Západ v produktivitě práce příliš nedoháníme, on nám jde spíše naproti

Pracovníci v České republice vygenerují přidanou hodnotu na úrovni 81 % průměru Evropské unie (EU28). Vůbec nejvyšší přidanou hodnotu vyprodukují během 1 odpracované hodiny pracovníci v Irsku (184,2 % průměru), Lucembursku (168,9 % průměru) a Belgii (129,3 %) průměru). Na opačném konci žebříku se pak nachází Bulharsko (45,1 % průměru), Rumunsko (52,6 % průměru) a Lotyšsko (65,6 % průměru). Pokud jde o naše regionální „konkurenty“, pracovníci na Slovensku vyprodukují přidanou hodnotu na úrovni 82 %, Polsko na úrovni 75,2 % a Maďarsko 68,1 % unijního průměru.  

 

Přehled přidané hodnoty vyprodukované během 1 hodiny práce (% průměru EU) 

 

Země	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016
Irsko	138,9	139,7	139,6	130,6	134,9	140,8	143,6	145,1	141,6	145	185,7	184,2
Lucembursko	167	175	175,6	169,7	163	162,6	166,5	162,3	163,8	170	169,8	168,9
Belgie	132,9	131,6	130,2	128,4	129,8	131,4	129,8	130,9	130,2	130,9	129,9	129,3
Rakousko	119,9	119,2	117,6	116,9	117,1	114,9	115,1	117,1	116,5	115,8	115,5	115,4
Francie	118,7	117,8	117,5	116,6	117,6	117,2	116,7	115	116,3	115,8	116,2	115
Švédsko	114,2	116,6	119,2	118,3	116,3	116,8	116,3	116,4	114,2	112,9	113,2	114
Dánsko	107,7	108,1	106,2	107,7	109,7	115,3	114,7	114,5	115,4	114,8	114,3	113,6
Nizozemí	118,1	118,2	118	118,4	115,8	113,5	112,2	112	113,9	112,6	111,9	112,4
Finsko	112,8	111,9	115,6	116	113,5	112,7	112,6	109,6	108,4	107,4	107,5	108,4
Itálie	115,1	114,2	114,1	115	115	112,9	112,2	110,2	108,8	107,7	107,3	106,7
Německo	108,6	108	108,1	107	104,3	105,2	106,5	105,4	104,8	106,2	105,8	105,8
Španělsko	99	100,7	100,6	100,9	105,6	102	101,3	103,2	103,5	103,2	101,4	101,8
Velká Británie	109,4	108,7	106,7	105,3	103,2	103,2	101,4	101,7	101,3	101,6	101,1	100,9
Malta	96,3	93	93,7	93,3	94,1	94,8	91,2	90,3	89,6	91,2	91,8	93,1
Kypr	90,6	91,5	93,9	95	95,4	91,6	89,9	88,7	86,8	85	84	83,1
Slovensko	69,2	72,1	75,9	79,4	79,2	83,6	81,6	82,5	83,8	84,1	83,1	82
Česká republika	73,8	74	76,8	77,8	79,3	77,2	77,4	76,2	76,7	79,2	80,5	81
Řecko	97,9	100,8	98,1	98,5	98,2	89,6	85,6	86	87,1	85,5	82,4	81
Slovinsko	83,5	83,1	83	83,7	80,1	79,6	80,8	80,1	79,8	81,6	81,4	80,9
Portugalsko	76,7	77,8	77,8	77,5	79,6	79,8	76,5	76,8	79,7	78,9	78,1	77,9
Polsko	61,1	60,4	61,4	62,1	65,4	70,2	72,7	74,1	74	73,8	74,2	75,2
Litva	55	57,7	62	65,1	61,3	67,2	71,4	73,1	74,3	74,5	73,1	72,1
Estonsko	59,2	61,3	66,5	66,1	66,7	70,6	72,1	73,3	73,2	73,6	71	70,9
Chorvatsko	65,3	67,5	69,5	70,6	68,6	67,1	70,1	72,4	73,1	70,2	69,2	70,6
Maďarsko	66,6	66,4	65,9	70,3	72,2	72,7	73,8	72,6	72,9	70,9	70,2	68,1
Lotyšsko	51,8	51,7	54,5	56,1	56,2	58,8	61,5	62,9	62,5	64,6	64,4	65,6
Rumunsko	36,2	40,3	43,6	50	49,9	51,1	51,9	55,7	56,3	56,9	59,3	62,6
Bulharsko	36,2	36,1	37,7	39,4	39,5	41,3	42,2	43,6	43	43,5	44,1	45,1

 

Česká republika na 10letém maximu

Ovšem, Česká republika patří k 12 zemím EU, které v roce 2016 vykázaly meziroční růst produktivity práce a zároveň do skupiny 10 zemí s nejvyšším růstem produktivity práce v uplynulých 10 letech. Pokud jde o zbytek členských států EU, produktivita pracovníka za každou odpracovanou hodinu rostla v letech 2006–2016 nejvíce v Irsku (+44,5 %), Rumunsku (+22,3 %), Polsku (+14,8 %) a Litvě (+14,4 %). A naopak, záporný vývoj zaznamenaly Řecko (-19,8 %), Kypr (-8,4 %), Velká Británie (-7,8 %) a Itálie (-7,5 %).

Západ nám jde poklesem produktivity práce svižným krokem naproti

Při pohledu na data Eurostatu si nelze nevšimnout, že zatímco v případě „tradičních“ vyspělých zemí EU, jako jsou Velká Británie, Lucembursko, Holandsko, Rakousko, Finsko, Francie, Švédsko a Belgie byla produktivita práce na vrcholu v letech 2005–2008 s následným poklesem, rozvíjející se země Evropy typu Rumunsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Slovensko, Bulharsko a Česká republika svoji produktivitu v letech 2005–2016 zvyšovaly, přičemž tyto země jsou nyní „na vrcholu“. Dále existuje jakýsi „střední proud“ tvořený státy Španělsko, Portugalsko, Maďarsko, Malta, Slovinsko, Německo, jejichž produktivita práce stagnuje či se vyvíjí pouze mírným tempem (ať už směrem dolů či nahoru).

Zlom představovala světová ekonomická recese

V případě první skupiny zemí (s postupným poklesem produktivity práce) byla zlomovým okamžikem světová ekonomická recese, produktivita práce těchto zemí totiž začala výrazně klesat v roce 2009. Pozn. pojem „produktivita práce“ představuje hodnotu výrobku či služby vyprodukovanou pracovníkem, po odečtení hodnoty zboží a služeb na vstupu. Přidaná hodnota je počítána za každou celou odpracovanou hodinu tak, aby tento ukazatel „nekřivily“ částečné úvazky.