O víkendu teplý vzduch ve výšce, pro nížiny to bohužel znamená inverzi

 Zataženo nízkou oblačností, jen místy částečné protrhávání mraků na polojasno, to je předpověď na víkend. Začíná období roku, kdy bude každé teplé proudění vzduchu ve výšce doprovázet inverze. A jelikož je teplého vzduchu ve výšce dost, mlhy, nízká oblačnost, mrholení, potom během zimy i tvorba námrazy a ledovky, to budou tradiční projevy počasí, které lze dokonce očekávat stále častěji. V následujícím týdnu se dokonce očekávají rekordně vysoké teploty ve výšce i nad Arktidou. Zatímco léta jsou u severního pólu doprovázena průměrnými teplotami, zimy jsou stále teplejší a během nich se projevuje výrazné globální oteplování atmosféry. Kolem severního pólu také nepřetržitě ubývá mořský zámrz. 

 V sobotu bude v Česku zataženo nízkou oblačností. Místy, zejména na horách a západě území, se může oblačnost protrhávat až na skoro jasno. Naopak Českomoravská vrchovina a zřejmě i většina Moravy zůstanou pod pokličkou oblačnosti a mlh. Nastane i klasický rozdíl v teplotách. Pod nízkou oblačností očekávejte 6 až 10°C. Kde se dočkáte i sluníčka a protrhávání oblačnosti, může teploměr povyskočit na 13°C. Neděle bude velmi podobná. Teplotně i na obloze. Změna přijde večer do Čech, protože se rozprší na studené frontě. Ta se při přechodu naší republiky bude rozpadat. V dalších dnech by se nízká oblačnost vyskytovat prakticky neměla. Teploty se budou na začátku nového týdne držet mezi 8 a 13°C. Zima a sníh nadále strašit ve výhledu nebudou. 

 Pokud stále tápete v pojmech jako inverze a nízká oblačnost, tak si situaci znovu můžeme jednoduše a srozumitelně vysvětlit. Nejdůležitější je fakt, že slunce nemá v zimním půlroce žádnou sílu v našich zeměpisných šířkách, protože je odkloněno na jižní polokouli. Lidově řečeno je nízko na obloze a den je kratičký. Jakmile slunce nemá sílu prohřát zemský povrch, ten nám velmi rychle prochladne. Pokud naopak ve výšce začne proudit teplý vzduch, studený povrch přikryje poklička – nízká oblačnost. V nížinách je mlha a chladno, na horách naopak slunečno a teplo, neboť hory jsou přímo u zdroje teplého proudění a zima z hor odtekla do nížin (studený vzduch je těžší jak teplý a klesá dolů). Potom probíhá ona klasická inverze (převrácení) teplot.