Vláda schválila rozpočet pro rok 2003

Komentář
Investiční bankovnictví KB

      Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá s deficitem ve výši 111,3mld CZK. Původně vláda počítala s navrhovaným schodkem 157,3mld CZK. Ke snížení navrhovaného deficitu došlo především proto, že nebude vůbec uhrazena ztráta Konsolidační agentury za rok 2002, ale pouze za rok 2001 ve výši 18,6mld. Jednotlivá ministerstva se uskrovnila pouze o minimálních 3,55mld CZK, z toho ministerstvo obrany sníží své plánované výdaje o 1,5mld CZK.

       Úspory na výdajové straně jsou tak minimální, i když je zřejmé, že příliš prostoru pro jejich snížení v rámci stávajícího systému není. Rezerva několika dalších miliard by se však našla, zejména pokud by se zvýšil tlak na efektivnější fungování státní správy. Podle informací tisku vláda například vůbec neprojednávala možnost zrušit neobsazená pracovní místa v jednotlivých resortech, na která však ministerstva dostávají mzdové prostředky.

       Bez reformy výdajové strany veřejných financí se však dlouhodobě situace ve státním rozpočtu nezlepší. To je však známý fakt, který nikdo nepopírá a všichni s ním souhlasí. Najít politickou odvahu k prosazení této reformy je však již mnohem těžší. Reforma penzijního systému a systému sociálních dávek je totiž vysoce citlivým politickým tématem. Dotýká se totiž prakticky každého obyvatele Ćeské republiky a tedy každého voliče.

       Tlak na reformu domácích veřejných financí bude v souvislosti s blížícím se vstupem do EU a především do EMU sílit, a to i ze zahraničí. Polská, maďarská a především slovenská vláda se k reformě svých veřejných financí již chystají a jednoznačně prezentují svůj záměr vstoupit do EMU a přijmout společnou evropskou měnu co nejdříve, tedy již v roce 2006. Kritéria vstupu mimo jiné požadují maximální podíl deficitu veřejných financí na HDP ve výši 3%. Navrhovaný schodek a odhad HDP české ekonomiky pro příští rok však ukazuje, že jenom podíl deficitu státního rozpočtu na HDP přesáhne 4,5%. I díky nechuti k reformě veřejného sektoru vláda prezentuje názor přijmout euro až v letech 2008 až 2010. Pokud však naši sousedé budou úspěšní, těžko vysvětlovat, proč to u nás nejde. Tlak ze zahraničí tak může domácí reformě pomoci.

       Kromě výdajové strany jsou však rezervy i na straně příjmové. Efektivita výběru daní je u nás jedna z nejnižších v Evropě. Daňový systém je příliš složitý, mnoho výjimek systém znepřehledňuje a celkovou výnosnost snižuje. Více příjmů stát rozhodně nezíská dalším zvyšováním celkové daňové zátěže. Vysoké daně jsou totiž jedním z důvodů, proč k daňovým únikům dochází. Ve světle snižování daní z příjmu korporací v okolních zemích se tyto přímé daně budou muset snižovat i u nás. Za naprostý nesmysl považujeme úmysl zvyšovat majetkové daně, především z nemovitostí, u kterých je efektivita jedna z nejnižších. Relativně vysoká efektivnost je u daní nepřímých. Posílení daňové výnosnosti je tak možné především zjednodušením celého systému, snížením celkové daňové zátěže, především přímých daní, a posílením podílu nepřímých daní.

      

      Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.