Inflace v Evropě v září v důsledku cen potravin akceleruje (Ranní zpráva z finančního trhu)

Zářijové výsledky inflace budou v jednotlivých státech EU podporovány akcelerující inflací cen potravin stejně jako na úrovni eurozóny. V USA pak byl růst cen jedním z důvodů pro růst nominálních výdajů domácností. Víkendové referendum o nezávislosti Katalánska přinese zvýšené napětí s možným dopadem do výkonu Španělska. Jeho výsledky nebude respektovat ani centrální vláda v Madridu ani mezinárodní společenství.

Výsledek referenda v Katalánsku nebude respektován

Americké výdaje na osobní spotřebu ve svém nominálním vyjádření zůstaly podle odhadu ekonomů SG v srpnu utlumené. Důvodem pro tento vývoj je pokles prodejů aut, který je schopen převážit i nárůst výdajů na pohonné hmoty. Nominální nárůst soukromých výdajů reflektuje vývoj deflátoru soukromé spotřeby.

Evropské spotřebitelské ceny v září vzrostly o 1,6 % y/y. Dynamika jejich růstu by tedy i přes meziměsíční zpomalení měla meziročně akcelerovat. Za zrychlením inflace v Evropě stojí nárůst cen potravin. Negativní efekt statistické základny cen byl pravděpodobně vykompenzován nárůstem cen pohonných hmot, a tak by energetická komponenta inflace měla stagnovat na 4 % y/y. V důsledku stagnace inflace cen energií i inflace cen služeb na úrovni 1,6 % y/y by i jádrová inflace měla stagnovat na tempu 1,2 %, které tak vykáže už třetí měsíc v řadě. Stejné zdůvodnění platí i pro vývoj cen ve Francii.

V neděli by se v Katalánsku mělo konat referendum o nezávislosti. Ačkoliv referendum nebude právně závazné pro centrální vládu v Madridu, tak by to mohlo znamenat další zvýšené tenze s dopadem na hospodářský výkon Španělska.

D. Trump poslal daňovou reformu do Kongresu

Uplynulé dva dny nepřinesly na trhu se společnou evropskou měnou a americkým dolarem velkou volatilitu, když kurz těchto měn v podstatě stagnoval kolem 1,176 USD/EUR. Zveřejněná data nepřinesla žádné velké překvapení. Středeční údaje vesměs zklamaly a zisky si připisoval americký dolar. Ve čtvrtek se karta obrátila, když data z obou břehů Atlantiku spíše překonávala očekávání trhů, ale profitovalo z toho pouze euro.

Americký prezident D. Trump předložil Kongresu svou vizi daňové reformy, která je velmi odvážná. Podle odhadů ekonomů SG bude na podobě, ve které ji Kongres schválí záviset délka současného hospodářského cyklu, který se stává jedním z nejdelších v historii. Po sérii neúspěchů jiných zákonodárných iniciativ prezidenta ani ekonomové SG nepředpokládají, že tato reforma projde v podobě, ve které ji D. Trump předložil. Podle jejich názoru dojde spíše k dočasnému snížení daní.

Polská inflace akceleruje ke 2 % y/y

Dnes bude v Polsku zveřejněn první odhad inflace za září. Ta podle odhadu trhu akcelerovala na 0,2 % m/m, což povzbudilo meziroční tempo růstu ke 2 %. Pravděpodobným důvodem k tomuto zrychlení budou ceny potravin, které reagují slabou letošní úrodu nejen v Polsku, ale i v regionu či globálně.

Pro ponechání sazeb hlasovala těsná většina členů BR ČNB

Středa patřila měnovému zasedání České národní banky. Ta podle našeho předpokladu ponechala úrokové sazby beze změny, když ovšem pro toto rozhodnutí hlasovala těsná většina čtyř hlasů. Zbylé tři hlasy v bankovní radě, která se sešla v kompletním složení, byly pro zvýšení základní sazby na 0,50 % a lombardní sazby o 0,50 pb na 1 %. Tento hlasovací poměr také zastal jestřábí vyznění zasedání, které pak už guvernér ČNB J. Rusnok nemusel dále na tiskové konferenci přiživovat.

Středeční rozhodnutí také podle nás znamená, že listopadové zvýšení je v podstatě hotová věc. Bankovní rada totiž příště dostane k dispozici novou inflační zprávu, která ve výhledu bude mít zapracovaná překvapivá data o růstu HDP či mezd publikovaných v poslední době. S nejvyšší pravděpodobností se také změní výhled trajektorie úrokových sazeb, který na rozdíl od minulé předpovědi další zvýšení sazeb ospravedlní. Předpokládáme také, že silná ekonomická aktivita a s ní spojený růst mezd jako hlavní tahoun jádrové inflace bude pokračovat i příští rok. S ní pak půjde ruku v ruce potřeba utahovat dále měnové podmínky v české ekonomice. Podle našeho názoru by k tomuto utažení mělo dojít ve třech krocích, pokaždé o 25 pb. Navíc na listopadovém jednání bankovní rady ČNB už také bude jasné, jak dále naložila rada guvernérů ECB s programem kvantitativního uvolňování. To také mohlo stát za rozhodnutím některý členů bankovní rady vyčkat s dalším zvyšováním úrokových sazeb. Více si můžete přečíst v našem reportu dostupném na http://bit.ly/CNB270917.

Kurz koruny byl před publikováním výsledku, v následujících chvílích a během tiskové konference guvernéra velmi volatilní a krátkodobě prorazil pod hladinu 26 CZK/EUR. Avšak ve výsledku se nad ni opět vrátil a ustálil se na hranici 26,03 CZK/EUR. Ostatní dvě regionální měny, které včera na rozdíl od koruny neměly volno, se vyvíjely rozdílně. Zatímco maďarský forint v podstatě od začátku týdne stagnuje kolem hadiny 311 HUF/EUR, tak polský zlotý o za poslední dva dny ztratil asi 0,7 % a oslabil na 4,32 PLN/EUR.