Stát chce sbírat počítačová data na požádání. Podle Nejvyššího soudu je to zásah do soukromí

Ministerstvo spravedlnosti chce zpružnit mezinárodní spolupráci v boji s počítačovou kriminalitou. Navrhuje na žádost jiných států urychleně uchovávat počítačová data bez ohledu na přezkum oboustranné trestnosti. Návrh se nelíbí části Nejvyššího soudu, je to prý zásah do práva a soukromí.

Mezinárodní spolupráci v boji s kyberkriminalitou upravuje od roku 2004 Úmluva o počítačové kriminalitě. Mimo jiné vypočítává trestné činy z dané oblasti, při jejichž vyšetřování mají státy kooperovat. Česko se k Úmluvě připojilo v roce 2013. S výhradou, že nebude muset pro jiné země povinně uchovávat počítačová data v případech, které Úmluva jasně nevyjmenovává a u kterých bude mít důvod předpokládat, že v době jejich zpřístupnění nebude možné naplnit podmínku dvojí trestnosti, tedy že se nebudou týkat nelegální činnosti i podle českých zákonů.

Teď ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh, kterým chce vzít výhradu zpět. „Odvolání výhrady je v souladu se zahraničně-politickými zájmy České republiky, přispěje k zefektivnění vzájemné právní pomoci v oblasti kyberkriminality a napomůže k účinnějšímu stíhání trestných činů v této oblasti,“ uvádí rezort v předkládací zprávě a posílá materiál k projednání do vlády.

Ministerstvo: Přezkum zabere čas, data mohou zmizet

Zmiňovanou výhradu si Česko podle ministerstva spravedlnosti vymínilo z „předběžné opatrnosti“. A neosvědčila se. „Tento postup se ukázal být nanejvýš nepraktickým vzhledem k tomu, že posuzování oboustranné trestnosti vyžaduje delší čas, přičemž je však zároveň třeba urychleně reagovat, aby nedošlo ke ztrátě požadovaných dat,“ stojí v předkládací zprávě.

Pouhé uchování počítačových dat na žádost jiného státu navíc podle rezortu není tak velkým zásahem do soukromí, aby se už při něm musela oboustranná trestnost posuzovat. „K jejímu naplnění dojde v plném rozsahu až ve fázi následné, kdy cizí (dožadující) stát požádá cestou právní pomoci o zajištění uchovaných dat nebo vydá z tohoto důvodu evropský vyšetřovací příkaz,“ uvádí ministerstvo a odvolává se přitom i na výkladovou zprávu k Úmluvě přijatou Výborem ministrů při Radě Evropy. Ta prý stanoví požadavek oboustranné trestnosti ve vztahu k uchování dat jako kontraproduktivní. Moderním trendem v oblasti justiční spolupráce je přitom podle rezortu naopak uplatňovat podmínku dvojí trestnosti jen u nejcitlivějších zásahů do práv osob typu odposlechů či domovních prohlídek.

Zbytečný zásah do práva na soukromí?

S takovou argumentací nicméně ne všichni souhlasí. Nejednoznačně se k návrhu odvolat českou výhradu k Úmluvě o počítačové kriminalitě staví například trestní kolegium Nejvyššího soudu: „Je otázkou, zda je to v souladu i se zájmy České republiky v oblasti trestně-právní politiky a v oblasti ochrany svých občanů před závažnými zásahy do práva na soukromí.“

Na jedné straně totiž kolegium k ministerskému materiálu v připomínkách píše, že „lze s oporou o princip adekvátnosti zásahů do ochrany dat ve vztahu k požadavku na účinné vyšetřování počítačové kriminality považovat odvolání dané výhrady za oprávněné“. Na straně druhé však vyjmenovává i důvody, proč nepovažuje odvolání zmíněné výhrady za opodstatněné. Jde například o skutečnost, že Úmluvu Česko ratifikovalo teprve nedávno. „Žádné okolnosti, na jejichž podkladě byla výhrada učiněna, se však za tak krátkou dobu od ratifikace Úmluvy zjevně nezměnily,“ píší soudci.

Kompletní připomínky Nejvyššího soudu najdete v Legislativním monitoru.