Zpracování odpadu: poslanci hlasují o opatřeních na jeho účinnější recyklaci.

Čtyři směrnice týkající se odpadu a nakládání s ním budou předmětem hlasování pléna tento týden. Týkají se hlavně využívání odpadu domácností a malých firem, které dohromady produkují zhruba 8% celkového odpadu v EU, a jde o to zvýšit podíl recyklace a neefektivního a neekologického skládkování. Parlament má v tomto směru ambicióznější cíle než původně navrhovala Komise a chce recyklaci ještě více stimulovat.

infografická ilustrace o zpracování opadu v EU a podílu recyklace
Víc než polovina odpadu končí v Česku na skládkách, v EU celkem 28%

Odpad je potenciálně druhotná surovina a vzhledem k tomu, že ty prvotní jsou omezené a EU je musí dovážet, hledají se cesty, jak odpad co nejefektivněji znovu využít nebo ho vůbec méně vytvářet. Patří sem třídění, opravování, znovu využíváni a recyklování v logice cyklického modelu oběhového hospodářství. Na přínosech cirkulárního systému panuje shoda, přesto se výsledek hlasování Parlamentu o odpadovém balíčku s napětím očekává.

Komise totiž navrhla cíl pro podíl recyklace 65% a maximálně by se podle ní mělo skládkovat 10% - obojí do roku 2030. Poslanci by chtěli víc: výbor pro životní prostředí podporuje cíl 70% pro recyklaci a jen 5% pro skládkování. Plénum debatuje o odpadovém balíčku v úterý dopoledne a následně bude hlasovat.

V Čechách se recykluje čtvrtina až třetina odpadu.

V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12% a v roce 2014 už 35%; podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován méně: 25,4,%. Každopádně je to ještě daleko od celoevropsky závazného cíle 50% do roku 2020.

V ČR se počítá s koncem skládkování využitelného odpadu po roce 2024. Připravuje se novela zákona o odpadech a nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností.

Skládkovat, spalovat nebo recyklovat?

Vyvézt odpad na skládku je z okamžitého hlediska nejlevnější, ale pro životní prostředí nejhorší varianta. Nese také rizika pro naše zdraví nehledě na to, že je synonymem plýtvání s druhotnými surovinami.

Odpad je také možno spalovat a získanou energii využívat, ale v hierarchii nakládání s odpady stojí na prvním místě recyklace. Obecně platí, že země, které více recyklují, také méně skládkují, jak ilustruje infografika tohoto článku.

Stanovisko Parlamentu

Na štrasburském plénu poslanci v úterý 14.3.  dopoledne diskutují a následně hlasují o balíčku čtyř směrnic. Týkají se odpadů obecně, skládek, obalů a autovraků, baterií a akumulátorů. Dva čeští poslanci byli zpravodaji pro tři ze čtyř směrnic jménem výboru pro průmysl. Miroslav Poche pro směrnici o odpadech a Pavel Telička pro směrnici o skládkách a směrnici týkající se autovraků, baterií a akumulátorů.

Méně skládkování a plýtvání potravinami ve prospěch oběhového hospodářství a recyklace. Jak na to? Poslanci hlasují 14.3.
Když vám ztvrdne bochník chleba, hodíte ho do koše, ale co se s ním stane potom? V lineárním hospodářství skončí na skládkách nicméně Evropa se potřebuje posunout k oběhovému hospodářství.