Bývalý eurokomisař: Nenechme Francii zničit jednotný trh
Evropa by podle bývalého eurokomisaře Fritse Bolkensteina měla volný pohyb kapitálu vítat a nezavádět nové regulace.
„Když jsem byl evropským komisařem, brodil jsem se spoustou těžkých agend. S některými se nepodařilo pohnout celé dekády, jiné odolávaly zájmům evropských institucí. Ale žádná se nerodila tak těžce jako směrnice o přeshraničních fúzích a akvizicích,“ vzpomíná bývalý eurokomisař pro vnitřní trh, cla a daně, Nizozemec Frits Bolkenstein.
Pro portál Politico.eu vyjmenovává rizika, která pro volný pohyb kapitálu představuje čerstvý francouzský prezident Emmanuel Macron. Když byla konečně Evropským parlamentem přijata legislativa upravující přeshraniční fúze a akvizice, dalo se to prý považovat za Pyrrhovo vítězství. Bolkenstein tvrdí, že se v ní projevily jen části původního návrhu, který ještě jako eurokomisař předkládal.
„Nová směrnice představuje sice pomalou, ale jistou cestu k plně funkčnímu jednotnému trhu, který dovolí lidem, zboží a službám se napříč Evropskou unií pohybovat zcela volně. Pracně dosažené vítězství je dnes v ohrožení,“ píše Bolkenstein.
Emmanuel „Colbert“ Macron
Nově zvolený prezident Emmanuel Macron prý totiž chce oživit starou francouzskou ambici, a sice, vyjmout z těchto pravidel prakticky všechny francouzské firmy. Ve hře je podle Macrona „životně důležitý strategický zájem“, pokud nějaká francouzská společnost dostane ze zahraničí nabídku na převzetí.
„Tento colbertovský instinkt – francouzské bohatství má sloužit francouzskému státu – je mezi francouzskými elitami hluboce zakořeněn,“ je přesvědčen Bolkenstein. Jenže Macron v tom není sám. Německá kancléřka Angela Merkelová a italský premiér Paolo Gentiloni už dali hlasitě najevo, že Macronovy plány na monitorování a posuzování přeshraničních převzetí, postavené na národních strategických zájmech, podporují.
Pokud by skutečně bylo možné akcie vybraných společností vyřadit z trhu a zabránit tak prodeji vážnému zájemci ze zahraničí, mohlo by to znamenat přinejmenším podstatné zkomplikování přeshraničních převzetí a prakticky omezení volného pohybu kapitálu. V konečném důsledku to pak znamená popření zásad jednotného vnitřního trhu Evropské unie.
„Možná bychom si měli připomenout, proč byla vůbec směrnice o přeshraničním převzetí zaváděna,“ říká Bolkenstein. Bylo to zejména proto, že stará úprava představovala pro kapitálové toky obrovské překážky. Legislativa v jednotlivých členských zemích EU, upravující fúze a akvizice, se velmi lišila. Stejně tak pravidla pro ochranu akcionářů. Evropská směrnice tak stanovila základní společné principy, které měly tyto kapitálové transakce zjednodušit. Nebo alespoň sjednotit a tím pádem zpřehlednit.
Pohyb kapitálu zvyšuje efektivnost
Fúze a akvizice, včetně těch mezinárodních, jsou podle bývalého eurokomisaře pro fungování tržní ekonomiky nezbytné. Kupování jedněch společností jinými vede k tomu, že ty méně efektivní mizí z trhu, zatímco ty konkurenceschopnější přežívají. Vzácné zdroje jsou tak využívány lepším způsobem. Přeshraniční převzetí pomáhají prosazování inovací a minimálně nekladou překážky investicím, které jsou v Unii potřebné.
„K mému velkému překvapení není vůči nárůstu protekcionismu imunní ani moje vlast, Nizozemí,“ říká Bolkenstein. „Můj stranický kolega a ministr hospodářství Henk Kamp rovněž předložil legislativní návrh, který by měl stejné dopady, jako ten francouzský,“ doplňuje bývalý evropský komisař. Konkrétně se jedná roční moratorium na veškeré přeshraniční fúze a akvizice. Možná je to paradox, ale za toto omezení kapitálových toků v Nizozemsku nejvíce lobbují zástupci velkých firem. Jednou z nejhlasitějších je prý nizozemsko-britský Unilever.
Přitom by to měla být právě vláda, která bude zahraniční investory do domácích společností vítat. Nizozemské penzijní fondy mají nezanedbatelnou část svých aktiv umístěnu v akciích nizozemských firem. Jestliže zahraniční investice znamenají zlepšení jejich výkonnosti, pak to rovněž povede k většímu zhodnocení úspor obyvatelstva, které si spoří na důchod.
„Evropská komise by se měla postavit do čela tažení proti snahám vlád jednotlivých členských zemí o podkopávání jednotného trhu. Má k tomu k dispozici poměrně širokou paletu nástrojů,“ myslí si Bolkenstein. Komise by podle něj měla pro začátek všechny upozornit, že členské státy nemohou přijímat legislativu, která je v rozporu s evropskými pravidly. Bolkenstein zmiňuje také nástroje jako je infringement nebo v krajním případě žaloby u Evropského soudního dvora.
„Jednotný trh ještě není zdaleka plně funkční. Proto poslední věc, kterou nyní Evropa potřebuje, jsou kroky, které ji povedou zpět k protekcionismu,“ uzavírá Frits Bolkenstein.
-usi-
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
19.03.2024 Kde jsou nejlevnější last minute zájezdy – jak...
15.03.2024 Klíčové faktory úspěšného tradingu? Názor...
12.03.2024 XTB zvyšuje úroky z volných prostředků!
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Michal Brothánek, AVANT IS
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Trhy excelují: Japonský Nikkei, americký Nasdaq a nejnověji i zlato dosahují historických maxim
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Spotřebitelská inflace dále ustupuje, meziroční růst již na inflačním cíli ČNB
Ali Daylami, BITmarkets
Vítězství Trumpa může zbrzdit rozvoj centralizovaných digitálních měn