Týdenní zpráva z finančního trhu: Dobrá ekonomická aktivita se stále neodráží v cenovém růstu

Data zveřejněná tento týden by měla potvrdit současný obrázek světové ekonomiky. Ta si udržuje slušnou růstovou dynamiku, ale tu se nedaří přetavovat do zrychlení inflace. O něco lepší je situace ve středoevropském regionu. Tam je růst ještě o něco vyšší než v USA či eurozóně a navíc se ukazuje, že se již přelévá do růstu mezd i cen.  

Inflace v eurozóně zůstává nízko

Po pondělním londýnském svátku by francouzští statistici měli potvrdit růst HDP ve výši 0,5 % q/q. Pokračování slušné dynamiky by měla naznačit čísla o spotřebitelských výdajích. Ty jsou podpořeny zejména vyšší spotřebou energií. Více se nakupuje zejména pohonných hmot, když jejich spotřeba vzrostla na nejvyšší hodnoty od roku 2011.

Průzkum Evropské komise by měl potvrdit dobré vyhlídky eurozóny, přestože v srpnu očekáváme mírnou korekci jeho vysokých červencových čísel. Námi předpokládané hodnoty tohoto předstihového indikátoru korespondují s růstem HDP zemí platících eurem ve výši 0,6 % q/q. Spotřebitelská důvěra se drží na svých dlouhodobých maximech, kde ji podporují nízká nezaměstnanost a slabý růst cen. Vysoko by se měla udržet i důvěra v průmyslu. To již minulý týden naznačily indikátory PMI.

Německá harmonizovaná inflace se v červnu a červenci stabilně držela na 1,5 %. V srpnu očekáváme její akceleraci na 1,7 %. Za zrychlením cenového růstu podle nás stojí meziročně vyšší ceny pohonných hmot a zdražování potravin.  

Inflace v eurozóně zůstává i nadále slabá. Růst cen energií byl s to vytáhnout inflaci k vyšším hodnotám pouze v Německu, Francii a ve Španělsku, a tak se meziroční cenový růst v zemích eurozóny zvýšil pouze o jednu desetinu procentního bodu. Špatnou zprávou je zejména snížení jádrové inflace, které zapříčinilo zpomalení růstu cen ve službách.

V Německu pokračuje pokles nezaměstnanosti. V srpnu by se měl počet nezaměstnaných snížit přibližně o 10 tis. lidí. Snižování nezaměstnanosti navíc provází nárůst volných pracovních míst, což dokládá, že i na německém pracovním trhu dochází pracovní síla. To nahrává odborovým organizacím, aby vyjednávaly o mzdovém růstu. Očekáváme, že k jeho akceleraci dojde na začátku příštího roku, až budou uzavřena jednání s největšími odborovými centrálami.

Americká data o cenách, příjmech a spotřebě v červenci podle nás zaostanou za očekáváními. Oproti trhu očekáváme slabší výdaje domácností, které se promítají i do nižšího cenového růstu. Deflátor soukromé spotřeby tak podle odhadu ekonomů SG v meziročním srovnání zpomalí o desetinu procentního bodu.  

Srpen je měsíc, který často přináší zklamání ve statistice tvorby nových pracovních míst v USA. My nicméně předpokládáme, že letos naopak čísla překvapí příznivě. Žádosti o dávky v nezaměstnanosti i předstihové indikátory totiž ukazovaly na velmi dobré výsledky z trhu práce. Zklamání by ale mohlo přijít ze strany průměrných hodinových výdělků. Míra nezaměstnanosti by měla v srpnu zůstat stabilní.

Draghi v Jackson Hole podpořil euro

Uplynulý týden byl ve znamení předstihových indikátorů z eurozóny. Až na drobné výjimky se blýskly lepšími čísly, než trh očekával. Ukazuje se tak, že velmi dobrý ekonomický růst z první poloviny letošního roku bude pokračovat i ve třetím čtvrtletí. Překvapení jsme zaznamenali hlavně v oblasti průmyslu, kde jsme očekávali spíše zpomalení aktivity kvůli ochlazení v Číně.

Bez revize zůstal německý HDP. Struktura růstu potvrdila, že za příznivou dynamikou německé ekonomiky stojí zejména domácí poptávka.

Euro se proti dolaru minulý týden až do pátku obchodovalo bez výraznějšího trendu. Nicméně nejdůležitější událostí týdne přišly až v pátek odpoledne, když na konferenci v Jackson Hole vystoupila J. Yellenová a M. Draghi. Yellenová se ve svém vystoupení věnovala čistě tématu finanční stability a regulace a nezmínila ani očekávané snížení bilance Fedu. To bylo pro trhy první zklamání, které poslalo dolar ke slabším hodnotám. Vystoupení prezidenta Rady guvernérů ECB pak poslalo dolar proti euru k ještě slabším hodnotám. Draghi totiž zlehčil obavy z posilujícího eura a v očích investorů tak zvýšil pravděpodobnost, že se brzy dočkáme omezení programu odkupu aktiv ze strany ECB. Euro se tak vyšvihlo na svou nejsilnější hodnotu od ledna 2015 a dnes ráno otevře své evropské obchodování blízko hladiny 1,193 USD/EUR.

Český HDP čeká mírná korekce, dynamika ale zůstává vysoká

Polský HDP za druhé čtvrtletí by měl potvrdit silný ekonomický růst českého severního souseda. Navíc by čtvrteční údaje měly ukázat, že hlavními tahouny růstu byly soukromá spotřeba a investice.

Polská meziroční inflace podle našeho odhadu v srpnu mírně zrychlila i přes meziměsíční pokles cenové hladiny. Pro trhy by toto číslo nemělo přestavovat výraznější impulz. Ten přijde až s podzimními daty, kdy očekáváme výraznější růst cen potravin a projeví se i vliv slabšího zlotého.  

 

Předběžný odhad růstu českého HDP ve druhém čtvrtletí překvapil neuvěřitelně vysokou dynamikou. V mezičtvrtletním vyjádření byl růst nejvyšší od roku 1996, kam sahá paměť současné statistiky. Očekáváme, že statistici přistoupí k mírné revizi tohoto údaje z 2,3 % na 2,1 % q/q. I tak by se ale jednalo o výjimečný výsledek. K takovému růstu podle nás přispívá hlavně domácí poptávka. Mzdový růst zvyšuje kupní sílu obyvatel a zvyšuje se tak i domácí spotřeba. Vyšší mzdy a nedostatek pracovníků navíc motivují podnikatele investovat do zvyšování produktivity. K dynamice pak přispívá i veřejný sektor, který zvyšuje jak investiční výdaje, tak mzdy.

Podobně jako předstihové indikátory v eurozóně a v Německu by i český PMI měl ukázat na pokračující pohodu domácího průmyslu. Očekáváme, že srpnový PMI udrží slušnou úroveň z července na 55,3 bodech. To odpovídá dalšímu růstu výstupu domácí ekonomiky ve třetím čtvrtletí.  

Důvěra v domácí ekonomiku roste

V uplynulém týdnu se nejdůležitější domácí statistikou stal konjunkturální průzkum. Nálada se zvedla ve všech sektorech, což podporuje náš výhled, že ekonomika roste i ve třetím čtvrtletí. Důvěru spotřebitelů posiluje nízká nezaměstnanost a zrychlující růst mezd. Podnikatelská důvěra těží z přetrvávajícího zájmu o české zboží ze zahraničí a z domácí poptávky. 

Zasedání maďarské centrální banky nepřineslo nic nového, nicméně ke konci týdne se maďarští centrální bankéři nechali slyšet, že jsou připravení hledat další nekonvenční nástroje měnové politiky. Ani zápis z nedávného zasedání polské centrální banky nepřinesl žádné novinky. Podle většiny členů Výboru pro měnové otázky zůstanou úrokové sazby v následujících měsících beze změny. V celotýdenním hodnocení tak forint ztratil čtvrt procenta, zatímco zlotý posílil přibližně o 0,35 %. Česká koruna se po celý týden pohybovala v úzkém pásmu osmi haléřů mezi 26,06 a 26,14 CZK/EUR. Ke konci týdne se její obchodování stabilizovalo přibližně uprostřed tohoto koridoru.

Autor: Viktor Zeisel