Karciom plic otevřel před AstraZeneca znovu otázku akvizic. Výsledky hospodaření šly stranou

Když přestane fungovat klíčový byznys firmy, není to pro ní dobré. Tak by se dalo popsat aktuální dění okolo anglicko-švédské společnosti AstraZeneca. Ta sice nepředstavila za 2. čtvrtletí roku 2017 nejlepší výsledky, ale mnohem závažnější pro ní je „zklamání“ z výsledků studií ohledně dopadů léčby rakoviny pomocí nejnovějších typů léků. Spíše než hospodaření tak investory zajímá, zda firma dostojí svým růstovým plánům.

Nové léčba rakoviny plic nezabírá, akcie padají

Akcie společnosti AstraZeneca na londýnské burze totiž krvácejí, když se aktuálně odpisy pohybují na úrovni téměř 16 procent. Jde přitom o největší jednodenní pokles od roku 2009. Důvodem je to, že se nepodařilo prokázat lepší výsledky kombinované léčby imunoterapeutického přípravku Imfinzi, v kombinaci s lékem Tremelimumabem, při léčbě plicních nádorů ve srovnání s klasickou chemoterapií. Studie, nazvaná Mystic, tak nedává firmě příliš prostoru proto, aby mohla skutečně počítat s tím, že jí lék do roku 2022 vydělá více než 7 miliard dolarů.

Spíše než hodnocení výsledků hospodaření se tak otevírají otázky, zda je Pascal Soriot, generální ředitel firmy, který prosadil orientaci AstraZenecy na nové typy léčiv rakoviny, schopen naplnit růstovou vizi farmaceutiky, zvláště když společnost pod jeho vedením odmítla v roce 2014 nabídku na převzetí od společnosti Pfizer Inc. ve výši 117 miliard dolarů. Studie Mystic přitom hodnotila dva nové léky imunoterapeutického charakteru AstraZeneca, jejichž princip spočívá v aktivování obranného systému těla pro napadení nádorových buněk. Obchodní esa, léky Durvalumabu a Tremelimumabu, tak musí zatím zůstat v rukách AstraZenea a nemohu se vynést na veřejnost.

Hospodářské výsledky nebyly špatné

Ve světle toho AstraZeneca uvedla, že její zisk na akcii dosáhl ve druhém čtvrtletí 0,87 USD a překonal odhady analytiků, které počítaly se ziskem na akcii ve výši 0,80 USD. Slabé výkony ale firma předvedla v tržbách. Za 2. čtvrtletí 2017 totiž její příjmy meziročně poklesly, když hlavním důvodem nižších hodnot byl pokles prodejů vlajkových značek společnosti, léků Crestor a Seroquel XR. Ty v roce 2016 ztratily patentovou ochranu v USA.

Investoři to nečtou s radostí - celkové tržby firmy za druhé čtvrtletí poklesly o 10 procent na 5,05 miliardy dolarů. Tržby z prodeje léku na cholesterol Crestor klesly o 40 procent na 560 milionů dolarů. Prodej antidepresiv Seroquel XR vykázal ztráty ve výši 58 procent na 95 milionů dolarů. AstraZeneca ale dosáhla za 2. čtvrtletí provozního zisku, který se meziročně více než ztrojnásobil, a to na 925 milionů dolarů. Analytici proto říkají, že poklesy prodejů se firmě podařilo vykompenzovat nákladovou disciplínou a posílením prodejů léků na rakovinu, které vzrostly o 17 procent.

Smrtelné plicní nádory se staly klíčovým doslova „bojištěm“ pro globální farmaceutiky. Nové typy léčiv, kombinující chemoterapii a imunologickoterapeutické léky se snaží prosadit společností Merck & Co., Roche Holding AG a Bristol-Myers Squibb Co, které dominují na trhu léčby rakoviny. Dosud ale žádná ze studií, které farmaceutiky vypracovaly ohledně nových způsobů léčby rakoviny, včetně karcinomu plic, nepřinesly žádné z nich zásadní úspěchy. Proto se zatím, stejně jako v případě AstraZeneca, při zveřejnění výsledků studií otevírají spíše otázky o případných ztrátách a cestách k větším spojením a akvizicím v segmentu, než otázky spojené s úspěšnou cestou prosazení nových léčiv. „Chce to být trpělivý a nesejít z cesty," reagoval na to Pascal Soriot, generální ředitel AstraZeneca.