Výdělek v cizině a daňové odvody
Řada lidí pracuje
během roku v zahraničí, v některých případech i dlouhodobě. Jak je to
v takových případech s placením daně z příjmu fyzických osob, pojistného
na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění?
Daňoví
rezidenti České republiky zdaňují v ČR své celosvětové příjmy, daňoví
nerezidenti pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Dle české
legislativy jsou daňovými rezidenty ti, kteří mají v Česku t bydliště nebo
se zde obvykle zdržují (tj. pobývá na území České republiky alespoň 183 dní v
příslušném kalendářním roce). Skutečné bydliště tedy může být odlišné od
bydliště uvedeného v občanském průkazu. „Češi pracující v jiné zemi s příjmy
pouze ze zahraničí, kteří v cizině i bydlí, v Česku daň z příjmu
neplatí,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Smlouvy
o zamezení dvojího zdanění
Čeští
daňoví rezidenti s příjmy ze zahraničí musejí v Česku podat daňové
přiznání a zdanit své celosvětové příjmy. S většinou zemí, kam Češi jezdí
za prací, má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
Ta brání tomu, aby byla z některého příjmu zaplacena daň dvakrát. Zdanění
v konkrétní situaci tedy závisí především na tom, ve které zemi byla již
daň zaplacena, a o jaký příjem se jednalo. V praxi existuje
několik způsobů, jak se daň zaplacená v zahraničí zohledňuje: například
zápočtem nebo vynětím s výhradou progrese. „Zaplacenou daň v zahraničí je nutné vždy doložit, kupříkladu
potvrzením tamního finančního úřadu nebo potvrzením zahraničního
zaměstnavatele,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Institut
jednoho pojištění v EU
V rámci
členských zemí EU platí institut jednoho pojištění. Člověk tak nemůže být
sociálně a zdravotně pojištěn ve více členských zemích Evropské unie. Pro
účely povinného pojistného je přitom rozhodující místo výkonu výdělečné
činnosti. Při zaměstnání nebo zahájení podnikání v jiné členské zemi EU je
nutné postupovat dle národní legislativy v daném státu. Je tedy potřeba
splnit oznamovací povinnosti u institucí v ČR i v příslušné
zemi. „Pro účely povinného pojistného není klíčový institut bydliště, ale
místo výkonu výdělečné činnosti,“ upozorňuje Gabriela Ivanco ze
společnosti Mazars.
Výdělek
ve více zemích EU
Někteří
lidé jsou současně zaměstnáni nebo podnikají ve více členských zemích EU. V takovém
případě je pro účely povinného pojistného rozhodující bydliště, jestliže se v této
zemi vykonává podstatná část činnosti, například alespoň 25 % pracovní
doby nebo 25 % příjmu. Přeshraniční pracovníci, tedy zaměstnanci pracující
v Německu, Polsku, Slovensku nebo Rakousku, kteří se nejméně jednou týdně
vracejí do svého bydliště v Česku, jsou přitom stále pojištěni v Česku.
Jak je to s důchodem?
Pro
přiznání státního důchodu, ať už starobního, nebo invalidního, musí žadatel
získat potřebnou dobu pojištění. Pro přiznání starobního důchodu v ČR musí
být získána doba pojištění alespoň v rozsahu 33 let. Bez potřebné doby
pojištění nemůže být státní důchod přiznán. V rámci zemí EU přitom platí
institut sčítání dob pojištění. Do potřebné doby pojištění se tedy započítává
veškerá pojištěná doba ve všech zemích EU. Státní důchod následně vyplácí každá
země EU, kde byla vykonávána výdělečná činnost. „Měsíční
částka důchodu z každé členské země EU již odpovídá výdělkům a získané době
pojištění v dané zemi, zpravidla se tak dostává poměrný důchod z více
zemí EU,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Nároky
při práci v třetích zemích
To, jakým
způsobem se hodnotí práce v nečlenských zemích EU, závisí na uzavřené
smlouvě o sociálním zabezpečení. S některými zeměmi Česko tuto smlouvu uzavřenou
nemá vůbec, práce v takové zemi poté nemá žádný vliv na důchodové nároky
v ČR. S ohledem na zdravotní pojištění je možné se při práci v zemi,
na kterou se nevztahuje legislativa EU, odhlásit ze systému českého zdravotního
pojištění. Podmínkou však je, že se jedná o dlouhodobý pobyt trvající nejméně
šest měsíců. Druhou možností je zůstat i v takovém případě v českém
systému a být v evidenci příslušné zdravotní pojišťovny jako osoba bez
zdanitelných příjmů s povinností minimální měsíční platby na zdravotní
pojištění, jež činí v roce 2017 1 485 Kč.
Poslední zprávy z rubriky Práce:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, MojeNebankovka
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Úvěr na rekonstrukci za max. 3,5 %. Rozjela se nová vlna dotací
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Nové ceníky dodavatelů: Domácnosti mohou ušetřit i tisíce korun
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Změna kariéry v polovině života: Jak rekvalifikační kurzy mohou otevřít nové příležitosti?