Penzijní připojištění v 1. pololetí: nejvíc vynáší Axa, nejméně Conseq

Vyplývá to z údajů za první pololetí 2016, které zveřejnila Asociace penzijních společností.

Peníze, které si Češi spoří ve třetím důchodovém pilíři, letos nejlépe zhodnocuje penzijní společnost Axa (1,1 %). Druhá v pořadí je Penzijní společnost České pojišťovny (1,04 %) a třetí nejlepší zhodnocení dosahuje penzijní společnost Allianz (1,01 %). Naopak nejméně v prvním pololetí 2016 vydělávali ti, kdo mají penzijní připojištění u Consequ (0,47 %). Ostatní penzijní společnosti dosahují výnos v rozpětí 0,57 až 0,82 %.

„Zveřejněné výsledky penzijních fondů považuji za odpovídající současné situaci nízkých úrokových sazeb. Úkolem penzijních fondů není enormně vydělávat, ale především zachovat reálnou hodnotu peněz. A to se transformovaným penzijním fondům podařilo i bez uvažování státního příspěvku. A to kvůli nízké inflaci a navzdory povinné garanci nezáporného zhodnocení. Jak dlouho ještě období nízké inflace potrvá, se však bohužel neví,“ komentuje výsledky Dušan Šídlo, analytik Broker Trust.

Nepřehlédněte Škola investování: Jste investor, nebo střadatel?

Podle Aleše Poklopa, prezidenta Asociace penzijních společností ČR, je pro transformované fondy nyní obtížné generovat zisk, protože podle zákona musí investovat především do konzervativních nástrojů a například státní dluhopisy 2016-2019 upisoval v srpnu stát s výnosem 0 %. „V aktuální situaci na trzích těží transformované fondy z výhodnějších investic v minulosti, a nadále proto všechny bezpečně překonávají inflaci, která je v posledních měsících stále rekordně nízká, pod 0,5 procenta,“ poznamenává Aleš Poklop.

Penzijní společnosti si za správu peněz mohou od letoška srazit více peněz, poplatek se zvedl z předchozích 0,6 na 0,8 procenta. Pokud je tedy průměrná úložka střadatele 86 tisíc korun, správce si místo 516 korun strhne 688 korun, což je o 172 korun více (o poplatcích čtěte zde).

Vyšší zhodnocení se státní podporou a daňovou slevou

A jaké další zhodnocení peněz mohou střadatelé očekávat? „Pokud nedojde na finančních trzích k růstu výnosu z konzervativních investic, jako jsou státní dluhopisy, lze očekávat, že zhodnocení prostředků účastníků v transformovaných fondech bude i nadále nízké, na úrovni do 1 %. I přesto by zhodnocení v transformovaných fondech mělo nadále překonávat rekordně nízkou inflaci,“ míní Aleš Poklop. „Pokud někdo požaduje vyšší výnos, může přestoupit do účastnických fondů, ale při podstoupení vyššího rizika,“ poznamenává analytik Dušan Šídlo. V těchto účastnických fondech totiž neplatí garance neprodělku, mohou na rozdíl od transformovaných fondů více riskovat a dostat se tak i do minusu.

Mnozí Češi však mohou v transformovaných fondech v závislosti na výši vkladu zhodnocovat své úspory na penzi přece jen více, a to díky státní podpoře a daňové slevě. „Řada účastníků třetího penzijního pilíře však nevyužívá naplno státní podporu a daňovou úlevu, jinak řečeno spoří méně než jeden tisíc korun měsíčně. Státní podpora z vás sice rentiéra neudělá, ale výnos spoření zvyšuje. Pro lidi těsně před penzí v podstatě neexistuje výhodnější konzervativní investice. Na dlouhodobý horizont ale dávají větší smysl dynamičtější účastnické fondy,“ upozorňuje Aleš Tůma, investiční analytik Partners.

Pokud máte možnost posílat na své penzijní připojištění se státním příspěvkem více peněz, na plnou státní podporu ve výši 230 korun dosáhnete tehdy, když si budete měsíčně spořit 1 000 korun. Měsíční úložka 2 000 korun vám pak zaručí, že získáte nejvyšší státní příspěvek (230 korun) a zároveň budete mít nárok na nejvyšší daňovou výhodu (1 800 korun).