Proč se rodí stále méně dětí? Vysvětlení je jednoduché

V řadě vyspělých ekonomik je zřejmé, že lidé nemají dost dětí, aby udrželi velikost populace na současných úrovních. Obvykle se udává, že na jednu ženu je k tomu potřeba 2,1 dítěte (v rozvíjejících se zemích je toto číslo větší, protože je vyšší úmrtnost dětí). Já se domnívám, že hlavní příčinu tohoto vývoje představuje urbanizace. Podle OSN žilo v roce 1950 ve městech 29,6 % světové populace, v roce 2008 už to bylo více než 50 % a do roku 2050 by tento podíl měl vzrůst na 66,4 %, píše Ed Yardeni pro Yardeni Research. V polovině padesátých let byla přitom míra porodnosti kolem pěti dětí na jednu ženu, v roce 2015 už to bylo pouze 2,5 dítěte na ženu a podle OSN dojde do konce století k poklesu na 2 děti na jednu ženu.

Rodiny na venkově mají obvykle více dětí než ty městech. Bydlení je totiž na venkově levnější a venkovské populace často závisejí na zemědělství. Každé další dítě je tak pro ně příspěvkem k blahobytu rodiny, protože se počítá s tím, že bude moci pracovat na poli. U dospělých dětí se také předpokládá, že se budou starat o své rodiče, poskytovat jim bydlení a stravu. Ve městech je výchova a vzdělání dětí mnohem dražší. Když dospějí, je u nich výrazně nižší pravděpodobnost, že budou součástí úzce spjaté rodiny. Jejich rodiče s nimi v malém městském bytě většinou nebydlí.

OSN tvrdí, že „proces urbanizace je historicky spojován s významnými ekonomickými a společenskými změnami, které sebou nesou větší geografickou mobilitu, nižší míru porodnosti, vyšší očekávanou délku života a stárnutí populace“. Podle mého mínění pak urbanizace, která začala po druhé světové válce, úzce souvisí s takzvanou zelenou revolucí. O ní v souvislosti se změnami v zemědělské výrobě hovořil William Gaud, který stál v čele organizace USAID. V důsledku této revoluce rostly výnosy a produkce v zemědělské výrobě rychleji než populace. Díky tomu nepřišlo období nedostatku potravin, kterého se mnozí v souvislosti s růstem populace obávali.

Boom produktivity v zemědělství sebou nesl i zánik mnoha pracovních míst v tomto odvětví. Malí farmáři také často prodávali svá pole větším organizacím, které měly k dispozici nové technologie. Ty následně mohly živit mnoho lidí přesouvajících se do měst bez toho, aby bylo potřeba více zaměstnanců pracujících na polích. Zelená revoluce tedy umožnila nasytit větší počet lidí, ti se ale začali přesouvat do měst a následně měli méně dětí než dříve. Starý dobrý Tommy Malthus, který predikoval temnou budoucnost nedostatku potravin, prostě nedokázal odhadnout přínos zemědělských technologií a důsledky urbanizace.

První z následujících grafů ukazuje historický a očekávaný vývoj míry porodnosti. Jak bylo zmíněno, ke konci současného století by se podle projekcí OSN měla míra porodnosti pohybovat kolem dvou dětí na jednu ženu:

Druhý obrázek ukazuje historický a očekávaný vývoj podílu populace žijící ve městech. Zatímco na počátku padesátých let v nich žila méně než jedna třetina lidí, kolem roku 2050 už by to měly být dvě třetiny: