Tiskové zprávy  |  25.07.2017 13:12:17

Gfk: V České republice spotřebitelská nálada chladne


Praha, 25. července 2017 – Pozitivní nálada mezi evropskými spotřebiteli přetrvávala i v druhém čtvrtletí roku 2017. Poté, kdy z hlediska celé evropské osmadvacítky dosáhlo spotřebitelské klima na začátku roku devítiletého maxima, se drží i nadále vysoko a koncem června zaznamenalo hodnotu 19,1 bodu. Celkově jsou výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK ve druhém čtvrtletí roku 2017 v různých zemích Evropy různé.

Opět se objevily značné rozdíly mezi třemi sledovanými ukazateli: ekonomickými očekáváními, příjmovými očekáváními a ochotou nakupovat. Zatímco v Německu a ve Francii jsou tyto ukazatele na vysoké úrovni, v některých východoevropských zemích, jako je Polsko a Česká republika, spotřebitelská nálada poněkud ochladla. Odborník GfK na chování spotřebitelů Rolf Bürkl poznamenává: „Jedním z překvapivých zjištění byl ve druhém čtvrtletí ‘Macronův efekt‘ ve Francii, který měl evidentně pozitivní dopad na náladu Francouzů. Britští spotřebitelé sledovali jednání o brexitu se zjevnou skepsí, což se projevilo na nízkých hodnotách těchto ukazatelů. K vítězům tohoto čtvrtletí patří Španělsko a Portugalsko, kde spotřebitelé začali rostoucí ekonomice znovu více důvěřovat."

Česká republika: spotřebitelská nálada chladne

Po velmi silném prvním čtvrtletí ekonomická očekávání českých spotřebitelů ke konci června značně zeslábla. Jejich ukazatel spadl na 18,1 bodu, což znamená pokles o 19,1 bodu. Před rokem byl tento ukazatel na úrovni 25,6 bodu.

Klesající optimismus je zjevný rovněž u příjmových očekávání, byť je stále na relativně vysoké úrovni. 59,5 bodu je historické maximum zaznamenané v únoru, jenže na konci června se tento ukazatel dostal na 40,8 bodu. Před rokem byl ještě na 43,6 bodu, tedy o 2,8 bodu výše než nyní.

Podobně se mezi českými spotřebiteli poněkud snížila i ochota nakupovat - v porovnání s koncem prvního čtvrtletí klesla o čtyři body na 14,7 bodu. Oproti stejnému období loňského roku, kdy dosáhla 21,8 bodu, to znamená pokles o více než sedm bodů.

Slovensko: pokles napříč všemi indikátory

Ani na Slovensku se nepodařilo ve druhém čtvrtletí zajistit pokračování silného vývoje, který tak slibně začal zkraje roku. Ve srovnání s koncem března jsou ekonomická očekávání Slováků o 2,3 bodu slabší, neboť klesla na 17,3 bodu. Je to rovněž o 5,6 bodu méně než v roce 2016.

Očekávání slovenských spotřebitelů týkající se dalšího vývoje příjmů také poněkud poklesla. Přesně před rokem dosáhla úrovně o dva body vyšší; pokles ve srovnání s prvním čtvrtletím 2017 činí téměř čtyři body, ale dosahuje relativně vysoké hodnoty 25,4 bodu.

Ochota nakupovat se u slovenských spotřebitelů vyvíjí podobně: v porovnání s polovinou roku 2016 se snížila o 10,4 bodu; oproti prvnímu čtvrtletí spadla o osm bodů na úroveň 4,6 bodu.

Německo: ekonomická očekávání na tříletém maximu

Ekonomická očekávání německých spotřebitelů dosáhla ve druhém čtvrtletí tohoto roku nejvyšší hodnoty za tři roky. Indikátor vystoupal ke konci června na 41,3 bodu. Vyšší hodnota byla naposledy zaznamenána v červenci 2014  45,9 bodu. Nehledě na všechna rizika, jako jsou potenciální obchodní omezení zaváděná vládou USA nebo začínající jednání o brexitu, optimistický pohled na vývoj ekonomiky v Německu přetrvává.

Díky velmi dobré prognóze týkající se německého trhu práce pokračoval v červnu rovněž růst příjmových očekávání. Ukazatel vzrostl o 16,8 bodu na 60,2 bodu, čímž překonal hodnotu dosaženou v březnu a zaznamenal rekord za celé Německo po jeho sjednocení. Vyšší hodnota nebyla zaznamenána od chvíle, kdy byl v roce 1991 poprvé dosažen rekord za sjednocené Německo.

Ochota německých spotřebitelů nakupovat se rovněž udržela na velmi vysoké úrovni. Indikátor stoupnul ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 2,4 bodu a ve srovnání s předešlým rokem o 3,5 bodu; na konci června dosáhl 57,9 bodu. Hlavním důvodem pro takto silnou tendenci k nakupování je mimořádně stabilní trh práce.                                

Francie: euforie vyvolaná Macronem napomáhá růstu všech ukazatelů

Jasné vítězství Emmanuela Macrona ve volbách povzbudilo ekonomická očekávání ve Francii: ukazatel v červnu vzrostl na 49,1 bodu - to je nejvyšší hodnota od zahájení těchto průzkumů v roce 1986. V porovnání s hodnotou, jíž bylo dosaženo před rokem, stoupnul o 48,6 bodu a v porovnání s koncem prvního čtvrtletí 2017 o 37,9 bodu.  Francouzi zjevně věří, že jejich nový prezident zajistí skutečné oživení domácí ekonomiky.

V důsledku Macronova volebního vítězství se francouzská příjmová očekávání vymanila ze záporných hodnot a na konci června se dostala na 2,7 bodu. Ve srovnání s předchozím rokem je to jasný nárůst o15,7 bodu a oproti závěru prvního čtvrtletí letošního roku navýšení o 13,6 bodu.

U ochoty nakupovat ve Francii lze pozorovat podobné tendence. Přestože byl tento ukazatel na konci prvního čtvrtletí na úrovni 8,4 bodu, ke konci června se vyšplhal na 25,5 bodu, tedy na nejvyšší hodnotu od dubna 2001. Ve srovnání s loňským rokem to představuje nárůst o 23,5 bodu.

Velká Británie: brexit náladě nepřidává

Ekonomická očekávání britských spotřebitelů nadále klesají. V porovnání s loňským rokem tento ukazatel poklesl o 14,8 bodu a dosáhl -20,7 bodu. To je jasný důkaz nejistoty panující mezi britskými spotřebiteli v souvislosti s blížícím se brexitem.

Příjmová očekávání zaznamenala v Británii ještě větší pokles. V porovnání s červnem 2016 se propadla o 21,2 bodu a ustálila se na -2 bodech. Oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku to představuje snížení o 3,2 bodu.

Podobný obrázek se objevuje i u britské ochoty nakupovat; ta do konce druhého čtvrtletí klesla na 3,5 bodu. Je to nejnižší hodnota tohoto ukazatele od října 2014, kdy byl na úrovni -5,7 bodu.

Itálie: spotřebitelská nálada i nadále klesá

Italští spotřebitelé stále patří k nejpesimističtějším v EU. Na konci druhého čtvrtletí se jejich ekonomická očekávání v porovnání se stejným obdobím předchozího roku propadla o 24,2 bodu na hodnotu -55,5 bodu. Je to nejnižší hodnota ze všech členských zemí EU účastnících se tohoto průzkumu.

Pro nadcházející měsíce italští spotřebitelé hodnotí negativně i svou příjmovou situaci. Ve srovnání s koncem června 2016 tento indikátor spadnul o 10,8 bodu na -17,9 bodu. Oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku je to pokles o devět bodů. V souladu s tím italští spotřebitelé nevěří, že by v dohledné budoucnosti mohly jejich příjmy začít růst.

Podobné je to rovněž u indikátoru ochoty nakupovat, jenž v meziročním srovnání zaznamenal výrazné snížení o 16,9 bodu. Podařilo se mu od konce prvního čtvrtletí poněkud vzpamatovat a vzrostl o 5,3 bodu na úroveň 3,7 bodu.

Španělsko: optimismus u všech ukazatelů pokračuje

Ekonomická očekávání španělských spotřebitelů se ve druhém čtvrtletí 2017 nadále zvyšovala. Koncem června se tento ukazatel dostal na 24,9 bodu. Oproti prvnímu čtvrtletí došlo k mírnému nárůstu o 1,6 bodu, ale v porovnání s předchozím rokem byl tento nárůst zřetelnější, neboť činil 8,2 bodu.

Rovněž příjmová očekávání vykázala drobné zlepšení a stoupla na 14,1 bodu. V porovnání s předchozím kvartálem je to o 3,6 bodu více a znamená to nárůst o 1,1 bodu oproti stejnému období v loňském roce. Díky pokračujícímu pozitivnímu vývoji na trhu práce spotřebitelé vsázejí na zlepšování ekonomické situace.

Co se týká ochoty nakupovat, měli španělští spotřebitelé i ve druhém čtvrtletí 2017 optimističtější náladu: ukazatel sice zůstal v záporné oblasti, ale v porovnání s předešlým rokem si polepšil o 6,5 bodu a s prvním čtvrtletím o dva body, takže na konci druhého kvartálu dosáhl hodnoty -1,7 bodu.

Portugalsko: ekonomická a příjmová očekávání jsou hodně vysoká

Portugalští spotřebitelé zůstávají velmi optimističtí: ekonomická očekávání překonala rekordní hodnotu z roku 1992 a dosáhla 39,4 bodu. Díky prosperující ekonomice se Portugalsku podařilo na konci června předčasně splatit půjčku, kterou v roce 2011 dostalo od Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Pokračoval rovněž pozitivní vývoj příjmových očekávání. Koncem června bylo dosaženo historického rekordu 29,5 bodu. Oproti loňskému roku je to o dvanáct bodů více a nárůst od konce prvního čtvrtletí činí zhruba čtyři body.

Ukazatel ochoty nakupovat se taktéž začal vyvíjet velmi dobře. Ve druhém čtvrtletí portugalští spotřebitelé zapomněli na svou nechuť k větším nákupům: tento ukazatel dosáhl na konci června 4,1 bodu, takže se v meziročním srovnání zvýšil o 25,6 bodu a oproti předchozímu čtvrtletí stoupnul o 13,9 bodu.

Belgie: pozitivní trend ve vývoji ekonomických očekávání pokračuje

Koncem druhého čtvrtletí 2017 byli belgičtí spotřebitelé v oblasti ekonomických očekávání mnohem optimističtější než o rok dříve. Jejich ukazatel se zvýšil o 20,9 bodu na úroveň 14,2 bodu. To znamená, že pokračuje pozitivní trend z prvního kvartálu, kdy byla už na konci března zaznamenána hodnota 13,8 bodu.

Příjmová očekávání belgických spotřebitelů se ve srovnání s koncem prvního čtvrtletí propadla o 11 bodů a skončila na -8, bodu. I na této úrovni jde o hodnotu vyšší nežli před rokem. V polovině roku 2016 to bylo -17,6 bodu.

Vrátila se též větší opatrnost, s níž spotřebitelé přistupují k větším nákupům: tento ukazatel zůstal zhruba na stejné úrovni (13,5 bodu) jako v předchozím roce, ale v porovnání s příznivějším prvním kvartálem letošního roku zaznamenal pokles o 3,1 bodu.

Řecko: mírné zlepšení spotřebitelské nálady

I ve druhém čtvrtletí zůstala ekonomická očekávání řeckých spotřebitelů velmi nízká. V porovnání s prvním kvartálem se tento ukazatel zlepšil o 7,8 bodu; oproti stejnému období loňského roku to bylo navýšení o 1,6 bodu. Při pohledu na ekonomický vývoj své země jsou dnes pesimističtější pouze Italové.

Příjmová očekávání řeckých spotřebitelů nabízejí podobný obrázek. Ve srovnání s prvními třemi měsíci roku se sice zlepšila, ale i nadále se jejich ukazatel pohybuje v záporné oblasti a dosahuje -42,9 bodu. Oproti stejnému období loňského roku tato hodnota představuje mírné zlepšení o 1,5 bodu.           

Pokud jde o ukazatel ochoty nakupovat, nedošlo v porovnání s loňským rokem ani s předchozím čtvrtletím roku 2017 téměř k žádné změně. S hodnotou -44,9 bodu zůstává tento indikátor v oblasti záporných čísel de facto beze změny a představuje nejnižší hodnotu ze všech sledovaných zemí EU. Zlepšení spotřebitelské nálady v Řecku brání tamější přetrvávající hospodářská a finanční krize.

Rakousko: jasný nárůst ekonomických očekávání

Pozitivní vývoj ekonomických očekávání pokračoval i ve druhém čtvrtletí letošního roku. Jejich ukazatel stoupnul v porovnání s koncem března o 7,4 bodu a dosáhl 18,7 bodu. Takový výrazný nárůst o 46,8 bodu oproti předchozímu roku ukazuje, že rakouští spotřebitelé na vývoj jejich ekonomiky pohlížejí stále optimističtěji.

Jejich optimismus se ještě více odráží na příjmových očekáváních. V porovnání s koncem prvního kvartálu tento ukazatel v polovině roku významně vzrostl na 30,6 bodu - je to skok téměř o 18 bodů. Příjmová očekávání však byla podobně vysoká i před rokem, kdy byla na úrovni 28 bodů.

Ochota nakupovat taktéž vykázala během prvních tří měsíců roku mírné zvýšení. Ukazatel koncem června vzrostl skoro o čtyři body a dosáhl 22,8 bodu. S tímto výsledkem bylo dosaženo téměř úrovně loňského roku.

Polsko: vyhlídky se poněkud zhoršují

Ekonomická očekávání polských spotřebitelů zaznamenala ve druhém čtvrtletí 2017 v porovnání s prvními třemi měsíci roku mírné zhoršení. Ukazatel poklesl o 2,8 bodu na 18,9 bodu. V porovnání se stejným obdobím roku 2016 to znamená drobný nárůst o 2,1 bodu. Ve srovnání v rámci celé EU zaujímají polská ekonomická očekávání solidní pozici.

Poněkud se zhoršily i polské vyhlídky v oblasti příjmových očekávání. Pokles ukazatele v porovnání s polovinou roku 2016 činí 10,4 bodu; v porovnání s koncem března letošního roku poklesl tento ukazatel skoro o 6 bodů na hodnotu 25 bodů.

Po velmi silném prvním čtvrtletí ochota polských spotřebitelů nakupovat znatelně ochladla, neboť se propadla o více než dvanáct bodů a skončila na úrovni 6,6 bodu. Nyní je tedy hodnota tohoto ukazatele jen o něco výše než na konci druhého kvartálu 2016, kdy činila 5,9 bodu.

Slovinsko: pozitivní vývoj pokračuje

Ve druhém čtvrtletí letošního roku se ekonomická očekávání slovinských spotřebitelů dále zvyšovala a ve srovnání s koncem března stoupla o 4,9 bodu na hodnotu 24 bodů. Ve srovnání s předchozím rokem to znamená nárůst o celých 26 bodů, což jen podtrhuje rostoucí optimismus slovinských spotřebitelů.

V meziročním srovnání došlo též k zřetelnému zvýšení příjmových očekávání o 19,3 bodu na hodnotu 24,8 bodu a to znamená návrat dobré spotřebitelské nálady ve Slovinsku. Z toho lze usoudit, že Slovinci i nadále počítají s růstem příjmů.

Pokud jde o ochotu nakupovat, bylo na konci června zaznamenáno nové desetileté maximum. Ve srovnání s koncem letošního března se tento indikátor zvýšil o více než deset bodů a dosáhl 24,8 bodu; vzrostl rovněž v porovnání s loňským rokem, a sice o 22 bodů.

Bulharsko: spotřebitelská nálada se poněkud zhoršila

Ekonomická očekávání bulharských spotřebitelů, jež byla na začátku roku stále ještě velmi pozitivní, se na konci června zhoršila o více než pět bodů a dosáhla -7,8 bodu. V meziročním srovnání se tento ukazatel nezměnil.

Příjmová očekávání taktéž zaznamenala oproti konci prvního čtvrtletí pokles, a sice o více než šest bodů. Ve srovnání s hodnotou naměřenou v polovině roku 2016 však 11,5 bodů stále představuje zvýšení o 6,3 bodu.

Ochota nakupovat se u bulharských spotřebitelů lehce zvýšila. Se 16,4 bodu se tento indikátor dostal zhruba na stejnou úroveň jako vloni na konci června a v porovnání s koncem letošního března si poněkud polepšil o dva body.

Rumunsko: po rekordních maximech prvního čtvrtletí nastupuje ochlazení

Ekonomická očekávání rumunských spotřebitelů se na konci druhého čtvrtletí ve srovnání s koncem března snížila o více než 11 bodů na 7,2 bodu a mírně tak oslabila silný začátek roku. Před rokem byl tento indikátor ještě o tři body níže.

Příjmová očekávání rumunských spotřebitelů tento mírně klesající trend ve druhém čtvrtletí potvrzují. V porovnání s koncem března ukazatel poklesl o více než sedm bodů na 26,3 bodu. Jde sice o pokles, ale celkově jsou očekávání stále ještě vysoká, jelikož před rokem Rumuni počítali s pozitivním vývojem příjmů jen na úrovni 18,5 bodu.

Ochota pořizovat větší nákupy v Rumunsku během druhého čtvrtletí rovněž klesla a dosáhla 5,6 bodu. Ve srovnání s koncem března, kdy byl ukazatel na úrovni 16 bodů, je to pokles o více než 10 bodů. Ve stejné době loňského roku byla ochota nakupovat ještě slabší, a sice na hodnotě pouhých 3,4 bodu.

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0



Přečtěte si také:

24.07.2017Česká červencová spotřebitelská nálada poklesla na 3,3 % Markéta Höfferová (Kurzy.cz)
26.10.2016Německo - spotřebitelská důvěra podle GfK stále vysoká Research (Česká spořitelna)

Gfk: V České republice spotřebitelská nálada chladne

Diskuze a názory

Na dané téma nejsou žádné názory.






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Forex Zákony Kalkulačka Hypotéky Tarify Práce Půjčky Školení Počasí

Kalkulačka

Výpočet čisté mzdy

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Důchodová kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Podílové fondy

Směnárny - Euro, Dolar

Práce, Úřad práce

Programátor python

Developer Java

Investice

Makroekonomika - ČNB

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Penzijní fondy

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - TÜV spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2017

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů