Nad dluhopisovými fondy se stahují mračna

Dle statistik České národní banky za první čtvrtletí tohoto roku vzrostl objem zpětných odkupů dluhopisových podílových fondů meziročně o 57 % a zároveň, tyto fondy hůře hledají nové klienty. Důvodů, proč se čeští drobní investoři zbavuji dluhopisových fondů může být několik:

• neschopnost porazit inflaci, a to minimálně od roku 2013, vpřípadě konzervativních dluhopisových fondů
• očekávané zvyšování úrokových sazeb ČNB, a tedy pokles cen „starých“ dluhopisů vportfoliích fondů
• doporučení ze strany bankovních či finančních poradců

 

  Na nové trendy u dluhopisových podílových fondů jsem se zeptal analytiků Phoenix Investor, ČSOB Asset management a Raiffeisenbank.  

„O novém normálu se v případě dluhopisů mluví již od roku 2010, což bylo zároveň období, kdy podílové fondy se zaměřením na státní dluhopisy zemí západní a střední Evropy naposledy nabídly zajímavé výnosy na 2-3 letém horizontu. Dluhopisovým fondům neškodí jen zhodnocení těsně pod úrovní inflace, ale také růsty cen akcií a zlepšující se ekonomická situace. Byla to právě obava z dalšího vývoje finančních trhů, co hnalo velké i drobné investory do státních dluhopisů.“ komentuje současný vývoj Wolfgang Koeck, analytik Phoenix Investor  

„Již delší dobu nedoporučuje nákup dluhopisových podílových fondů. Jejich podíl na aktivech je v ČSOB oproti konkurenci výrazně nižší a v podstatě minimální. Hlavní vlna odkupu u nás proběhla již v minulosti, takže nějaké výrazné zvýšení nepozorujeme. Alternativu spatřujeme ve smíšených fondech s podílem akcií převyšujícím 30 %. Smíšené fondy s nižším podílem akcií mohou být poklesem ceny dluhopisů zasaženy také, proto i tyto fondy doporučujeme k reinvestici.“, popisuje situaci v ČSOB Asset management Václav Lepič, manažer oddělení produktové inovace a vývoj.  

„Malí i velcí investoři již delší dobu preferují akcie. Dluhopisy a z nich složené fondy vždy utrpí ztráty, když se inflace míří vzhůru a očekává se zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami. A Česká národní banka se nedávno připojila do malé skupiny centrálních bank, které už začaly zvyšovat díky rostoucí ekonomice a inflace své úrokové sazby. Proto i české dluhopisy čekají cenové ztráty. Výnosy z jejich držby ale naopak porostou.“, doplňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Není co kupovat!

Ze statistik ČNB je rovněž patrné, že v portfoliích dluhopisových podílových fondů roste podíl bankovních vkladů, meziročně se jedná o nárůst o více než 100 %. Tento jev přitom nebyl zcela způsoben vyčkáváním na zvýšení úrokových sazeb ČNB. Do České republiky ve velkém proudil zahraniční kapitál, který jednoduše „vykoupil“ české dluhopisy a pokladniční poukázky.   „

Na domácím dluhopisovém trhu je velmi těsno. O české státní dluhopisy a pokladniční poukázky mají velký zájem zahraniční investoři, kteří nakoupili ve velkých objemech koruny a snaží se je umístit do českých aktiv. A protože český akciový trh je velmi mělký, zbývá kupovat jen dluhopisy či ukládat volné prostředky u zdejších bank. Navíc portfolio manažeři se už delší dobu snaží zbavit dluhopisů s delší splatností, protože ty při růstu inflace a sazeb trpí v prostředí růstu sazeb většími ztrátami než ty s kratší dobou do splatnosti. Volné prostředky pak zčásti investují do krátkodobých pokladničních poukázek nebo čím dál častěji nechávají v hotovosti, kterou uloží na účtech u bank.“, komentuje situaci Helena Dvorská.

  „V prvním čtvrtletí se fondy připravovaly na ukončení kurzového závazku ČNB. V té době opravdu nebylo co kupovat, neboť výnosy na českých dluhopisech dosahovaly (záporných) minim. Koupě cizoměnových bondů situaci neřešila, neboť zajištění bylo extrémně drahé (a nezajišťování znamenalo ztrátu po uvolnění kurzu CZK). Z toho důvodu byl nulový úrok na CZK vkladech u bank tím nejvyšším dosažitelným, pokud se pohybujeme v oblasti fixně úročených instrumentů a pomineme dluhopisy s vysokým kreditním rizikem.“, doplňuje Aleš Prandstetter, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management.

  „V České republice je ve hře další zvyšování úrokových sazeb, což může dále zvýšit zájem zahraničních investorů, pro které je čím dál těžší najít u konzervativních cenných papírů jakékoliv kladné zhodnocení. Příliv spekulativního kapitálu ze zahraničí má na malém dluhopisovém trhu České republiky potenciál držet i nadále výnosy dluhopisů či pokladničních poukázek velmi nízko. Z tohoto pohledu jsou vyhlídky drobných investorů do dluhopisových podílových fondů chmurné. Nicméně, jak již jsem zmínil, toto není žádná nová zpráva, dluhopisové fondy do státních dluhopisů západní a střední Evropy nebyly schopny překonat inflaci minimálně od roku 2013. Zároveň státní dluhopisy vyspělých zemí neslouží primárně k výraznému zhodnocení prostředků, ale čím dál častěji jako pojistka v době ekonomické nejistoty. A pokud se podíváte na ekonomický vývoj v tzv. jádru Evropské unie, tam se nejistota vytrácí. Země na periferii Evropské unie, jejichž dluhopisy dříve nabízely zajímavé výnosy při podprůměrném riziku, dnes těží s uvolněné monetární politiky ECB, která drží výnosy jejich dluhopisů na úrovních, které neodpovídají fundamentu emitentů.“, uzavírá Wolfgang Koeck.