Nejkvalitnější akcie na trhu

Warren Buffett je vzorem nejednoho investora, pokusy o doslovné kopírování jeho investiční strategie ale mohou mít často neslavný konec. Po vyfiltrování firem se silnou rozvahou a zajímavou ziskovostí totiž zjistíme, že jde o elity, o kterých zbytek trhu již dávno ví a jejich ceny a valuace podle toho také vypadají. Jelikož jsem se zde minulý týden věnoval „levným“ akciím, bude jistě zajímavé podívat se tentokrát na potenciálně drahou kvalitu.

Před několika týdny se na Bloomberg Gadfly pokusili vybrat společnosti, které by prošly popsaným buffettovským sítem kvality rozvahy (zde konkrétně poměr čistého dluhu a EBITDA - na ose y) a vysoké ziskovosti, respektive návratnosti kapitálu (návratnost vlastního jmění na ose x).

Nejméně zadlužené jsou firmy jako Nike, Rockwell, TJX, či Ross Stores (pozor, nejde o míru zadlužení měřenou na základě irelevantních účetních hodnot vlastního jmění a dluhu). Největší návratnost vlastního kapitálu má Altria, Home Depot, Sherwin-Williams a Hershey (zde již mohou být čísla zavádějící, protože pro výpočet je používána účetní hodnota vlastního jmění). Všimněme si ale, že i u firem v levé části grafu se ROE stále pohybuje kolem 20 %. Jejich roční čisté zisky tak představují zhruba pětinu vlastního jmění, což je stále krásné číslo, které se pohybuje nad požadovanou návratností (a skutečná/vnitřní hodnota vlastního jmění by se proto měla pohybovat nad hodnotu účetní).

Tato studnice tipů je hojná a já bych se dnes rád zaměřil na výrobce barev Sherwin-Williams. Jak ukazuje následující graf, s touto akcií je velká zábava a investory dokáže hezky povozit oběma směry. Překvapivé to asi nebude, protože tento byznys bude svou povahou patřit mezi ty cykličtější. Šťastní jsou pak jistě ti investoři, kteří dokázali koupit na konci minulého roku:

^{Zdroj: Financial Times}

Za popsaným růstem ceny akcie jistě bude i očekávaný prudký růst tržeb v roce letošním a příštím. Z necelých 12 miliard dolarů roku 2016 by se tržby měly podle konsenzu na FT zvednout na cca 17,6 miliard dolarů v roce 2018. Takže k silné rozvaze a vysokému ROE můžeme přidat ještě poměrně prudký očekávaný růst. Nezkazí to vše pohled na tok hotovosti? Ne, naopak. Firma je totiž ukázkovým strojkem na peníze. Její provozní tok hotovosti sice v minulém roce kvůli pracovnímu kapitálu klesl asi o 150 milionů dolarů na 1,3 miliard dolarů. Po investicích jí ale stále zbyla asi miliarda dolarů (v roce 2015 to bylo asi 1,2 miliardy dolarů). Dividendy jsou hluboko pod tímto volným cash flow a odkupy už firma loni zastavila. Tedy žádné rozdávání toho, co nemám.

Hledíme tu tedy na hodně kvalitní akcii. Jistě má svá rizika a nejistoty, firma je ale silná, generuje hromadu hotovosti, měl by jí čekat zajímavý růst. Jak jsem ale zmiňoval v úvodu, z investiční perspektivy k tomu všemu musíme dodat jeden „detail“: Valuaci. Posoudit jí na základě jednoduchých násobků může být hodně zavádějící. Pár jednoduchých scénářů mi ukazuje, že na ospravedlnění současné kapitalizace by muselo volné cash flow firmy růst minimálně čtyři roky ročně asi o čtvrtinu. Jinak řečeno, v roce 2020 by muselo být více než dvojnásobně vyšší než oněch současných 1 – 1,2 miliardy dolarů. To jistě není nízká laťka, ale jak bylo uvedeno, odhadovaný růst tržeb také není nijak skromný. Tento titul si u investorů hledajících kvalitu svou pozornost zaslouží.