Dva miliony Francouzů demonstrovaly proti důchodové reformě

Na výzvu desítky odborových organizací vyšly 13. května do francouzských ulic protestovat statisíce lidí. Manifestovali proti návrhu důchodové reformy, kterou připravuje Raffarinova pravicová vláda. 

Ochromená vnitrostátní i letecká doprava, některé školy i úřady zavřené, stávky ve státních i soukromých podnicích, více než stovka manifestací ve větších městech – tak vypadalo včerejší francouzské „černé úterý“. Největší demonstrace zažila Paříž. Podle odborů v poledne po celé Francii manifestovalo na jeden milion lidí, večer jich měly být již miliony dva. Šlo o jednu z největších stávek od roku 1995, kdy veřejnost protestovala proti důchodové reformě stejně jako nyní. Tehdejší vláda Alaina Jupého musela dokonce odstoupit.

Předmětem protestů je tzv. Fillonův zákon, respektive návrh zákona ministra sociálních věcí o reformě důchodů, kterou má vláda 10. června předložit k projednání francouzským poslancům. Obsahem ministrova návrhu je předpoklad, že minimální výše penze by měla dosahovat 75% minimální mzdy. Pro odchod do důchodu by pak Francouzi v roce 2012 měli mít odpracováno 40 let (dnes pouze 37,5 roku), kdy platili penzijní pojištění. François Fillon jasně vyjádřil vůli o návrhu ještě diskutovat, přesto odbory na 13. května svolaly stávky. Právě oba výše uvedené body reformy - otázka počtu odpracovaných let pro odchod do důchodu a minimální výše penzí – jsou podle ministra ještě otevřené.

Ve většině členských i kandidátských zemích stejně jako ve Francii patří reforma důchodových systémů mezi nejpalčivější problémy. Pro příklad nemusíme chodit daleko, reformou penzijního systém se v současné době řeší jak německá, tak rakouská vláda, aktuální je tato otázka i u nás. Neudržitelnost stávajících systémů je zřejmá – jejich reforma na druhou stranu zase bolestivá. 

Francouzští poslanci budou mít v příštích týdnech napilno. Do prázdnin je totiž vedle Fillonova zákona čeká projednávání zákona o Korsice, reformy azylové politiky, zákona o zámořských územích a plánu na potlačení závažné kriminality. Všechny projekty pocházejí z vládní kuchyně a tak lze očekávat, že je parlament, ve kterém za Raffarinem stojí pohodlná většina zákonodárců, může schválit. Otázkou je, zda se ministr sociálních věcí bude snažit reformu prosadit i přes skutečně silný odpor francouzské veřejnosti.

Olga Hořická, redaktorka Integrace