ČSÚ (ČSÚ)
Práce  |  31.07.2017 11:32:23

Postavení českého trhu práce v rámci EU - 1. čtvrtletí 2017


Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Průměrná míra zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v 1. čtvrtletí roku 2017 opět mírně poklesla a ke stanovenému cíli členským zemím EU chybí průměrně 3,8 procentních bodů. Průměrná míra nezaměstnanosti v zemích EU je pod úrovní nastupující krize na počátku roku 2009 a stagnuje. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí roku 2017 opět nejnižší. ČR znovu zaznamenává svou historicky nejnižší míru nezaměstnanosti v kategorii muži.

Míra zaměstnanosti ve věku 20-64 let je v České republice pátá nejvyšší v EU

 

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. V 1. čtvrtletí 2017 tato míra v zemích EU28 mírně klesla a dosahovala v průměru 71,2 procent a to hlavně v důsledku snížení míry zaměstnanosti mužů (76,8 %), míra zaměstnanosti žen zůstává na své hodnotě (65,6 %).

 

V 1. čtvrtletí si cílovou hranici 75 % udrželo celkem sedm států EU28 - Švédsko, Německo, Estonsko, Spojené království, Česká republika, Nizozemsko a Dánsko. Na druhé straně je míra zaměstnanosti stále velmi nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Chorvatska, Itálie, Španělska a Rumunska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.

 

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (80,8 %). Největší skok ze sedmé na třetí příčku tabulky se podařilo Estonsku (77,9 %). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (56,2 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen. Meziročně se téměř ve všech zemích EU zaměstnanost zvýšila. Slovinsku se podařilo v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2016 zvýšit celkovou míru zaměstnanosti o více než 3 procentní body a dostat se tak nad evropský průměr.

 

Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. V 1. čtvrtletí roku zaměstnanost mužů v České republice (s 85,4 %) opět výrazně převyšovala zaměstnanost mezi muži v ostatních členských zemích. Míru zaměstnanosti žen má stále suverénně nejvyšší Švédsko (79,1 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 69,6 %.

 

V 1. čtvrtletí 2017 se Česká republika zařadila na páté místo mezi země EU28, když míra naší zaměstnanosti (77,6 %) překonala průměr EU28 o 6,4 procentní body. Ze sousedních států mělo v 1. čtvrtletí 2017 vyšší míru zaměstnanosti Německo (78,5 %). Rakousko se 74,2 procenty spadlo pod hranici pro splnění cíle zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let. V Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost zhruba o 7 procentních bodů nižší.

 

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

1. čtvrtletí 2017

Rozdíl v p. b.
1. Q 2017 - 1. Q 2016

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Švédsko

80,8

82,5

79,1

0,8

0,7

0,9

Německo

78,5

82,3

74,7

0,5

0,2

0,8

Estonsko

77,9

81,2

74,6

2,8

2,9

2,6

Spojené království

77,8

82,9

72,7

0,7

0,1

1,1

Česká republika

77,6

85,4

69,6

1,9

1,7

2,1

Nizozemsko

77,5

82,8

72,2

1,1

0,7

1,5

Dánsko

75,9

78,6

73,1

-1,2

-1,5

-1,0

Litva

74,7

75,1

74,4

0,5

0,2

0,9

Rakousko

74,2

77,5

71,0

0,5

0,5

0,6

Lotyšsko

73,3

75,4

71,3

0,5

0,8

0,2

Finsko

72,6

73,7

71,4

0,4

0,5

0,3

Maďarsko

72,1

79,5

65,0

2,1

2,5

1,8

Portugalsko

71,7

75,3

68,4

2,4

2,8

2,0

Slovinsko

71,5

74,4

68,5

3,2

3,0

3,5

Irsko

71,2

77,6

65,0

2,0

2,5

1,5

EU28

71,2

76,8

65,6

1,0

1,0

1,0

Lucembursko

71,1

74,8

67,4

0,6

-1,7

3,0

Slovensko

70,7

76,9

64,3

1,7

1,0

2,3

Polsko

70,1

77,2

63,1

1,7

1,9

1,5

Malta

69,7

82,5

56,2

1,2

0,2

2,2

Francie

69,7

73,6

65,9

0,2

0,6

-0,3

Bulharsko

68,6

72,6

64,6

2,1

2,4

1,8

Kypr

68,5

73,6

63,8

1,8

2,3

1,3

Belgie

67,7

72,8

62,6

0,8

1,6

-0,1

Rumunsko

66,2

74,4

57,8

1,7

1,8

1,5

Španělsko

64,3

70,0

58,6

1,5

1,5

1,6

Itálie

61,6

71,5

51,8

1,0

1,0

1,0

Chorvatsko

60,5

65,9

55,0

1,1

2,7

-0,5

Řecko

56,2

65,8

46,8

1,1

1,3

1,0

Zdroj: Eurostat

 

Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je stále v naší republice nejnižší

 

Zimní období evropský průměr nijak neovlivnilo a po třetí období se průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 v 1. čtvrtletí 2017 nemění (opět činí 8,4 %). V tabulce zemí EU28 seřazené od nejnižší míry nezaměstnanosti 15-64letých osob jsou dvě třetiny nad evropským průměrem, to značí větší propast mezi státy s vyšší nezaměstnaností. Pořadí států s nejnižší a s nejvyšší mírou nezaměstnanosti se oproti předešlému čtvrtletí nezměnilo.

V 1. čtvrtletí si nadále nejnižší nezaměstnanost udržuje Česká republika, kde celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 3,5 %, u mužů dokonce 2,8 %.

Na druhé místo s úrovní nezaměstnanosti 4,2 % se zařadilo Německo spolu s Maltou. Německo má stále nejnižší míru nezaměstnanosti žen, ta v tomto období činila 3,6 procent.

V porovnání se sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (5,5 %) a v Rakousku (6,0 %). Evropský průměr dotahuje Slovensko s 8,8 %.

 

Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

1. čtvrtletí 2017

Rozdíl v p. b.
 1. Q 2017 - 1. Q 2016

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Česká republika

3,5

2,8

4,3

-0,9

-1,1

-0,9

Německo

4,2

4,7

3,6

-0,4

-0,2

-0,6

Malta

4,2

4,0

4,6

-0,8

-0,9

-0,5

Maďarsko

4,6

4,4

4,7

-1,5

-1,6

-1,4

Spojené království

4,7

4,9

4,4

-0,4

-0,4

-0,5

Polsko

5,5

5,5

5,4

-1,6

-1,6

-1,7

Nizozemsko

5,6

5,2

6,1

-1,3

-1,2

-1,2

Rumunsko

5,6

6,4

4,6

-1,2

-1,4

-0,9

Estonsko

5,8

6,1

5,5

-0,9

-1,4

-0,3

Rakousko

6,0

6,7

5,3

-0,3

-0,2

-0,4

Lucembursko

6,1

6,7

5,5

0,2

1,4

-1,2

Dánsko

6,6

6,8

6,5

0,1

0,6

-0,3

Irsko

6,8

7,6

5,9

-1,7

-2,7

-0,6

Bulharsko

7,0

6,9

7,0

-1,7

-2,6

-0,8

Švédsko

7,3

7,9

6,8

-0,5

-0,5

-0,4

Belgie

7,8

7,6

8,0

-0,6

-1,3

0,2

Slovinsko

7,9

7,6

8,3

-1,1

-0,9

-1,2

Litva

8,3

10,4

6,3

-0,2

0,6

-1,0

EU28

8,4

8,3

8,6

-0,9

-1,0

-0,8

Slovensko

8,8

8,8

8,8

-1,6

-0,6

-2,9

Finsko

9,5

10,2

8,8

-0,3

-0,3

-0,3

Lotyšsko

9,7

10,8

8,5

-0,8

-0,5

-1,2

Francie

10,1

10,1

10,1

-0,7

-1,3

-0,1

Portugalsko

10,5

10,2

10,7

-2,4

-2,8

-2,0

Itálie

12,4

11,5

13,5

0,1

-0,3

0,5

Kypr

13,8

13,8

13,8

-0,5

-0,3

-0,7

Chorvatsko

14,1

13,4

14,9

-1,5

-2,6

-0,2

Španělsko

18,9

17,3

20,6

-2,2

-2,3

-2,3

Řecko

23,5

19,9

28,0

-1,6

-1,4

-1,7

Zdroj: Eurostat

 

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně ve státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15-64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná.

Největší meziroční pokles sledované míry nezaměstnanosti zaznamenává Portugalsko o 2,4 procentní body. Na Slovensku se meziročně snížila míra nezaměstnanosti žen až o 2,9 procentních bodů.  

 

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob

 

Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění se v zaměstnání. Nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.

Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. V 1. čtvrtletí 2017 dosáhl podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let v EU28 průměrně 39,3 %, téměř ve všech zemích se tento podíl meziročně zvýšil. Požadovanou hranici úrovně vzdělání stanovenou strategií Evropa 2020 (40 %) splňuje již 18 zemí EU.

 

Tato věková skupina 30 - 34 let se vyznačuje podstatně vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů. Podíl vysokoškolaček dosáhl v 1. čtvrtletí v unijním průměru 44,3 %, zatímco mezi muži byl tento podíl nižší o 10,0 p. b.

 

Tabulka 3 Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let (v %)

Země

Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8)1

1. Q 2017

celkem

muži

ženy

Litva

59,0

47,7

69,5

Kypr

53,4

44,3

61,7

Irsko

50,6

44,9

55,8

Švédsko

50,3

42,9

58,1

Estonsko

49,9

43,1

57,2

Slovinsko

49,0

38,1

59,6

Spojené království

48,5

45,8

51,2

Nizozemsko

46,7

42,5

50,9

Lucembursko

46,6

44,0

49,1

Belgie

46,5

42,6

50,3

Polsko

45,6

36,0

55,7

Finsko

44,7

38,0

51,9

Lotyšsko

44,4

31,5

57,7

Francie

44,2

38,3

49,7

Dánsko

43,8

36,0

51,9

Řecko

42,7

36,8

48,6

Rakousko

40,9

38,7

43,1

Španělsko

40,4

33,8

46,9

EU28

39,3

34,3

44,3

Česká republika

34,5

28,4

41,0

Slovensko

34,0

26,0

42,4

Portugalsko

33,8

27,4

39,8

Malta

32,9

32,1

33,8

Maďarsko

32,9

26,8

39,1

Německo

32,5

32,7

32,2

Bulharsko

31,1

23,4

39,4

Itálie

26,1

18,7

33,5

Rumunsko

25,2

22,4

28,3

Chorvatsko

24,4

20,3

28,6

Zdroj: Eurostat

[1] Od 1. ledna 2014 byla zavedena nová klasifikace vzdělání ISCED 2011 (nahrazuje v částech klasifikaci ISCED 97)

 

Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2017 řadí s dosaženým podílem 34,5 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let hned pod evropský průměr.

Nejvyšší meziroční nárůst (o 2,3 p. b.) zaznamenalo Estonsko a Belgie, naopak nejnižší meziroční pokles o 3,2 p. b. byl v Itálii.

 

Ze sousedních zemí se údaj za ČR významně nelišil od údaje za Slovensko (34,0 %). Mírně nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než v České republice má Německo (32,5 %). Vyšší hodnoty než ČR dosahuje Rakousko (40,9 %) a zvláště Polsko (45,6 %).

 

 

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle se v ČR výrazně snížil

 

Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z hlavních obav. Kromě dopadů v soukromém životě negativně ovlivňuje sociální soudržnost a v konečném důsledku může bránit ekonomickému růstu.

 

Průměrně téměř polovina nezaměstnaných je v 1. čtvrtletí 2017 dlouhodobě nezaměstnaná tj. nezaměstnaná 1 rok a déle - v průměru za státy EU28 se podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkově nezaměstnaných meziročně snížil o 1,5 p. b. na 44,9 %. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil až o 8,9 procentních bodů (na 37,0 %), u mužů se jedná o snížení dokonce o 12,6 procentních bodů. V 1. čtvrtletí se v ČR u sledovaného ukazatele ztratil významný rozdíl mezi podílem dlouhodobě nezaměstnaných mužů a podílem dlouhodobě nezaměstnaných žen. Výrazný úbytek dlouhodobě nezaměstnaných měli také v Chorvatsku, ve Slovinsku významně ubylo dlouhodobě nezaměstnaných žen. Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku (69,7 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, Irsku, Bulharsku, Portugalsku a v Belgii, kde dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.

 

Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)

Země

1. čtvrtletí 2017

Rozdíl v p. b.
 1. Q 2017 - 1. Q 2016

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Řecko

69,7

68,0

71,3

-0,5

-2,0

0,9

Slovensko

61,9

62,6

61,1

0,3

1,1

-0,6

Itálie

56,9

57,0

56,8

-1,1

-0,5

-1,8

Irsko

55,2

58,3

50,7

-3,3

-5,1

1,3

Bulharsko

54,2

57,2

50,7

-1,7

2,7

-7,2

Portugalsko

51,4

51,4

51,5

-1,9

-2,1

-1,5

Belgie

50,6

53,6

47,3

0,2

2,5

-2,2

Malta

48,3

48,2

48,6

1,8

-2,5

8,6

Španělsko

45,6

43,4

47,6

-2,8

-2,4

-3,4

Slovinsko

45,5

49,0

41,9

-5,6

2,1

-13,6

EU28

44,9

44,9

44,9

-1,5

-1,5

-1,5

Francie

44,7

45,5

43,8

0,4

0,3

0,7

Rumunsko

43,9

43,9

44,0

-8,2

-8,1

-8,4

Maďarsko

42,9

42,6

43,2

-3,5

-4,9

-2,0

Chorvatsko

41,4

43,4

39,2

-9,3

-12,6

-5,1

Německo

41,0

42,2

39,2

2,3

2,5

1,8

Nizozemsko

39,8

40,3

39,4

-1,5

-1,2

-1,7

Kypr

39,1

44,9

32,9

-2,1

0,3

-4,8

Lotyšsko

38,3

42,1

33,4

-7,1

-4,3

-10,9

Lucembursko

37,4

37,8

36,7

2,3

1,5

2,8

Česká republika

37,0

36,2

37,7

-8,9

-12,6

-5,4

Litva

36,1

37,3

34,1

-3,4

-1,9

-5,8

Estonsko

33,8

35,8

31,4

8,8

8,9

 

Rakousko

32,0

33,8

29,4

3,0

5,6

-0,7

Polsko

29,6

30,6

28,4

-6,7

-7,7

-5,5

Spojené království

25,4

28,3

21,9

-2,8

-3,6

-1,8

Dánsko

24,2

25,0

23,2

-0,6

-1,8

0,4

Finsko

23,8

26,9

19,9

-1,3

-0,7

-2,0

Švédsko

19,8

21,3

17,8

0,7

0,7

0,6

Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici

 

 

Kontakt

Ilona Mendlová

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

Tel.: 274 054 380

E-mail: ilona.mendlova@czso.cz

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0


Poslední zprávy z rubriky Práce:

30.11.2017  Ochota lidí stěhovat se za prací klesá BDO Česká republika (BDO Česká republika)
23.11.2017  Digitální nomádství aneb místo výkonu práce: odkudkoliv JOBSTACK.IT (JOBSTACK.IT)
22.11.2017  Ženy v IT JOBSTACK.IT (JOBSTACK.IT)


Postavení českého trhu práce v rámci EU - 1. čtvrtletí 2017

Diskuze a názory

Na dané téma nejsou žádné názory.




Označení stránky: trhy práce v zemích eu, trh práce v roce 2017, zaměstnanost v eu v r.2017


Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Forex Zákony Kalkulačka Hypotéky Tarify Práce Půjčky Školení Volby Počasí

Kalkulačka

Výpočet čisté mzdy

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Důchodová kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Podílové fondy

Směnárny - Euro, Dolar

Úřad práce

Investice

Makroekonomika - ČNB

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Penzijní fondy

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - TÜV spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2017

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů