Stephen King: Toto je pravá příčina matoucího chování centrálních bank
Představte si, že jste ekonom a máte před sebou jednu významnou volbu. Máte rozhodnout, v jakém momentu by centrální banka měla zvednout sazby. Mělo by se tak stát ve chvíli, kdy je inflace pod cílem, nad ním, v obou případech, nebo ani v jednom? „Přirozeně byste asi volili druhou možnost, ale nepospíchejte tolik. V reálném světě to není tak jednoduché,“ píše na stránkách Financial Times bývalý hlavní ekonom banky HSBC Stephen King, který nyní působí jako její poradce.
Fed od konce roku 2015 zvedl sazby již čtyřikrát a investoři očekávají, že další zvýšení o 25 bazických bodů přijde v prosinci. Inflace se sice mírně zvedla v roce 2016, ale od té doby padá jako těžký kámen. Fed obvykle hledí zejména na inflaci jádrovou, konkrétně na deflátor výdajů osobní spotřeby. A ten se nachází hluboko pod inflačním cílem ve výši 2 %. Jeho růst totiž během posledního roku klesl z 1,9 % na 1,3 %.
Pohled na několik uplynulých let tedy ukazuje, že centrální bankéři na odpověď o zvedání sazeb reagují stylem „to záleží“. Cílení inflace bývalo kdysi považováno za ten nejlepší nástroj monetární politiky a současný nejednoznačný postup centrálních bank tak může být značně překvapivý. Jak jsme se k němu propracovali? Zčásti tím, že sazby nejsou nastavovány podle inflace současné, ale podle inflace očekávané. Fed mohl sazby zvedat proto, že očekával zvýšení inflace, i když poslední vývoj ukazuje, že jeho odhad byl mylný.
Příčinou současného stavu je ovšem i to, že vlastně přesně nevíme, co inflaci určuje. Jen málo centrálních bankéřů to otevřeně přizná, ale je faktem, že Phillipsova křivka byla v posledních letech v podstatě nepoužitelná. Nezaměstnanost totiž obvykle klesala rychleji, než se čekalo, ovšem mzdová inflace se držela na překvapivě nízkých úrovních. A v neposlední řadě jsou si centrální bankéři vědomi toho, že pokud by se řídili pouze inflací, mohlo by dojít k růstu nestability finančního systému. Ve Švédsku může být inflace nepřijatelně nízko, ale pokusy o její zvýšení se promítají do značného růstu cen nemovitostí. V USA zase Fed vedle inflace sleduje i vysoké valuace akciových trhů.
Centrální bankéři tedy začali sledovat strategii, kterou bychom mohli nazvat „pozitivní neurčitostí“. Nechávají inflaci i dlouhodobě mimo inflační cíl, protože se obávají o udržení širší ekonomické a finanční stability. Možná se strachují, že jejich dřívější pokusy o dosažení inflačního cíle vedly k příliš uvolněné monetární politice (určitě tomu tak bylo před poslední finanční krizí). Jinak řečeno, izolované snahy o dosažení inflačních cílů mohou být základem dalších finančních bublin.
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz