Týdenní zpráva z finančního trhu: Český i německý HDP vykáží za druhé čtvrtletí další silný růst

Tento týden přinese smíšená data ze světové ekonomiky. Zatímco očekáváme, že statistici zveřejní velmi silná čísla růstu HDP v Německu, Itálii, Japonsku ale i Česku, zklamání přinesou údaje o ekonomické aktivitě v Číně a slabší by se měl ukázat i maloobchod v USA. Do diskuze ohledně rozpouštění rezerv Fedu a prodloužení programu odkupu aktiv ECB přispějí zápisy z jednání obou centrálních bank.

Údaje z evropského průmyslu vykáží smíšené výsledky

Vzhledem ke slabším výsledkům z Německa a Francie ekonomové SG očekávají, že se průmyslová produkce v eurozóně snížila o 0,6 %. I přes tento předpokládaný pokles by se průmyslová produkce za celou eurozónu zvýšila za celé druhé čtvrtletí o 1,2 % q/q. Průmysl tak nejenom potvrzuje velmi slušnou dynamiku HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí, ale podporuje i náš odhad, že za celý letošní rok by HDP eurozóny měl přidat přes 2 %. Vpředhledící indikátory zatím ukazují, že i třetí čtvrtletí je pro ekonomiky zemí platící eurem velmi dobré.

Předběžný odhad německého HDP by měl ukázat na silný mezičtvrtletní růst o 0,9 %. Dynamika v průmyslu byla totiž ve druhém čtvrtletí velmi silná a ani maloobchodní tržby za ní nezaostávaly. Na solidním růstu se podle nás podílely všechny hlavní složky HDP v čele se soukromou spotřebou. Ekonomika českého západního souseda by měla ve slušné dynamice pokračovat i ve druhé polovině letošního roku. Zatím to naznačují předstihové indikátory.

Maloobchodní tržby v USA v posledních měsících vykazovaly spíše špatná čísla a velkou výjimkou nebudou ani výsledky za červenec. Ačkoliv očekáváme slušné zvýšení prodejů aut a pohonných hmot, tento nárůst byl v červenci kompenzován jinými položkami jako je elektronika nebo oblečení.

Očekáváme, že růst HDP eurozóny bude potvrzen na 0,6 % q/q. Soukromá spotřeba podle všeho zůstala hlavním tahounem dynamiky, když byla podpořena nízkými úroky, snižováním daní a nižší mírou úspor. I investice podle nás pokračovaly ve zdravém trendu, zatímco čistý vývoz a tvorba zásob podle všeho působily neutrálně.

Zápis z červencového zasedání Fedu by měl odhalit, do jaké míry se v americké centrální bance diskutovalo rozpouštění aktiv nahromaděných v průběhu programu kvantitativního uvolňování nebo jestli se o načasování tohoto kroku dokonce rozhodlo.  

Inflace v eurozóně by měla potvrdit předběžné odhady statistiků. Cenový růst v eurozóně se zatím drží výrazně pod cílem centrálních bankéřů a utlumená zůstává i jádrová inflace. Nejinak by tomu mělo být i po zbytek letošního roku.

Na inflační čísla naváže zápis z červencového jednání ECB. Výstup z tohoto zasedání se nesl v holubičím tónu. Prezident Draghi se vyhnul větší diskuzi o omezování programu odkupu aktiv. Naopak znovu zdůraznil slabý inflační výhled pro eurozónu. Vidíme tedy riziko, že ECB odloží své rozhodnutí oznámit omezování programu odkupu aktiv ze září na říjen, až si bude jistější inflačním vývojem. Jednou z překážek k vyšší inflaci je v současnosti silné euro. Pokud se společná evropská měna udrží silná a ropa nezačne výrazněji růst, inflační tlaky v eurozóně zůstanou ještě nějakou dobu slabé. Zatím očekáváme, že ECB v září oznámí prodloužení programu odkupu aktiv o půl roku, ale jeho objem by se měl snížit z 60 mld. EUR na 40 mld. EUR.  

Průmyslová produkce v USA v červenci podle našeho odhadu rostla přibližně stejně jako v červnu a přidala tak 0,4 % m/m. Celkovou výrobu brzdí automobilový průmysl, který se přizpůsobuje slabší poptávce. Na druhé straně celkové číslo podporuje sektor utility, který v červenci podle odhadu ekonomů SG výrazně přidal. Růst průmyslové produkce by se měl projevit ve zvýšení využití kapacit. Nicméně ani tak toto číslo nedosáhne na svůj dlouhodobý průměr (měřený od roku 1980) a ukazuje tak, že je ještě prostor pro další expanzi, než přijdou inflační tlaky. 

Americká inflace zklamala a oslabila tím dolar

Začátek minulého týdne přinesl nepříznivé statistiky z německého průmyslu a zahraničního obchodu za červen. Produkce nečekaně silně poklesla. Důvodem podle nás může být dřívější zahájení celozávodních dovolených v automobilovém průmyslu. Rozhodně se tedy nejedná o obrat v růstovém trendu německé ekonomiky. Francouzská průmyslová produkce v červnu také mírně zklamala, nicméně zde se nepříznivé zprávy víceméně vyhnuly zpracovatelskému sektoru, což rozladění nad celkovým číslem trochu mírní.

Horší data se netýkala pouze Evropy, ale zklamání přinesly i statistiky z USA. Ze začátku týdne sice ještě dolar podpořila vyšší důvěra malých podnikatelů a vysoký počet otevřených pracovních pozic mimo zemědělský sektor. Nicméně konec týdne ukázal na slabý cenový růst v USA. Nejdříve na něj ukázaly statistiky PPI, ke kterým se posléze přidaly i spotřebitelské ceny, jejichž růst také zaostal za tržními očekáváními. Potvrzuje se tak náš pohled, že zvýšení amerických sazeb bude na pořadu dne až na konci letošního roku.

V průběhu týdne euro proti dolaru mírně ztratilo, nicméně po nepříznivých údajích o americkém cenovém vývoji, se kurz společné evropské měny proti dolaru vrátil zpět nad hladinu 1,180 USD/EUR a v celotýdenním hodnocení si připsal přibližně třetinu procenta.

Český HDP vykáže za druhé čtvrtletí další silný růst

Bilanci běžného účtu v červnu podle našeho odhadu výrazně snižoval odtok dividend do zahraničí, protože v červnu je obvykle dividendová sezóna v plném proudu. Na druhou stranu působí vysoké přebytky zahraničního obchodu. Celkově zůstává vnější pozice České republiky silná.

HDP České republiky si podle našeho odhadu zachovalo velmi silný růst. Průmyslová produkce i přes své škobrtnutí v červnu vykazovala v průběhu druhého čtvrtletí velmi dobrou kondici a oživení jsme zaznamenali i ve stavebnictví. Dobrou poptávku signalizoval silný růst maloobchodních tržeb a slušné výsledky zahraničního obchodu. Vnější poptávku navíc dokumentuje překvapivě silný růst HDP v eurozóně, který v druhém čtvrtletí ještě vylepšil svou solidní dynamiku z toho prvního. Domácí HDP by tak měl být podpořen rostoucí domácí poptávkou a vzmáhající se investiční aktivitou. I když tvorba fixního kapitálu ještě nebude vykazovat vysoká růstová čísla, současné investice do infrastruktury budou schovány do kategorie tvorba zásob a do investic se přesunou až po svém dokončení. Ve druhém čtvrtletí tak podle nás ještě zůstanou výsledky investic relativně slabé, ale očekáváme další tvorbu zásob. Celkově předpokládáme, že růst HDP ve druhém čtvrtletí znovu vykáže velmi dobrou dynamiku, když se zvýší o 1,3 % q/q. Slušný růst by si měla udržet i polská ekonomika, která podle ekonomů SG přidala 0,8 % q/q. Hlavními tahouny byly soukromá spotřeba a investice.

Ceny v průmyslu podle nás v červenci ještě pokračovaly v mírném poklesu. Jejich meziroční dynamiky by měla dosáhnout svého lokálního dna na 1 %. Po zbytek roku by ceny průmyslových výrobců měly zase růst.

Růst hrubé mzdy v Polsku by měla v červenci oproti červnu zpomalit. To by měla být neutrální zpráva pro centrální bankéře. Ze střednědobého pohledu nadále vidíme rizika, že mzdy ke konci roku výrazně zrychlí, když je podpoří nový zákon, který snižuje věk odchodu do důchodu. Stabilní by měl zůstat i růst zaměstnanosti. V červenci ho podpoří zejména sezónní faktory. 

Polská průmyslová produkce za červenec podle nás přinese pozitivní překvapení i přes horší vpředhledící indikátory. Za zhoršením předstihových indikátorů totiž podle nás stojí vyostření politické situace, které ale nemělo vliv na výrobu. Ceny v průmyslu by měly zůstat stabilní. Částečně se o to zasluhuje snížení cen plynu pro korporátní klienty. Dynamika maloobchodu by měla zaznamenat další zlepšení, za kterým stojí zejména silné prodeje aut v červenci. 

Domácí inflace překvapila silnou akcelerací

Začátek minulého týdne byl, podobně jako v Německu, ve znamení slabých čísel z červnového průmyslu a propadu dynamiky zahraničního obchodu. Domníváme se, že tento pokles souvisí s dřívějším zahájením celozávodních dovolených v automobilovém průmyslu v Česku i v Německu, protože dodavatelé velkých automobilek pravděpodobně utlumovali svou produkci již na konci června. V souladu s očekáváním trhu se pak zvýšil podíl nezaměstnaných. Jeho růst souvisí se sezónními faktory, když v červenci na pracovní trh vstupují čerství absolventi.

Nejzajímavější statistikou uplynulého týdne však byla domácí inflace. Cenová hladina v červenci překvapila vysokým růstem o 0,5 %, o který se postaraly zejména jádrové ceny a ceny potravin. Meziroční inflace dosáhla 2,5 %. Cenový růst byl v červenci zcela v souladu s prognózou ČNB. Silný cenový růst spolu se stagnujícím kurzem koruny vracejí do hry zvyšování sazeb ještě v letošním roce. Nicméně vzhledem k nedávné prognóze ČNB vidíme velká rizika, že k dalšímu zvyšování sazeb dojde až v příštím roce. I přes silná inflační čísla měla koruna v průběhu týdne tendenci nepatrně oslabovat.