již dlouhou dobu předmětem konstruktivní mezinárodní spolupráce a oblastí regionálního uspořádání bez napětí. Chceme, aby to tak zůstalo i nadále. Potřebujeme zabránit militarizaci Arktidy. Kromě toho je důležité, aby se zde respektovalo mezinárodní právo,“ vysvětlil estonský liberál Urmas Paet, který je spolu s finskou poslankyní za lidovce Sirpou Pietikäinen autorem parlamentní zprávy.

Watch the video document
Zájmy v Arktidě
(Délka trvání videa: )
V kontextu změn klimatu a možného politického napětí v Arktidě připravili poslanci doporučení týkající se využívání jejího přírodního bohatství a omezení škod pro životní prostředí.

Další informace

Sdílet článek přes: