Jezídské aktivistky Nádija Murad a Lamjá H. Bašár převzaly Sacharovovu cenu 2016

Dívky, které přežily zajetí bojovníky Islámského státu, Nádija Murad a Lamjá Hadží Bašár, převzaly na plénu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Parlament tak vyjádřil podporu jejich boji za práva jezídské menšiny v Iráku a postavil se za oběti sexuálního násilí páchaného ISIS. „Každý den zažívají tisíckrát svou vlastní smrt,“ připomněla Lamjá Hadží Bašár úděl více než 3 500 žen a dětí, které jsou stále v zajetí a otroctví bojovníků Islámského státu.

Být hlasem bezmocných

„Věřím, že se mi podařilo uniknout, abych mohla mluvit za oběti, jako jsem byla já. Vaše cena mi dává sílu v tom pokračovat. Chci být hlasem těch, kdo zde promlouvat nemohou,“ prohlásila Lamjá Hadží Bašár v pohnutém projevu při přebírání Sacharovovy ceny.

Vyprávěla svůj otřesný osud zajatkyně bojovníků takzvaného Islámského státu, kteří ji celkem čtyřikrát přeprodali do otroctví. Svým posledním majitelem, iráckým lékařem, byla znásilňována, a rozhodla se spolu se svou přítelkyní a další devítiletou dívkou utéct. Při útěku ale našláply na minu. „Poslední, co si pamatuji, byl křik a sténání mojí kamarádky. Nikdy na to nezapomenu. Když jsem se probrala, zjistila jsem, že nevidím.“

Poté, co se přeci jen dostala do bezpečí a dokonce i uzdravila, vytyčila si poslání předávat svědectví o údělu těch, kdo jsou stále v zajetí Islámského státu. „Každý den zažívají tisíckrát svou vlastní smrt,“ řekla.

Laureátky apelovaly na ochranu jezídské menšiny

Nádija Murad bojuje za práva Jezídů již skoro dva roky. „Moje komunita je dnes zdecimovaná genocidou a rozpadla se,“ řekla, apelujíc na to, aby pachatelé byli mezinárodně souzeni. „Není pochyb o tom, že ISIS páchá masovou genocidu. Nejenom že vyvražďují muže, ale také systematicky zotročují ženy a berou jim děti.“

„Když třetího srpna 2014 vpadli bojovníci Islámského státu do naší vesnice, měli jeden cíl - vyhladit Jezídy. Dali nám na vybranou: konvertovat k islámu nebo umřít. “ vylíčila Nádija poslancům den, kdy byla zajata jako sexuální otrokyně a většina její rodiny zavražděna.

Nádija Murad a Lamjá Hadží Bašár žádaly, aby byly v Iráku vytvořeny bezpečné zóny, kam by se mohly uchýlit pronásledované menšiny včetně Jezídů. „Půl milionu iráckých Jezídů jsou poslední přeživší této komunity na Blízkém východě,“ připomněla Murad. Alternativou by podle ní bylo poskytnout jim útočiště v Evropě: „Vzhlížíme k evropským ideálům humanismu a současná Evropa je skutečně potvrzuje. Musí být nadále příkladem celému světu a modelem spolužití různých národů a kultur,“ řekla letošní laureátka ceny za svobodu myšlení.

Postavily se za jiné, my stojíme za nimi

„Přežily zajetí, neskutečné krutosti a útěk. Překonaly strach i bolest. Nakonec nalezly útočiště a ochranu v Evropě. Nádija i Lamjá se postavily za ty, kdo zůstali bez pomoci. Bojují za spravedlnost a proti beztrestnosti,“ prohlásil předseda Parlamentu Martin Schulz při předávání ceny.

Předseda Schulz vyzval Mezinárodní soudní dvůr, aby vyšetřil zločiny spáchané takzvaným Islámským státem / Daeš, a připomněl, že Evropa má morální povinnost chránit pronásledované: „Naše demokratická společnost a my, kdo žijeme v bohatších částech světa, někdy odmítáme jim poskytnout ochranu. To je ostudné. Takto dále jednat nemůžeme.“

Během slavnostního předávání byli v Parlamentu přítomni také další finalisté nominovaní na letošní Sacharovovu cenu: krymský lidskoprávní aktivista Mustafa Džemilev a turecký novinář Can Dündar.

Nádija Murad a Lamjá Hadží Bašár

Nádija Murad Básí Táhá a Lamjá Hadží Bašár pocházejí z vesnice Kóčó u města Sindžár, odkud byly v srpnu 2014 islamisty uneseny spolu s dalšími mladými ženami a dívkami. Všichni muži a starší ženy byli tehdy zavražděni.

Nádije se podařilo ze zajetí uprchnout už po třech měsících, Lamjá po několika nezdarech unikla ze svého údělu otrokyně až v dubnu letošního roku. Obě dívky nakonec našly útočiště v Evropě a dnes žijí v Německu.

Třiadvacetiletá Nádija a osmnáctiletá Lamjá se snaží svět upozornit na úděl jezídské komunity vystavené genocidě a obzvlášť žen, které jsou obětí záměrné kampaně sexuálního násilí.

Sacharovova cena

Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Evropský parlament uděluje každoročně od roku 1988  a její součástí je finanční podpora v hodnotě 50 000 eur. Ocenění pojmenované podle sovětského disidenta je uznáním jednotlivcům a organizacím, kteří obhajují lidská práva a základní svobody.

Minulý rok ji získal Ráif Badawí. Tento saúdskoarabský bloger uvězněný za údajně rouhačské příspěvky, ve kterých se snažil otevřít diskusi o sociálních, politických a náboženských tématech, je dnes stále ve vězení. U příležitosti předání letošní ceny vyzval předseda Parlamentu znovu Saúdskou Arábii, aby Badawího pustila na svobodu.

Slavnostní předávání Sacharovovy ceny můžete shlédnout ze záznamu, nebo si vyhledejte související příspěvky na sociálních sítích prostřednictvím hashtagu #SacharovovaCena. Veškeré články najdete ve zvláštním top tématu.

Sacharovova cena 2016

• (otevřít na nové záložce) Články - top téma
• (otevřít na nové záložce) Videozáznam předávání ceny na plénu 13.12.2016
• (otevřít na nové záložce) webstránky Sacharovova cena
• (otevřít na nové záložce) Životopisy laureátek
• (otevřít na nové záložce) Fotoreportáž: osud iráckých Jezídů pronásledovaných Islámským státem
• (otevřít na nové záložce) Tisková konference předsedy EP a laureátek Sacharovovy ceny (13.12.2016)
• (otevřít na nové záložce) Audiovizuální materiál

Usnesení Parlamentu

• (otevřít na nové záložce) O situaci v severním Iráku / Mosulu (27.10.2016)
• (otevřít na nové záložce) Systematické masové vraždy náboženských menšin Islámským státem (4.2.2016)
• (otevřít na nové záložce) Unosy a týrání žen v Iráku (27.11.2014)