Velký přehled šesti scénářů brexitu
Ještě před několika týdny se zdálo, že cesta k brexitu je poměrně jasná. Volby, které měly podpořit mandát britské premiérky Theresy Mayové, jí ale přinesly pohromu. Nyní jsou zpochybňovány základní stavební kameny jejího plánu a relevantní se zdá být podle Chrise Gilese a Alexe Barkera v komentáři pro Financial Times celkem šest scénářů.
V prvním z nich by mezi Británií a EU nebylo dosaženo žádné dohody. Británie by se už nemusela řídit smlouvami platnými v Evropské unii a k dispozici by nebylo nic, co by nahradilo tisíce mezinárodních dohod, které z členství v EU pramenily. Zastánci „čistého“ brexitu by se z takového vývoje mohli radovat. Plně suverénní Británie podle nich může svobodně uzavírat dohody s kýmkoliv a nových dohod by bylo postupně dosaženo na základě toho, jaké jsou výhody a pozice jednotlivých stran.
Takovým vývojem by ale byla postižena téměř každá firma v Británii. Nastaly by problémy s cly a následně s mezinárodním obchodem, negativní dopad by pocítila letecká doprava či britští řidiči kamionů, kteří by neměli povolení pro řízení v EU. Zastavil by se dovoz jaderného paliva do země, problematické by byly i dovozy potravin. Problémy v oblasti obchodu by se ovšem dotkly i EU a Unie by mohla mít i potíže se schvalováním rozpočtu. V tomto scénáři tedy nejsou žádní vítězové, Británie by byla vláčena po mezinárodních soudech kvůli penězům, které dluží Unii a už i britská vláda přestává hovořit o tom, že „žádná dohoda je lepší než dohoda špatná“.
Druhou možností je dosažení dohody o „rozvodu“, ovšem s tím, že vše dodatečné bude dojednáno později. V mezidobí by se obchod řídil pravidly Světové obchodní organizace a na rozdíl od prvního scénáře by zde obě strany byly ochotny dále spolupracovat namísto toho, aby na sebe hleděly s nevraživostí. I tak by ale stále šlo o velmi tvrdý brexit a Británie by musela zvýšit svou soběstačnost v mnoha oblastech. Nejvíce by trpěly britské společnosti, které se zaměřují na obchod se zeměmi EU, protože by čelily clům a možné diskriminaci. Británie by se v takovém scénáři mohla také stát daňovým rájem podobně jako třeba Bermudy.
Čtvrtým scénářem jsou dalekosáhlé obchodní dohody, které by pokrývaly většinu obchodních vztahů mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Čím detailnější ovšem dohody budou, o to více své suverenity se budou muset Britové vzdát. Z takového vývoje by na rozdíl od předchozí možnosti těžil i britský finanční sektor a služby obecně. V tomto scénáři by ale Británie ztratila vliv na tvorbu nových zákonů a regulačních nařízení v Bruselu a musela by tyto normy většinou pasivně přijímat. EU také tvrdí, že takové rozsáhlé dohody nelze uzavřít, pokud je Británie stále členem Evropské unie. Jejich uzavření by pak trvalo dlouhé roky a pravděpodobně by sebou neslo pokračující platby Británie do rozpočtu EU.
Možností pátou je vytvoření celní unie. Takový systém funguje například ve vztahu s Tureckem a i když sebou určité překážky volnému obchodu stále nese, jsou významně sníženy. Britský i kontinentální výrobní sektor by z tohoto systému profitovaly, služby by z něj ale moc netěžily, pokud by v této oblasti nebylo dosaženo zvláštní dohody. Británie by také nebyla schopná prosadit snížení cel a tarifů s USA a Čínou, přestože to byl jeden z hlavních argumentů pro brexit. EU by totiž pravděpodobně požadovala, aby se Británie nepokoušela o zvýšení své konkurenceschopnosti na úkor Evropské unie tím, že bude v některých případech snižovat daně či cla.
Británie by v posledním scénáři mohla zůstat členem volného trhu. Pak by se stále musela držet regulačních pravidel EU a zároveň by nebyla zavedena žádná cla a tarify. Londýnská City by mohla i nadále poskytovat své služby dalším zemím v Unii, a to bez nových omezení. Z tohoto scénáře by se radovaly i velké průmyslové a potravinářské společnosti. Británie by musela zachovat volný pohyb pracovní síly a pro britský korporátní sektor by v podstatě nedošlo k žádným významným změnám. Zklamáni by ovšem byli ti, kteří by požadovali přechod pravomocí a suverenity zpět do Británie. Země by musela přijímat nová regulační pravidla bez toho, aby je mohla významně ovlivnit.
Podle některých názorů povedou složitá jednání o brexitu k tomu, že Británie si nakonec bude muset vybrat mezi hodně tvrdým brexitem, či naopak tímto posledních scénářem. Z čistě ekonomického hlediska je ale dost těžké najít důvody, proč by právě on měl být výhodnější než běžné členství v EU.
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz