Hlavní body únorové plenárky: CETA, rakouský prezident, protiteroristická legislativa

Parlament schválil obchodní dohodu mezi EU a Kanadou a následující den v plénu vystoupil kanadský premiér Justin Trudeau. Ujistil poslance, že CETA není jenom o obchodu a ziscích, ale že má také zlepšit životy běžných lidí. Ve Štrasburku vystoupil tento týden ještě další zvláštní host: prezident Rakouska Alexander Van der Bellen. Poslanci dále odsouhlasili opatření na boj proti terorismu zejména proti navracejícím se zahraničním bojovníkům a na posílení kontrol vnějších hranic Unie.

Watch the video document
Co přineslo zasedání pléna 13. - 16.2..2017

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou a EU dostala od většiny poslanců zelenou ve středu a den nato tento krok osobně v plénu přivítal premiér Kanady Justin Trudeau: „Dohodu CETA jsme vytvořili společně. Je to obzvlášť důležité právě v dnešní době jak pro váš kontinent tak ten můj.“ Ocenil Evropskou unii jako „důležitého hráče z hlediska zvládání výzev, před kterými stojí mezinárodní společenství.“

„Evropská myšlenka je jedinečná a rozhodně stojí za námahu,“ prohlásil ve svém úterním slavnostním projevu rakouský prezident Alexander Van der Bellen. Jako cíl své první zahraniční cesty v úřadu si záměrně zvolil evropské instituce.

Ve čtvrtek odhlasovali poslanci dvojí legislativu, jejímž cílem je posílit bezpečnost v Evropě. Jedná se o protiteroristickou směrnici, která se zaměřuje zejména na kriminalizaci různých přípravných kroků k teroristickým útokům a také na zahraniční bojovníky - Evropany cestující do oblastí konfliktu kvůli teroristickému výcviku. Druhá série opatření se týká posílení kontrol na vnějších hranicích Schengenu.

Ve středu poslanci schválili reformu ETS, systému obchodování s emisními povolenkami, jejímž cílem je podpořit rozvoj čistých technologií. Poslanci stáli před rozhodnutím, kam až můžou stlačit počet povolenek a tím vyhnat jejich cenu nahoru, aniž by ohrozili například evropské ocelárny a jiné podniky. Parlament chce snižovat počet povolenek ročně o 2,2 % a zdvojnásobit stabilizační rezervu, do které se odčerpává převis nabídky. Cílem těchto opatření je snížit emise skleníkových plynů o 40% (oproti roku 1990) do roku 2030.

Ve třech usneseních schválených ve čtvrtek formulovali poslanci návrhy kroků, které považují za nutné pro budoucnost Evropské unie. Týkají se akceschopnosti Unie v krizích, důvěry občanů a také reforem eurozóny.  

Parlament vypracoval návrhy, jak právně ošetřit řadu etických a občanskoprávních otázek spojených se stále masivnějším využíváním robotů. Řeší v nich mimo jiné odpovědnost za škodu, pravidla zodpovědnosti za nehody a etický kodex. Poslanci žádají Komisi, aby navrhla celounijní úpravu, protože umělá inteligence se velice rychle rozvíjí.

Konvenční pesticidy s sebou nesou rizika pro naše zdraví a poslanci ve středečním usnesení podpořili využívání biologických alternativ šetrných pro životní prostředí. Žádají Komisi a členské státy, aby urychlili proces jejich schvalování a zavádění. Nízkorizikové biologické pesticidy jsou založené například na mikroorganismech biologického původu, feromonech či esenciálních olejích.

Řecká dluhová krize byla předmětem ostré výměny názoru v Parlamentu v úterý, protože se blíží důležité rozhodnutí ministrů eurozóny. Poslanci se shodli na tom, že je potřeba podniknout takové kroky, které podpoří udržitelný hospodářský růst a pomůžou Řecku z krize. Aktuálně kvůli ní čtvrtina Řeků nemá práci.

Ve středu také poslanci formulovali svá doporučení pro dvě Balkánské země usilující o členství v EU: Albánie by podle nich měla urychlit reformu soudnictví, která je klíčová pro zahájení přístupových jednání. Bosnu a Hercegovinu poslanci vyzvali k překonání etnických a politických sporů a mohla by podle nich využít procesu posuzování své žádosti o přistoupení k EU, aby posílila funkčnost a jednotu země.

Další informace

Evropský parlament online

Sdílet článek přes: