Řecká dluhová krize není u konce, poslanci volají po řešení

Řecko a stav jeho veřejných financí se vrací mezi horká témata EU. Do Atén se chystá tým evropských úředníků a zástupců mezinárodního měnového fondu, aby posoudili, jestli Řecko provedlo poslední reformy, které byly domluveny v rámci současného (třetího) programu finanční pomoci a jsou podmínkou pro další mezinárodní podporu zemi.

Greece debate
Poslanci vystoupivší v první části debaty o Řecké ekonomice

Mezinárodní měnový fond (MMF) a státy eurozóny nejsou jednotní ve svých doporučeních, jaká opatření by mělo Řecko přijmout, aby se dostalo z vleklé hospodářské krize. Kontroverze je především o tom, zda je potřeba odepsat řecké dluhy, což prosazuje mimo jiné MMF. 20. února 2017 se k tématu sejdou ministři financí eurozóny.

V tuto chvíli má Řecko dostatek prostředků do července, kdy ho čeká splátka 7 miliard eur. Finanční a hospodářská krize zemi tvrdě postihla: Dluh řeckého státu se podle Eurostatu v roce 2015 dostal na hodnotu 177,4% HDP  - o něco méně než v roce 2014 ( 179,9 %). Míra nezaměstnanosti je také devastující: Jestliže v roce 2008 byla 8%, do roku 2013 se vyšplhala na 27,5%. Aktuálně mají zaměstnání jen tři Řekové ze čtyř.

Debata v Parlamentu

Plenární rozpravy se z titulu Evropské komise zúčastnil místopředseda Komise Valdis Dombrovskis. Poslance informoval o tom, že Řecko zavádí ve všech oblastech svého hospodářství strukturální změny a že vynaložilo značné úsilí i ve své fiskální politice. Poznamenal však, že „není čas se oddávat sebeuspokojení“ a že dohoda mezi Řeckem a jeho věřiteli by měla být „na dosah“.

Řecký lidovec Manolis Kefalogiannis dává vinu za mnohé problémy současné řecké vládě. „Je důležité, aby se naše země konečně dostala z krize a aby se obrátila směrem k Evropě. Potřebujeme, aby se zde znovu investovalo,“ řekl.

 „Pokud jdeme správnou cestou, proč se tedy z členských států ozývají hlasy, které se obávají odchodu Řecka z eurozóny,“ reagoval na slova komisaře německý socialista Udo Bullmann. Také připomněl, že situace se ještě zhoršila od té doby, co bylo Řecko zaplaveno uprchlíky.

Řecký konzervativec Notis Marias zavedená úsporná opatření ostře kritizoval: „Mladí lidé nemají práci, malé a střední podniky se zavírají a také důchody byly razantně seškrtány. Tato opatření Řecko pohřbila,“ prohlásil. Kritizoval také šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema za to, že „se neodvážil přijít do Parlamentu.“

Francouzská liberálka Sylvie Goulard se zajímala o to, zda je i nadále nezbytné, aby se do záchrany Řecka zapojoval i MMF. „I po letech debat jsme stále v situaci, kdy řešíme krizi. [...] Nad hlavami nám visí obrovský šedý mrak,“ řekla.

Řecký levicový poslanec (zvolený za vládní stranu Siriza, pozn. red.) Dimitris Papadimoulis vidí věci pozitivně: „Údaje Eurostatu naznačují, že v Řecku se znovu objevuje růst a že splnilo své cíle. Náš primární přebytek je čtyřikrát vyšší, než bylo dohodnuto, a za rok 2016 jsme i navzdory prognózám MMF vykázali určitý růst.“

Podle německého poslance za Zelené Svena Giegolda „může země překonat své obtíže.“ Poznamenal však, že „v Řecku se na jeho vlastní náklady provádějí opatření, jejichž původem jsou politické důvody v jiných členských státech.“

Britský člen klubu EFDD William Dartmouth obvinil Trojku za to, že s řeckou vládou a jejím lidem hrají komedii. „Nepříjemná pravda je, že Řecko vůbec není schopno splatit své dluhy. [...] Řekům byste neměli na hlavu nasazovat trnovou korunu, neměli byste je přibíjet na kříž společné měny,“ prohlásil.

Rakušanka Barbara Kappel (ENF) souhlasí s německým ministrem financí, který je přesvědčen, že MMF by měl zůstat zapojen i nadále.

Nezařazený řecký poslanec Georgios Epitideios však zastává zcela opačný názor. „Jak může mít tato Unie budoucnost, když její lídři spolupracují s žraloky úvěrového kapitálu z MMF a nutí hrdým Řekům opatření, která jsou rovnocenná genocidě?“


Další informace

Sdílet článek přes: