Ranní zpráva z finančního trhu: Inflace v eurozóně zrychluje, ne však v jádrové složce

Dnes se můžeme těšit, že statistici v eurozóně odhalí vyšší inflaci v eurozóně. Nicméně jádrové ceny zatím nerostou. Ty stagnují i ve Spojených státech, což ukáže dnes zveřejněný deflátor soukromé spotřeby za červenec. Zklamání z USA podle nás ještě podtrhne slabší růstu osobních výdajů, a tak by dnešní data mohla zastavit oslabování eura. Druhé čtení polského HDP ani tamní inflace by na trh rozruch přinést neměly.

Americká ceny stále rostou velmi pomalu

Včerejší vyšší inflační čísla z Německa přiměla ekonomy SG přehodnotit jejich předpověď pro cenový růst za celou eurozónu. Očekáváme tedy zrychlení inflace na 1,5 %. Nicméně nic se nemění na tom, že jádrová inflace i nadále za růstem celkové cenové hladiny zaostává. Překvapení v Německu se totiž koncentrovalo zejména do cen energií, zatímco ceny ve službách v souladu s tržním očekáváním zpomalily svůj růst.

V Německu pokračuje pokles nezaměstnanosti. V srpnu by se měl počet nezaměstnaných snížit přibližně o 10 tis. lidí. Snižování nezaměstnanosti navíc provází nárůst volných pracovních míst, což dokládá, že i na německém pracovním trhu dochází pracovní síla. To nahrává odborovým organizacím, aby vyjednávaly o vyšším mzdovém růstu. Očekáváme, že k jeho akceleraci dojde na začátku příštího roku, až budou uzavřena jednání s největšími odborovými centrálami.

Americká data o cenách, příjmech a spotřebě v červenci podle nás zaostanou za očekáváními. Oproti trhu očekáváme slabší výdaje domácností, které se promítají i do nižšího cenového růstu. Deflátor soukromé spotřeby tak podle odhadu ekonomů SG v meziročním srovnání zpomalí o desetinu procentního bodu.   

Německá inflace i revize amerického HDP překonaly očekávání

Celková ekonomická důvěra měřená Evropskou komisí se v srpnu zvýšila na svou nejvyšší hodnotu od třetího čtvrtletí roku 2017. To je v pokrizovém vývoji podle ekonomů SG v souladu s růstem ekonomiky o 0,7 % q/q. Nicméně i přes takto dobré výsledky se domníváme, že eurozóna si ve třetím čtvrtletí polepší pouze o 0,5 %. Dlouhodobě vysoká zůstává důvěra spotřebitelů, kteří těží z nízké nezaměstnanosti a utlumené cenové dynamiky. Důvěra v průmyslu koresponduje s ukazateli PMI, které se v srpnu také zvýšily a naznačují, že slušný růst výroby v eurozóně ještě nekončí. O něco nižší zůstává důvěra ve službách. Nicméně pokud zůstane ekonomická aktivita na této úrovni, můžeme očekávat, že i důvěra ve službách se bude zvyšovat.

Německá inflace překvapila o něco vyšší dynamikou, než očekával trh. Nicméně za jejím zrychlením stojí zejména ceny energií, zatímco jádrová inflace v srpnu v souladu s očekáváním zpomalila.

Dobrá čísla jsme zaznamenali také z USA. Tamní růst HDP byl ve druhém čtení revidován nahoru, za čímž stálo zvýšení soukromé spotřeby. Deflátor HDP zůstal bez revize. Velmi příznivé překvapení přinesl ADP report z trhu práce. Zaznamenal totiž vytvoření 237 tis. nových pracovních míst a je tak velmi dobrou předzvěstí pro zítřejší oficiální statistiky z trhu práce.

I přes dobré údaje mělo včera euro tendenci oslabovat. Korigovalo tak své zisky z předchozích dní a propadlo se k hladině 1,188 USD/EUR.  

Polská inflace pozvolna zrychluje

Polský HDP za druhé čtvrtletí by měl potvrdit silný ekonomický růst českého severního souseda. Navíc by čtvrteční údaje měly ukázat, že hlavními tahouny růstu byly soukromá spotřeba a investice.

Polská meziroční inflace podle našeho odhadu v srpnu mírně zrychlila i přes meziměsíční pokles cenové hladiny. Pro trhy by toto číslo nemělo přestavovat výraznější impulz. Ten přijde až s podzimními daty, kdy očekáváme výraznější růst cen potravin a projeví se i vliv slabšího zlotého.

Další centrální bankéř nevylučuje zvyšování sazeb ještě letos

Marek Mora, člen bankovní rady ČNB, včera v rozhovoru pro server roklen24.cz  uvedl, že nevylučuje další zvyšování sazeb ještě v letošním roce. Potvrdil tak slova viceguvernéra M. Hampla, který v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že bude zvažovat hlasování pro vyšší sazby ještě na zářijovém zasedání. Oba centrální bankéři se shodují na tom, že vliv zvyšování sazeb na kurz koruny je v tuto chvíli slabší, než tomu bylo dříve. Snižují se tak obavy, že by zvýšení sazeb výrazně posílilo korunu a tím mělo značný protiinflační efekt. I my se domnívám, že tlaky na zvyšování cen jsou v tuto chvíli tak velké, že volají po dalším zvýšení sazeb ještě tento rok.