Evropa není supermarket. Francouzský prezident varuje před nerespektováním hodnot

Evropa není supermarket a já evropské hodnoty nezradím. Nový francouzský prezident Emmanuel Macron poskytl médiím zevrubný rozhovor, ve kterém nastiňuje svoje vize týkající se Francie a Evropy. Znovu se v něm věnuje mimo jiné vysílání zaměstnanců do zahraničí ze zemí východní a střední Evropy, které bylo jedním z centrálních témat v kampani francouzských prezidentských voleb. Nový šéf Elysejského paláce si už se středoevropskými zeměmi stihl vyměnit řadu ostrých slov, když jejich přístup například k migrační krizi označil za cynický. Především polští a maďarští představitelé reagovali velmi ostře.

Francouzský prezident v rozhovoru s některými evropskými médii sice uvedl, že v „konflikt mezi východem a západem Evropy“ nevěří, poté ale varoval před některými evropskými lídry, kteří „opouštějí principy, nastavují Evropě záda, mají cynický postoj k Evropské unii, která sloužila jedině pro rozdělování finančních příspěvků, aniž by respektovali její hodnoty“.

„Evropa není supermarket. Evropa je společný osud. Je oslabená, když přijme, že její hodnoty jsou odmítány. Evropské země, které nerespektují pravidla, by měly čelit politickým konsekvencím. A nejde zde pouze o debatu východ-západ,“ uvedl také. „Budu se všemi hovořit s respektem, nezradím ale evropské principy – týkající se solidarity nebo evropských hodnot. Pokud by Evropa měla toto přijmout, znamenalo by to, že je slabá a že už přestala existovat,“ uvedl také podle listu The Guardian.

Nižší střední třídy a jejich pochybnosti

Francie od loňska uplatňuje zákon, který Macron prosadil ještě jako ministr a který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii. Coby prezident chce Macron tento problém přenést na celoevropskou úroveň. Nový francouzský prezident prosazuje zpřísnění direktivy, která v EU platí 20 let. Zahraniční pracovníci by pak podle tohoto nového ujednání museli být placeni stejně bez ohledu na to, kde v EU budou pracovat. V tlaku na ztížení podmínek pro levné pracovní síly může počítat s podporu Německa a možná i Rakouska, Itálie a Belgie.

Současný režim ale brání až 11 zemí EU včetně Česka a dalších tří států skupiny V4. Východní a střední Evropa tvrdí, že jí současný režim a nižší mzdy pracovníků umožňují držet ekonomiku na dostatečně vysoké úrovni. Francie podle nich sice hovoří o nutnosti sjednotit pracovní podmínky v celé EU, ale skrývá tím ochranářskou politiku pro své pracovní síly - kdo ve Francii pak najme polskou, rumunskou nebo maďarskou společnost, když bude muset zaplatit stejně jako francouzské, řekl bruselský analytik Yann-Sven Rittelmeyer, jehož citovala německá stanice Deutschlandfunk.

Ale Macron je také propagátorem EU a rozhodně nechce ve Francii vyvolat to, co se stalo v Británii a vedlo k brexitu. Kritika levné polské pracovní síly k tomu určitě přispěla. Macron chce Francii modernizovat a připravit na globalizaci, již považuje za nevyhnutelnou. Macron Evropu potřebuje, řekl Rittelmeyer.

Macron v nejnovějším rozhovoru s evropskými médii řekl, že klíčem k tomu, jak smířit evropské obyvatelstvo s evropským projektem, je ztížit podmínky pro to, aby společnosti najímaly levnější pracovní sílu z jiných zemí EU nebo přesouvaly výrobu do zemí s nižšími mzdami. Také prohlásil, že chce kráčet v čele „evropské renezance“ a vytvořit Evropskou unii, která se lépe postará o svoje obyvatele. Výraznější sociální ochrana získá zpět důvěru nižších středních tříd, které začaly pochybovat. Novou krev do žil evropskému projektu vlije obnovená „společná síla“ , kterou chce Macron pozorovat mezi Francií a Německem.

Krize na Západě

Analytické pracoviště Telos poukázalo na to, že Macronovo volební vítězství získává díky současným podmínkám v Evropě i ve světě mezinárodní význam a Francie centrální postavení v Evropě, jakému se naposledy těšila za vlády prezidenta Françoise Mitterranda. Zvnitřku Evropu ohrožuje populismus šířící se východní Evropou a brexit ovlivňující západní Evropu. Zvenčí evropské zájmy ohrožuje z jedné strany ruský prezident Vladimir Putin, z druhé politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Sám francouzský prezident považuje v zahraniční politici za svou největší výzvu „krizi, která zasahuje západní státy“, a od tohoto bodu se chce také odrazit. Nástup „neliberálních demokracií a extrémů v Evropě, opětovné vynoření autoritářských režimů, které zpochybňují životaschopnost demokracie, a Spojené státy částečně se odtahující světu“ je tím, co můžeme nyní pozorovat ve světě, řekl také v rozhovoru.

Francouzi volili Macrona pro jeho reformní a proevropský program. Vnitřní i vnější podmínky jsou příhodné pro posílení evropského srdce kolem Francie a Německa, ale skutečně se to stane, až dá Francie do pořádku své finance, míru nezaměstnanosti, nevýkonný průmysl i své evropské závazky, míní Telos.

Jak na to?

Byť Macronovo vítězství v Evropě vyvolalo euforii, stále není jasné, jak chce prezident francouzskou ekonomiku oživit, napsal profesor ekonomie z mnichovské univerzity Hans Werner Sinn v deníku La Tribune. Podle něj se Macron mýlí, když prosazuje finanční sjednocování na úrovni eurozóny. Doma nechce Macron zvyšovat důchodový věk ani zkracovat pracovní týden. Navrhuje ale, aby severní země eurozóny finančně pomohly jižním. Francouzské finanční a hospodářské trhy by se tak v těchto zemích udržely, ale je to podporování francouzské ekonomiky na cizí účet.

Před volbami Macron sliboval novelu zákoníku práce a také propuštění 120.000 státních zaměstnanců, přesněji nenahrazovat ty odcházející do důchodu. Se změnami zákoníku práce ale nesouhlasí silné odbory, takže nebude snadné je prosadit.

Prezident také navrhuje zřídit v eurozóně vlastní parlament, což by vytvořilo podmínky pro dvourychlostní Evropu, a to je recept na rozdělení EU, ne na její sjednocení, tvrdí Sinn. Jedinou budoucností je podle něj sjednotit Evropu politicky pod společnou vojenskou silou a společným vojenským velením; bez politického sjednocení a tlaku na sjednocení v rámci rozpočtů eurozóny je možné budoucí jednotě Evropy zcela zabránit.

Zdroje: ČTK, Guardian